Společnou cestou -

Dobrý den, zaměstnavatel je povinen Vám po návratu z rodičovské dovolené přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Pokud pro Vás práci nemá, je na něm, aby Vám dal výpověď, ukončil s Vámi pracovní poměr dohodou (tj. dohoda obou stran ohledně podmínek ukončení pracovního poměru) nebo Vás nechal doma s náhradou mzdy s tím, že předpokládá, že v brzké době nějakou práci mít bude. Samozřejmě je také možné, abyste se domluvili na neplaceném volnu (nemůže Vás však nutit, abyste si neplacené volno vzala). Dá-li Vám výpověď, pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty, jež počíná běžet od následujícího měsíce po doručení. Ve výpovědní době Vám buď bude přidělovat práci nebo Vám bude poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku ( po dohodě s odbory případně povolení úřadu práce lze snížit náhradu mzdy na 60%). Pokud by byla dána výpověď z organizačních důvodů (ruší či přemisťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, nadbytečnost), náleží Vám odstupné alespoň ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Pakliže byste dala výpověď Vy, nevzniká Vám nárok na odstupné. Pokud by byla uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona taktéž odstupné alespoň ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Nebude-li důvod uveden a nebude dohodnut jiný nárok na odstupné, pak Vám odstupné nenáleží.

Pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, její výše bude záviset na tom, co bude posledním ukončeným „zaměstnáním“. Pakliže doje k ukončení pracovního poměru, aniž byste po rodičovské dovolené odpracovala nějakou dobu (resp. aniž by po skončení rodičovské dovolené ještě pokračoval pracovní poměr, nezáleží na tom, zda budete pracovat, nebo budete doma s náhradou mzdy), stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. a 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2008 činí 22 942 Kč. Předpokládám, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. a 3. čtvrtletí kalendářního roku 2009 bude obdobná. Tedy by se výše podpory pohybovala asi od 3 500 Kč v prvních měsících po 2 300 Kč v posledních měsících. Pokud byste po skončení pracovního poměru ještě nastoupila na nějakou dobu do zaměstnání, počítala by se podpory v nezaměstnanosti z průměrného výdělku dosahovaném v tomto zaměstnání. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců. Pakliže budete souhlasit s neplaceným volnem, pracovní poměr bude trvat, nelze tedy žádat o podporu v nezaměstnanosti. Jako zdroj příjmů přicházejí v úvahu dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi.

Dávky státní sociální podpory zahrnují přídavek na dítě, sociální příspěvek a příspěvek na bydlení a poskytují se v závislosti na příjmu. Kromě příjmu z výdělečné činnosti se za příjem považují dávky nemocenského a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti, výživné. Pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení se jako příjem považuje také rodičovský příspěvek. Dále se jako příjem považuje přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Příjem se vždy zjišťuje v určitém období. Pokud jde o přídavek na dítě, pak je rozhodným obdobím kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je prokázat rozhodný příjem. Nyní je rozhodným rokem rok 2008. U sociálního příplatku a příspěvku na bydlení je rozhodným obdobím, období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Je tedy třeba vycházet z příjmů dosahovaných v tomto období. Přídavek na dítě se poskytuje rodinám, pakliže jejich příjem nepřesáhne 2,4 násobek životního minima. Neznám věk dětí, nemohu určit ani životní minimum Vaší rodiny, to si můžete spočítat prostřednictvím kalkulačky na http://www.mpsv.cz/cs/875. V případě sociálního příplatku musí být příjem v předchozím kalendářním čtvrtletí nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Výši sociálního příplatku si můžete orientačně spočítat na http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocetsocialnihopriplatku.php?stayform=true. Příspěvek na bydlení se poskytuje nájemci či vlastníku bytu, v němž má hlášeno trvalé bydliště, jestliže náklady na bydlení nepřesáhnou 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Pakliže v bytě nemáte trvalý pobyt, nelze o tento příspěvek alespoň prozatím žádat. Máte-li k danému bytu nájemní smlouvu (nikoliv podnájemní), lze si na jejím základě přihlásit v bytě trvalé bydliště, aniž byste měla souhlas pronajímatele. K výpočtu této dávky opět můžete využít kalkulačku na http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocet-vyse-prispevku-na-bydleni.php?stayform=true, kde naleznete i vysvětlivky k tomu, co je považováno za náklady bydlení a kolik činí normativní náklady podle místa, kde bydlíte. Další informace o těchto dávkách naleznete na http://www.mpsv.cz/cs/2. Žádost o tyto dávky se podává na úřadu práce.

Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a okamžitou mimořádnou pomoc. Poskytují se na základě posouzení nejen příjmu, ale celkových majetkových poměrů. Příspěvek na živobytí činí rozdíl mezi částkou na živobytí a příjmem, od kterého se odečtou náklady na bydlení (max. 30% příjmu, v Praze 35%). Částka na živobytí se stanovuje pro každou osobu individuálně, podle její snahy a možností zvýšit si příjem (prací, uplatněním nároků, prodejem či jiným využitím majetku), její výše se odvíjí od částek existenčního minima (2080 Kč) a životního minima. Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Okamžitá mimořádná pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Více informací o těchto dávkách naleznete na http://www.mpsv.cz/cs/5. Žádost se podává na městský úřad (v Praze úřad městské části). S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou