Nástup po RD-Jít na nemocenskou nebo čekat na ukončení PP

Dotaz ze dne 11. 8. 2010 13:05.

Otázka

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jak řešit situaci,po RD.Dne 8.10. mám nastoupit do zaměstnání,ale pracuji ve firmě,kde se průběžně propouští a obdržela jsem dopis,že se mám dostavit,abychom projednali pracovní zařazení po MD nebo ukončení PP.Plánujeme druhé dítě a mám strach,když nastoupím,že je otázkou času,kdy mi přinesou ukončení.CHtěla bych přechodnou dobu než otěhotním,kdy bych byla stejně na rizikovce,protože pracuji ve třísměnném provozu,řešit neschopností.Může mě i přesto,že bych od 8.10. byla na neschopence ukončit prac.poměr?Myslím si,že je pro mě fin.výhodnější,jít na čas marodit,než dostat výpověď.Pak nevím,z čeho by se mi počítala mateřská,když bych byla na ÚP. Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

dočasná pracovní neschopnost, těhotenství i rodičovská dovolená představuje z pohledu zákoníku práce tzv. ochranou dobu, během které Vám zaměstnavatel může dát výpověď pouze z omezeného počtu důvodů. Pokud nebudeme řešit zvláštní případy typu odsouzení k nepodmíněnéhmu trestu odnětí svobody nebo porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr z důvodu rušení nebo stěhování zaměstnavatele nebo jeho části. U ostatních organizačních důvodů nemůže zaměstnavatel během ochranné doby platně rozvázat pracovní poměr výpovědí.

Dochází-li tedy k stěhování či rušení zaměstnavatele, nemá v zásadě zaměstnavatel důvod čekat na skončení rodičovské dovolené - maximálně tak v případě, kdyby opravdu chtěl, abyste pro něj dále pracovala (byť třeba na jiné pozici). Přichází-li v úvahu výpověď pouze pro ostatní organizační důvody, musí zaměstnavatel počkat na skončení rodičovské dovolené a pokud plynule nastoupíte do pracovní neschopnosti, nebo již budete těhotná, nebude mít ani poté k podání výpovědi příležitost.

Zaměstanvatel samozřejmě může zkusit ukončit pracovní poměr dohodou, ale zde je pouze a jedině na Vás, zda a případně za jakých (v dohodě výslovně uvedených) podmínek budete ochotna dohodu podepsat.

Nedojde-li k rozvázání pracovního poměru, je Vám zaměstnavatel povinen přidělovat práci podle smlouvy. Nemusí jít tudíž o stejné pracovní místo, ale přidělená práce se musí "vejít" do toho, co bylo v pracovní smlouvěno dohodnuto. Není-li toho schopen, je to jeho problém (tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele) a musí Vám vyplácet náhradu mzdy. Zaměstnavatel se může pokusit dohodnout změnu pracovní smlouvy, ale zde je opět na Vás zda a na jakou změnu pracovní smlouvy co do druhu práce, místa výkonu práce či dalších ujednání budete ochotna přistoupit.

Z hlediska "finanční výhodnosti" není možné automaticky označit jednu či druhou variantu za výhodnější. Netušíme zda a za jakých podmínek by ještě bylo možné v mezičase pracovat (a kolik byste si vyděla), kolik byste získala na nemocenské, jaké by přicházelo v úvahu odstupné, zda-li by bylo možné získat PPM bez ohledu na skončení pracovního poměru atd.

Je jasné, že by pro Vás nebylo výhodné, pokud by Vám pracovní poměr skončil dříve než otěhotníte, nebo v takovém termínu, že sice již budete těhotná, ale nestihnete na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen "PPM") nastoupit do 180 dnů od skončení pracovního poměru (na PPM lze nastoupit nejdříve počátkem osmého týdne před očekávaným termínem porodu). Registrace na úřadě práce Vám totiž nezakládá nemocenské pojištění, takže v těchto případech byste vůbec neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství (respektive byste mohla PPM získat pouze z případného nového zaměstnání).

Dojde-li k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v zmíněných 180 dnech (ochranná doba nemocenského pojištění, pakliže zaměstnání trvalo alespoň 180 dní a v době rozvázání pracovního poměru jste již byla těhotná) nebo za trvání pracovního poměru, bude se PPM počítat z výdělku dosahovaného v tomto zaměstnání (PPM se tedy nikdy nepočítá z rodičovského příspěvku, nemocenské či podpory v nezaměstnanosti). Pro výpočet PPM se stanovuje tzv. vyměřovací základ, který se za normálních okolností počítá ze 12 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém jste nastoupila na PPM. K tomuto ovšem existují výjimky. Nemá smysl uvádět všechny, ale jde o to, že se v rámci vyměřovacího základu může vycházet pouze z tohoto zaměstnání (pro přiznání PPM se tudíž dají započítat dny z dalších zaměstnání, ale výpočet dávky se provádí pouze z posledního zaměstnání) a zde se berou v potaz pouze některé dny (zjednodušeně řečeno ty dny, kdy jste skutečně pracovala a dosáhla nějakého příjmu). Pokud v rozhodném období není dostatek takovýchto dnů, postupně se "couvá" s těmito 12 měsíci do minulosti a to tak dlouho, než se najde potřebný počet dnů, nebo se dojde na začátek pracovního poměru. Není-li ani takto možné získat dostatek dnů, aby bylo možné spočítat smysluplný průměr, vyjde se z pravděpodobného výdělku. Zvláštní pravidlo pak platí v případě, kdy se za trvání stejného zaměstnání nastoupí na další PPM ve lhůtě do čtyř let věku předchozího dítěte. V takovéto situaci se totiž "aktuální" vyměřovací základ srovnává s tím, jaký vyměřovací základ měla matka u předchozího dítěte a následně se pro výpočet PPM použije ten vyměřovací základ, který je pro matku výhodnější.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším