Práce na ŽL-nevyplácení mzdy

Dotaz ze dne 5. 11. 2009 09:41.

Otázka

Dobrý den, přítel pracuje u soukromé firmy na živnostenský list jako řidič a má problémy s vyplácením mzdy, která dochází na účet až s dvouměsíčním zpožděním. Můžete prosím poradit, jak se lze bránit, či jaké kroky lze podniknout k nápravě dané situace?

Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

pakliže Váš přítel pracuje na živnostenský list, je třeba řešit, zda-li je takovýto postup legální či nikoliv.

Zákoník práce k tomuto uvádí znaky tzv. "závislé práce", která má být konána v pracovněprávním vztahu a nikoliv na živnostenský list.

Znakem závislé práce je osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Za závislou práci se považují také případy tzv. agenturního zaměstnání.

Pakliže je v daném vztahu na místě vykazovat práci na živnostenský list, tak nemůžeme použít zákoník práce a odpověď musíme hledat ve smlouvě, kterou Váš přítel uzavřel se zmíněnou soukromou firmou.ráce na živnostenský list totiž není žádnou obdobou pracovního poměru, ale dodavatelským vztahem, který má blíže ke smlouvě mezi společností vyrábějící autodíly a automobilkou, která tyto díly odebírá. Je třeba počítat s tím, že dotčená společnost bude trvat na tom, že jde o právní vztah tohoto typu, bude odmítat použití zákoníku práce a o přiznání zaměstnaneckých práv by se zřejmě bylo nutné soudit.

To samozřejmě neznamená, že by si dotčená firma mohla dělat co ji napadne. Má-li dle smlouvy platit svému "dodavateli" odměnu ve lhůtě jednoho měsíce a termín splatnosti nedodrží, má dodavatel právo domáhat se zaplacení u soudu. V praxi skutečných obchodních vztahů v ČR je však dosti běžná špatná platební morálka, takže není výjimečné, že jsou některé firmy ochotny odebírat zboží či služby pouze od těch dodavatelů, které tolerují nedodržení splatnosti v řádu týdnů či měsíců. (Dodavatel ví, že po první žalobě na zaplacení by sice dostal své peníze, ale v budoucnu by již od této firmy neměl žádné zakázky.)

V případě, kdyby ve skutečnosti šlo o pracovněprávní vztah, by měl zaměstanec právo žalovat na zaplacení mzdy (mzda musí být splatná nejpozději do konce měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, za který náleží) a po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne splatnosti též možnost okamžitě zrušit pracovní poměr a požadovat odstupné.

Z praktického hlediska se je třeba především zamyslet nad tím, jaké má Váš přítel představy o své budoucnosti v uvedeném "zaměstnání". Pakliže chce u soukromé firmy setrvat, není vhodné vyhrožovat soudem či udáním pro "protiprávní zaměstnávání na živnostenský list", ale je vhodnější zkoušet se přátelsky domuvit, zda-li by nebylo možné zasílat "mzdu" dříve. Počítá-li přítel se změnou zaměstnání, je situace samozřejmě odlišná a lze zvažovat možnosti nátlaku na "zaměstnavatele".

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším