Společnou cestou -

Dobrý den,

součástí nároků plynoucích z pracovního úrazu je nejen "náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti", ale i "náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti". Předpokládám, že Vám v současnosti jde především o druhý typ náhrady. Ten se přiznává po skončení pracovní neschopnosti, přičemž může jít jak o situaci, kdy skončila pracovní neschopnost, ale zaměstnání stále trvá, tak o situaci, kdy člověk z pracovní neschopnosti nastupuje na úřad práce či do jiného zaměstnání.

Jak se určí rozsah náhrady?

Obecně platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

To znamená např.:

původní průměrný výdělek: 12 000 Kč

po skončení neschopnosti zaměstnavatel musel zaměstnance přeřadit na jinou práci, kde dosahuje mzdy: 9 000 Kč

invalidní důchod byl přiznán (ze stejného důvodu) v částce 2 000 Kč.

Náhrada = původní průměr (12 000 Kč) - nový průměr (9 000 Kč) - invalidní důchod (2 000 Kč)

12 000 - 9 000 - 2 000 = 1 000

Pokud se ještě vrátíte do práce, bude Vám vypočítána náhrada tímto způsobem.

Jak je to s náhradou, když budete nezaměstnaný?

Zde musíme rozlišit dvě varianty:

a) nejprve jste pobíral náhradu vypočtenou výše uvedeným způsobem, ale následně došlo ke skončení pracovního poměru a Vy jste musel jít na úřad práce:

v tomto případě Vám i po dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání náleží náhrada v té částce, jaká Vám byla vypočtena po návratu z pracovní neschopnosti - v uvedeném příkladu by tudíž náležela náhrada v částce 1 000 Kč a to bez ohledu na to, jak vysokou budete mít podporu v nezaměstnanosti či skutečnosti, že po jejím dočerpání již žádnou podporu nebudete pobírat,

b) do zaměstnání se již nevrátíte a rovnou se z pracovní neschopnosti zaregistrujete na úřadu práce:

v takovémto případě se vyplácí náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a minimální mzdou (ta v současnosti vychází na 8 000 Kč) s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu - v uvedeném příkladě by tudíž náležela náhrada v částce 2 000 Kč a to opět bez ohledu na to, jak vysokou budete mít podporu v nezaměstnanosti či skutečnost, že po jejím dočerpání již žádnou podporu nebudete pobírat.

U náhrady z pracovního úrazu platí, že se vyplácí pouze rozdíl mezi částkou, kterou si byl zaměstnanec schopen vydělat před úrazem a částkou, kterou si je schopen vydělat po úrazu a to v tom rozsahu, v jakém není zaměstnanci kompenzována invalidním důchodem. Důležité je to, že zde jde o schopnost a nikoliv o to, jaká je reálná možnost - pokud má zaměstnanec schopnost vydělat si 12 000 Kč, ale reálně si je nemůže vydělat, protože není vhodná práce, stejně se vyplácí náhrada jako kdyby si zaměstnanec vydělal těchto 12 000 Kč - náhrada za ztrátu na výdělku neřeší důsledky špatné situace na pracovním trhu. Důsledkem tohoto principu je i to, že se při stanovení náhrady nepřihlíží k výdělku, který zaměstnanec dosáhl jen nadměrným úsilím (pracuje na 1,5 úvazku), ale na druhou stranu ani k tomu, že si zaměstnanec nějakou částku opomenul vydělat (odmítl práci za 12 000 Kč - náhrada se vyplácí v rozsahu, jako kdyby takovouto práci přijal a vykonával).

Stranou jsme zatím ponechal problematiku návratu do zaměstnání - pokud Vám skončí pracovní neschopnost, ale nebudete schopen konat svoji práci, musí Vás zaměstnavatel převést na jinou práci, která bude odpovídat Vašemu zdravotnímu stavu. Nebude-li pro Vás jinou práci mít, nezbývá mu nic jiného než Vás nechat doma, jelikož základní povinností zaměstnavatele je nepřidělovat práci, ke které není zaměstnanec zdravotně způsobilý. Dlouhodobá ztráta způsobilosti konat sjednanou práci představuje důvod výpovědi, nicméně vzhledem k tomu, že jde o pracovní úraz jde o výpovědní důvod u zaměstnavatelů dosti nepopulární, jelikož zde zákon ukládá povinnost vyplatit odstupné ve výši minimálně 12 násobku průměrného výdělku. V popsaném případě lze tudíž očekávat, že zaměstnavatel spíše dá výpověď z důvodu rušení zaměstnavatele (odstupné "jen" trojnásobek průměrného výdělku) či se zkusí na skončení pracovního poměru dohodnout (zde je na Vašem uvážení, za jakých okolností budete ochoten na ukončení pracovního poměru přistoupit).

V praxi samozřejmě může být dosti zásadní rozdíl mezi tím, na co má člověk nárok a tím co fakticky dostane. Pokud je zaměstnavatel v insolvenci, či do ní nevyhnutelně směřuje, představují sice pohledávky zaměstnanců "přednostní" pohledávku, ale ani to nemusí stačit k tomu, aby na Vás něco zbylo. V této souvislosti je tudíž třeba upozornit na systém ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, jelikož přes tento systém lze od státu získat alespoň část dlužných pohledávek proti insolventnímu zaměstnavateli. Další informace k tomuto naleznete např. na: http://www.vyplata.cz/zamestnanec/platebni-neschopnost-zamestnavatele.php.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo blíže upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.