Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
neplacené volno do 4let věku dcery a zkrácený úvazek u jiného zaměstnavatele
Otázka
Dobrý den,
se svým stávajícím zaměstnavatelem jsme se písemně dohodli, že mi poskytne neplacené volno z důvodu péče o dceru do jejích čtyř let věku. Nyní mám ale možnost pracovat na zkrácený úvazek v místě bydliště u jiného zaměstnavatele. Můj dotaz je tedy zda je to možné bez souhlasu stávajícího zaměstnavatele, a jak je to s odvody na zdrav. a soc. pojištění a daní z příjmu, pokud bych uzavřela prac. poměr i u jiného zam. v době neplac. volna u stávajícího zam. Předem děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
nemohu posoudit k čemu jste se zavázala v pracovní smlouvě či v dohodě o poskytnutí neplaceného volna, ale obecně vzato zaměstnanec musí mít písemný souhlas zaměstnavatele k výkonu jiné výdělečné činnosti pouze v případě, pakliže je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Pakliže např. pracuji jako administrativní síla, mohu na této pozici pracovat pro dva různé zaměstnavatele, ale pouze za předpokladu, že zaměstnavatelé budou mít jiný předmět činnosti - např. dopoledne pracuji jako administrativní síla na studijním oddělení VŠ a odpoledne jako asistenka v advokátní kanceláři. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé mají zcela jiný předmět činnosti, nepotřebuji souhlas zaměstnavatele a je zcela moje věc, jak si ohlídám, abych byl schopen plnit své povinnosti ve všech pracovních poměrech současně.
Souhlas se obecně nevyžaduje u výkonu vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Pokud jde o odvody, nemělo by pro mzdovou účetní řešení této situace představovat problém. Jediný okruh, který by teoreticky mohl vyžadovat vyšší míru pozornosti, je zdravotní pojištění. Zde je totiž třeba řešit pojistné z tzv. minimálního vyměřovacího základu, které musí být placeno i za zaměstnance čerpajícího neplacené volno, pakliže nejde o případ, kdy se minimální vyměřovací základ nepoužije, jelikož jde o osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Pakliže byste začala pracovat v takovém rozsahu, pro který přestane splňovat výše uvedenou podmínku celodenní péče, je třeba v případě, kdy si nevyděláte alespoň měsíční minimální mzdu (tedy v současnosti alespoň 8 000 Kč měsíčně), počítat s tím, že bude muset být odváděno zdravotní pojištění odpovídající minimální mzdě bez ohledu na to, že z hlediska procent bude překročena stanovená sazba pojistného.
Jiná by byla situace v případě, pakliže by zde byly jiné skutečnosti, pro které je za Vás plátcem zdravotního pojištění stát (např. skutečnost, že stále pobíráte rodičovský příspěvek), v takovém případě se minimální vyměřovací základ nepoužije a zdravotní pojištění se strhává z příjmu pouze stanovenou procentní sazbou.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
