Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
mzda ve výpovědní době
Otázka
Dobrý den,
prosím o radu, kdy zaměstnanvatel ukončil pracovní poměr z organizačních důvodů a ve výpovědní době dal zaměstnancům 60% mzdu průměrného výdělku. Zaměstnanci pod dobu výpovědi nepracovali a zůstali doma. Domnívám se, že zaměstnanvatel tak může učinit pokud má povolení od ÚP pro vyplacení takto 60% mzdy nebo pokud to má schváleno odborovu organizací. Někde jdem se dočetla, že organizace v tomto případě s.r.o. si může zvolit odborový orgán třeba i z vlastních zaměstnanců v min.počtu 3 osob. Může zaměstnavatel tímto argumentovat pro vyplacení mzdy 60% ? Děkuji za radu
Odpověď
Dobrý den,
se snížením náhrady mzdy na 60% se lze setkat u: 1) nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelných událostí a 2) dočasného omezení odbytu výrobů nebo omezení poptávky po zaměstnavatelem poskytovaných službách.
U Vás zřejmě půjde o druhý případ (omezení odbytu či poptávky). V těchto případech musí mít zaměstnavatel ke snížení náhrad skutečně souhlas odborové organizace a pokud by u něj odborová organizace nepůsobila, tak souhlas místně příslušného úřadu práce. Pakliže u zaměstnavatele nepůsobí žádná odborová organizace, může se zaměstnavatel pokusit obejít nutnost souhlasu se snížením náhrad tím, že "přemluví" k založení odborů vybranou skupinu "loajálních" zaměstnanců. Je pak na ostatních zaměstnancích, aby si založili vlastní odbory.
Založení odborů může spočívat v tom, že se zaměstnanci dohodnou s některou stávající odborovou organizací (např. Odborový svaz pracovníků knihoven). Odborová organizace si následně bude vést tyto zaměstnance jako svoji "buňku". Nedojde k založení nové organizace, ale k rozšíření činnosti stávající odborové organizace na dotčeného zaměstnavatele. Druhou možností je vytvoření nové odborové organizace, k čemuž je třeba minimálně Vámi zmiňovaných tří osob. Takto nově zakládaná odborová organizace vznikne až dnem následujícím poté, co byl na Ministerstvo vnitra doručen návrh na zaevidování odborové organizace.
Nastane-li situace, kdy u zaměstnavatele působí několik odborových organizací (ať již "samostatných" nebo coby "buněk" jiných odborových organizací), platí pravidlo, že odborová organizace jedná za ty zaměstnance, kteří jsou jejími členy. Za zaměstnace, kteří nejsou v žádné odborové organizaci, jedná ta odborová organizace, která má u daného zaměstnavate nejvíc členů v pracovním poměru. Neorganizovaný zaměstnanec má nicméně právo výslovně určit, že ho má zastupovat jiná odborová organizace.
Pakliže Vám není známo, že by u Vás působila nějaká odborová organizace, lze doporučit zeptat se zaměstnavatele na základě čeho je Vám vyplácena náhrada v rozsahu 60 % průměrného výdělku. Pakliže Vás zaměstnavatel odkáže na existenci souhlasu "nové" odborové organizace, bylo by se na místě zamyslet, zda-li by Vám urychlené založení vlastních odborů (či spíše založení "buňky") nezachránilo alespoň dosud nevyplacenou náhradu. Z obecných principů pracovního práva bych dovozoval, že nová organizace by sice mohla odmítnout souhlas s dalším krácením náhrad, ale nemohla by takovéto rozhodnutí činit zpětně (za období, které již uplynulo). Nicméně s tímto nemám praktické zkušenosti a v případě potřeby bych doporučil konzultovat tuto problematiku např. s ČMKOS (www.cmkos.cz).
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
