Společnou cestou -

Dobrý den,

Vaše dcera má tzv. nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. To znamená, že může mít délku směny až 12 hodin a v některých týdnech může odpracovat více než 40 hodin. Rozhodující je, že v průměru (v období 26 až 52 týdnů) vychází týdenní průměr na 40 hodin týdně. Při nerovnoměrném rozvržení má zaměstnavatel oznamovat zaměstnanci pracovní dobu alespoň 14 dní předem.

Přesčasem je pouze doba, po kterou by Vaše dcera konala práci nad rámec rozvržené pracovní doby, respektive nad průměrných 40 hodin týdně. Např. by měla sudé týdny pracovní dobu 60 hodin (5x12) a liché týdny 20 (4x5) hodin. Prací přesčas by bylo, pokud by zaměstnavatel dceři oznámil, že musí v lichém týdnu odpracovat ještě jednu osmihodinovou směnu místo zaměstnankyně, která onemocněla.

Ohledně odměňování je důležité zkoumat to, na jaké pozici, respektive u kterého zaměstnavatele dcera pracuje. Základní dělení je na "soukromou sféru", ve které se použije úprava mzdy a na "veřejnou sféru" (především zaměstnanci veřejné správy), kde se použije úprava platu. Mezi platem a mzdou je z pohledu práva značný rozdíl. Navíc existují profese, které mají stanoveny značné odlišnosti co do pracovních podmínek, např. policisté za rok odpracují 150 hodin přesčasů zcela zdarma a bez nároku na náhradní volno.

V případě, že se na Vaší dceru vztahuje obecná úprava mzdy, má za práci přesčas nárok na mzdy a dále na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku za dobu práce přesčas. Zaměstnavatel se s ní může dohodnout, že místo příplatku poskytne náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas.

Za dobu práce ve svátek, přísluší dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, přičemž za dobu čerpání náhradního volna zde přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může s dcerou dohodnout, že místo náhradního volna poskytne příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku odpovídajícímu práci konané ve svátek.

Za dobu práce v sobotu a neděli přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

U zaměstnanců pobírajících plat je třeba zkoumat, zda se zde neuplatňuje zvláštní úprava (viz. např. výše zmínění policisté), obecně za práci přesčas náleží zaměstnanci odpovídají část platu a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, respektive 50 % jde-li o práci přesčas o dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (což může a nemusí být sobota a neděle). I zde se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, že místo příplatku bude poskytnuto náhradní volno, přičemž se zde plat za dobu čerpání náhradního volna nekrátí.

Za práci ve svátek zaměstnavatel poskytuje náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, přičemž za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Opět se je možné dohodnout na tom, že zaměstnavatel poskytne místo náhradního volna příplatek ve výši odpovídající průměrnému výdělku za odpracovanou dobu.

Za práci v sobotu nebo neděli náleží zaměstnanci příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

Jak u mzdy tak u platu není z hlediska těchto nároků rozhodující, zda je zaměstnanec ve zkušební době, i když ve mzdovém sektoru (kde zákon stanoví minimální možné výše příplatků) nelze vyloučit, aby zaměstnavatel rozlišil výši příplatků tak, že začínající zaměstnanci mají nárok pouze na "základní" - zákonné příplatky a délesloužícím zaměstnancům je vyplacen příplatek vyšší.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.