Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Kvalifikační dohoda
Otázka
Vážení, obracím se na Vás s otázkou ohledně uzavření kvalifikační dohody. Vedoucí úřadu chce uzavřít se zaměstnancem dohodu o studiu - přislíbil zaměstnanci hradit 60% školného na soukromé VŠ. Má být konkrétní částka uvedena v kvalifikační dohodě a vstupuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod ZP, SP a daně? Pakliže je studium VŠ prezenční, rozvrh od úterý do pátku, co se považuje za nezbytně nutný rozsah vzhledem k náhradě mzdy při účasti na studiu? Je možné poskytnout 4 dny měsíčně k účasti na studiu? Musí být v dohodě uvedeno, jak bude kvalifikace zvýšena? Jedná-li se např. o mzdovou účetní, personalistku, která bude studovat VŠ Právní specializace, je nutné tam uvést vyšší zařazení po dokončení studia (vyšší třídu platovou) i s novou funkcí, nebo je možné ponechat zaměstnance na stejné funkci? Děkuji za Vaši odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
dle platného zákoníku práce musí kvalifikační dohoda obsahovat: a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace (max. 5 let),
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Z výše uvedeného nám tedy plyne na jedné straně to, že v dohodě musí být uvedeno jak bude kvalifikace zvýšena (způsob zvýšení) a na druhé straně pak skutečnost, že dohoda nemusí řešit, zda-li po absolvování dojde k přeřazení zaměstnance a případně kam. To samozřejmě nebrání tomu, aby se v dohodě nad rámec těchto nezbytností upřesnil rozsah poskytovaných výhod, či se zaměstnavatel nezavázal k poskytování dalších v zákoně neuvedených výhod. Není nutné ve smlouvě uvádět konkrétní částky, pakliže je smlouva dostatečně určitá, aby následně nevznikly pochybnosti o právech a povinnostech.
Zákonodárce záměrně neupřesňuje, jaké volno je nezbytně nutné k účasti na výuce a nechává toto posouzení na zdravém rozumu zúčastněných či respektive na posouzení soudu. Z hlediska praktičnosti lze doporučit, aby se tato otázka předem řešila v kvalifikační dohodě. Většina zaměstnanců nemá smluvně danou pracovní dobu a tudíž by se mohla poněkud divit, pokud by zaměstnavatel došel k závěru, že zaměstnanec nepotřebuje volno k účasti na výuce, jelikož mu určí pracovní dobu takovým způsobem, aby povinná výuka probíhala ve "volném čase" zaměstnance. Pakliže by úlevy zaměstnance nebyly smluvně blíže upřesněny, bylo by následně na zaměstnanci, aby se soudil se zaměstnavatelem, pakliže by nesouhlasil s tím, jak si zaměstnavatel "nezbytný rozsah" vyložil. Nepochybně by mohla nastat řada případů, kdyby bylo obtížné odhadnout, jak by otázku nezbytnosti posoudil soudce.
Pokud jde o to, zda-li bude toto plnění zahrnuto do daně ze závislé činnosti (a následně podléhat pojistnému), je u zvyšování kvalifikace rozhodující, z čeho zaměstnavatel bude prostředky vyplácet. Pakliže se zaměstnavatel vejde do ust. § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, nebude zaměstnanec muset tento příjem danit či z něj odvádět pojistné. Nepůjde-li o tento případ, nenapadá mě, na základě jakého zákonného osvobození by se tento příjem neměl do vyměřovacího základu započítávat. Podotýkám, že občanské poradny neřeší "daňovou optimalizaci" a tudíž nechceme tvrdit, že naše závěry jsou jediné možné či "daňově ideální". V případě potřeby lze doporučit konzultovat daňového poradce či dobrou mzdovou účetní.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
