Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Částečná nezaměstnanost - ovlivní náhrada mzdy výši průměrného výdělku
Otázka
Dobrý den, zaměstnavatel mě chce jako jediného pracovníka na pobočce poslat na 60% (částečná nezaměstnanost/překážka na straně zaměstnavatele) Situaci již řeší s ÚP. Vnímám to jako pomstu a účelové opatření - chtějí se mě zbavit, tlačili mě k rozvázání p.p. dohodou, potom co neuspěli tak vytváří účelové vytýkací dopisy, které neguji díky prokazatelným údajům. Když zjistili, že se nedám a že nehodlám odejít bez odstupného, přišli s tímto nápadem, jak mě zatlačit do kouta...spolehají v to, že couvnu a raději odejdu sám...
Můj dotaz se týká náhrady mzdy. Vím, že min. náhrada mzdy je 60% průměrného výdělku. Co jsem ale nikde zatím nenašel je odpověď na otázku, zda a jak toto opatření ovlivní výši mého průměrného výdělku, tj. i případného odstupného či podpory v nezaměstnanosti. Zaměstnavatel tvrdí, že po několika měsících (nové rozhodné období) se mi tak sníží průměrný výdělek, což mi výrazně sníží výši odstupného nebo podporu v nezaměstnanosti. To by bylo opravdu nemilé. Mají pravdu nebo je to jinak? Existuje nějaký dokument, který řeší konkrétní práva a povinnosti zaměstnance, který se nachází v režimu částečné nezaměstnanosti? Může např. zaměstnavatel nárazově a ze dne na den přivolat zaměstnance do práce např. na 2 hodiny?
Děkuji za Vaši odpověď, příp. za odkaz na relevantní zdroje. S pozdravem K.H.
Odpověď
Dobrý den,
v dané situaci by zřejmě neuškodilo napsat na úřad práce a vysvětlit situaci - možnost snížení náhrady mzdy na 60 % existuje v zákoníku práce proto, aby zaměstnavatelé nemuseli "těžké časy" řešit rovnou propouštěním, ale mohli si zaměstnance "schovat" na dobu, kdy se situace zlepší.
Pokud jde o počítání průměrné mzdy, můžete nahlédnout do ustanovení § 351 a následujících zákoníku práce. Průměrná mzda se počítá ze mzdy a z odpracované doby. Pakliže jste doma s náhradou mzdy, tak se Vám na jedné straně nezapočítá příjem (náhrada mzdy) a na druhé straně ani dotčená doba. Pakliže by tedy např. z rozhodného čtrtletí zaměstnanec odpracoval 32 dnů (mzda 20 000 Kč) a 32 pracovních dnů byl doma (náhrada mzdy 12 000 Kč), počítal by se průměr z 20 000 Kč a 32 dnů. Pokud by ve výsledku zaměstnanec neměl započitatelných alespoň 21 dnů, nepočítal by se skutečný průměr, ale tzv. pravděpodobný výdělek (kolik by si zaměstnanec dle všeho v průměru vydělal, pakliže by řádně pracoval).
Pro "režim částečně nezaměstnaného" neexistuje žádný zvláštní předpis, takže je zde třeba vycházet ze zákoníku práce. Přivolání zaměstnance zpět k výkonu práce není výslovně v zákoníku řešeno a nepodařilo se mi ani dohledat, že by tuto otázku řešila judikatura Nejvyššího soudu ČR. Z povahy věci zřejmě zaměstnavateli nic nebrání v tom, aby Vám sdělil, že ve stanovené pracovní době máte být k dispozici pro příp, že by překážka odpadla a Vy jste mohl začít znovu konat práci. Na druhou stranu by zaměstnavatel neměl situaci zneužívat k šikaně zaměstnance.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
