Společnou cestou -

Dobrý den, je obtížné říci, který postup je lepší. Ve výsledku nemusí být ani jeden úspěšný, jelikož nebude majetek, ze kterého by se daly pohledávky uspokojit. Insolvenční řízení je vhodnější v případech, kdy zaměstnavatel krachuje. V rámci insolvence má zakázáno disponovat s majetkem, tedy nemůže dojít k tomu, že by „vytuneloval“ zbývající majetek. V případě žaloby k tomuto nedochází a ve chvíli, kdy budete mít rozsudek, Vám může být k ničemu, jelikož již neexistuje zaměstnavatel, není majetek, ze kterého byste jej uspokojili. Bude-li podán insolveční návrh na zaměstnavatele, můžete se obrátit na úřad práce a ten vyplatí část nevyplacených prostředků, pokud budete splňovat zákonné podmínky. Více informací naleznete na http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/ins_prava.

V insolventnčním návrhu musí být uvedeny skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka. Podíváme-li se, co je úpadek, pak v zákoně nalezneme: Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). (2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že dluží mzdu více než dvěma zaměstnancům a to po dobu delší než 30 dnů po splatnosti (mzda je splatná v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byla práce odvedena tedy za práci v květnu náleží mzda do konce června). Domnívám se, že pokud byste uvedla, že dluží mzdu x zaměstnancům za x měsíců, bylo by to postačující. Zvláště, když zaměstnavatel krachuje. K návrhu by bylo třeba podat přihlášku své pohledávky. Soud může po navrhovateli požadovat zálohu na náklady soudu až do výše 50 000 Kč. Tuto zálohu nemůže uložit, pokud insolvenční návrh podává zaměstnanec na svého zaměstnavatele pro dlužnou mzdy. Pakliže již nejste zaměstnancem, mohl by soud tuto zálohu požadovat. Dostala se k nám od soudu informace, že tuto zálohu nebude požadovat ani po bývalých zaměstnancích, pokud uplatňují pohledávku na dlužnou mzdu. Podává-li návrh věřitel, může uplatnit náhradu zálohy v insolventním řízení jako pohledávku.

Pokud jde o žalobu na zaplacení, podává tuto žalobu každý zaměstnanec sám za sebe, s tím, že může nevrhnout, aby v zájmu hospodárnosti a rychlosti došlo ke spojení věci. Bude na soudu, aby Je-li předmětem peněžité plnění do částky 15.000 Kč, zaplatíte 600 Kč. Je-li částka peněžitého plnění vyšší než 15.000 Kč, musíte zaplatit 4% z této částky. Za žalobu na nepeněžité plnění zaplatíte 1000 Kč. Pokud to Vaše majetkové a sociální poměry odůvodňují, může Vám soud na základě Vaší žádosti soudní poplatky odpustit. Rozhodnete-li se žádat o osvobození od soudních poplatků, pak spolu s žalobou podejte tuto žádost a prozatím poplatek nehraďte. Zaplacené poplatky se nevrací. Pakliže soud nerozhodne o osvobození o soudních poplatků, vyzve Vás k jejich zaplacení. (Lze také zažádat o ustanovení bezplatného obhájce.) V tomto řízení také můžete po druhé straně požadovat uhrazení nákladů řízení. Náklady řízení mohou být také prostředky vynaložené na právního zástupce, výdaje na dopravu, poštovné, ušlý zisk účastníků, náklady na zajištění a provedení důkazů či znalecký posudek. Úhrada nákladů se většinou přiznává podle zásady úspěchu ve věci tedy účastník, který měl úspěch ve věci má právo na uhrazení nákladů druhou stranou. Pakliže měl úspěch jen částečný, může mu soud přiznat jen částečné uhrazení nákladů. Je-li úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný, soud v rozsudku vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Každá strana tedy ponese bez nároku na náhradu náklady, které v průběhu řízení zaplatila. Z dotazu není zřejmé, co míníte nesrovnalostí zúčtovaných mezd. Nevím, zda jde tedy o peněžité plnění či ne (domáháte se toho, že Vaše mzda měla činit více, protože….., a žalujete o zaplacení této částky nebo jde o nějaké nepeněžité plnění). Je možné v rámci jednoho návrhu se domáhat více práv, a to peněžitých i nepeněžitých. V takových případech podle našeho názoru budete hradit poplatek z každé věci, i když bude v jednom návrhu. Soud může po uvážení tyto věci rozdělit a o každém jednat zvlášť. Zákon nikterak neomezuje počet obchodních společností, které si může osoba založit. Není tedy vyloučeno, aby si založil novou společnost, pokud splňuje podmínky. Pokud ovšem provádí nějaké nekalé manipulace s majetkem, diskvalifikovalo by jej to z možnosti založit si společnost a mohlo by jít o trestný čin. Záleží tedy na konkrétní situaci, co se děje na pozadí. S pozdravem Květa Kudová, Občanská poradnu o.s. Společnou cestou