Společnou cestou -

Dobrý den, kdyby Vás lékař uznal práce neschopnou, pak Vám vznikne nárok na nemocenskou, a to v případě, že trvá Váš pracovní poměr nebo budete v ochranné lhůtě 7 dní od skončení pracovního poměru. Platí, že zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Také je zde třeba upozornit, že zkušební doba se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti spadající do zkušební doby. Tedy kdybyste byla uznána práce neschopnou 7.7., pak by se Vám zkušební doba o tento den prodloužila poté, co nastoupíte zpět do práce. Doba pracovní neschopnosti by byla stále zkušební dobou, tedy by mohl zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době kdykoliv po uplynutí prvních 14 pracovních dní.

Je také třeba upozornit, že nemocenské se poskytuje až od 15. dne pracovní neschopnosti. Do té doby (resp. od 3. do 14. dne) poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy. Ta náleží jen zaměstnancům. Pokud by došlo ke zrušení pracovního poměru dříve než k uznání práce neschopnou, pak by Vám nevznikl nárok na tuto náhradu mzdy. A také by bylo třeba zajistit úhradu zdravotního pojištění, které hradí stát jen za příjemce dávek nemocenského pojištění, které byste pobírala až od 15. dne pracovní neschopnosti. Ideální by tedy bylo, kdyby jste nastoupila na rizikové těhotenství po uplynutí zkušební doby (pokud lze riskovat, že v poslední den zkušební doby zaměstnavatel nezruší pracovní poměr). Tím byste vyloučila možnost ukončení pracovního poměru ve zkušební době po uplynutí prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Také by to znamenalo, že v případě zkrachování zaměstnavatele by se s Vámi jako zaměstnancem musel nějak vypořádat. Máte-li pracovní smlouvu na dobu neurčitou, měl byt Vám dát výpověď s nárokem na odstupné. Pokud je výpovědním důvodem skutečnost, že se ruší zaměstnavatel, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné ve výši 3 násobku průměrné mzdy. Zaměstnavatel se může také pokusit ukončit s Vámi pracovní poměr dohodou, zde je na Vás a zaměstnavateli, jaké podmínky ukončení si dohodnete.V případě smlouvy na dobu určitou by nejspíš hrálo roli, kdy má podle smlouvy pracovní poměr skončit. Je možné, že by nechal takovou smlouvu doběhnout (nic by Vám nemusel platit, pokud byste byla na nemocenské) nebo by také ukončil pracovní poměr výpovědí, či by se snažil dohodnout na podmínkách ukončení pracovního poměru dohodou.

Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je významné trvání účasti na nemocenském pojištění v době nástupu na mateřskou dovolenou (nejdříve 8 týdnů před porodem) a získání 270 dnů účasti na nemocenském pojištění. Účastna pojištění jste na základě pracovního poměru nebo trváním ochranné lhůty, která činí 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Pokud však poslední zaměstnání trvalo kratší dobu, pak je ochranná lhůta jen tolik dní, kolik dní činilo toto zaměstnání. Domnívám se, že potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění splňujete (započtením minulého zaměstnání). Půjde tedy především o to, zda v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství budete účastna nemocenského pojištění nebo bude plynout ochranná lhůta.

Pokud jde o výpočet výše dávek nemocenského pojištění, zjednodušeně řečeno se vezme hrubý příjem (hrubé mzdy) v rozhodném období (12 měsíců před vznikem události) a vydělí se počtem kalendářních dní připadajících na toto rozhodné období. Dny pracovní neschopnosti jsou vyloučenými dny, proto se nepočítají.Ve Vašem případě by rozhodným období byla doba od počátku současného pracovního poměru do doby nástupu na rizikové těhotenství. Takto nám vznikne denní vyměřovací základ. (Denní vyměřovací základ je částka uvedená na výplatní pásce zpravidla jako průměr pro nemocenské.) Tento vyměřovací základ se dále upraví podle redukčních hranic. V roce 2009 činí první redukční hranice 786 Kč, druhá redukční hranice 1 178 Kč a třetí redukční hranice 2 356 Kč. Do první redukční hranice se započte 100 % denního vyměřovacího základu, z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % a k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne. Z takto upraveného základu činí výše peněžité pomoci v mateřství 70%. Nemocenské se počítá obdobně jen se do první redukční hranice se započte 90 % denního vyměřovacího základu. A výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a 72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pro výši peněžité pomoci v mateřství doporučuji využít příkladů na http://www.finexpert.cz/default.aspx?article=23597&server=1.

Nevznikne-li Vám nárok na peněžitou pomoc v mateřství, bude Vám již od porodu vyplácen rodičovský příspěvek, a to tzv. pomalejší čerpání tj. 7 600 Kč do 3 let věku dítěte a následně 3 800 Kč do 4 let dítěte. Jestliže Vám tato varianta nevyhovuje, je zde možnost aby si o rodičovský přípěvek zažádal otec. Rodič si může k rodičovskému příspěvku neomezeně přivydělat to znamená, že by mohl nadále chodit do zaměstnání a péči o dítě v této době zajistíte Vy. Po porodu vznikne také nárok na porodné. Za Občanskou poradnu o.s. Společnou cestou Květa Kudová