Společnou cestou -

Dobrý den,

řešíte dávky nemocenského pojištění (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství), takže se neuškodí zastavit u tzv. denního vyměřovacího základu, coby hodnoty z které se následně jednotlivé dávky nemocenského pojištění počítají. Výpočet je relativně složitý, ale zjednodušeně lze konstatovat, že je vše nastaveno tak, aby hodnota vyměřovacího základu (před krácením) co nejlépe odpovídala tomu, jakou částku si pojištěnec v průměru vydělává a o kolik tudíž přijde, pakliže nemůže řádně pracovat. Pro výpočet průměru (vyměřovací základ není nic jiného, než určitým způsobem nastavený průměr) se tudíž odečítají tzv. vyloučené dny a na druhé straně se započítají jen příjmy poskytované za vykonanou práci. Byl zaměstnanec půl roku nemocný? To znamená, že na jedné straně výpočtu odečteme dny, po které nemohl konat práci a na druhé straně nezapočítám náhradu mzdy a nemocenskou...

Za normálních okolností se vyměřovací základ zjišťuje z období 12 předchozích měsíců počínaje měsícem, který bezprostředně předchází měsíci, ve které došlo k sociální události zakládající nárok na dávku (nástup na nemocenskou, na peněžitou pomoc v mateřství...). Vyjdu-li z předpokladu, že po skončení rodičovské dovolené v prosinci 2010 nastoupíte na neschopenku (v tom Vám nic nebrání), je v zásadě jedno, jestli počátek pracovní neschopnosti nastane 27.12, či 31.12. - prvním předcházejícím měsícem bude tak jako tak listopad 2010. Ve Vašem případě ovšem obratem narazíme na skutečnost, že jste v základní rozhodné době zřejmě neměla žádnou odpracovanou dobu a tudíž ani započitatelný příjem (započitatelný pro tyto účely). V této situaci se podle zákona začíná s rozhodným obdobím "couvat" do minulosti a to až do doby, než narazíme na kalendářní rok ve kterém je alespoň 30 započitatelných (odpracovaných) dnů. V praxi to pak znamená, že dávky budou počítány z doby před Vašim nástupem na mateřskou dovolenou (neřeším zde situace, kdy se matka již během rodičovské dovolené vrátí na část úvazku do zaměstnání, zvláštní pravidla platí rovněž pro případy, kdy se "odcouvá" až k začátku pracovního poměru a stále není potřebný počet započitatelných dnů).

Pro úplnost neuškodí zmínit jedno zvláštní pravidlo, které může být významné, pokud budete počítat, jakým způsobem je pro Vás nejvýhodnější strávit mezidobí mezi skončením stávající rodičovské dovolené a nástupem na mateřskou dovolenou s dalším dítětem. Trvá-li i v době nástupu na další peněžitou pomoc v mateřství stávající pracovní poměr a k nástupu dojde do čtyř let věku předchozího dítěte, nemůže matka v zásadě tratit na tom, jakého výdělku dosahovala v mezidobí. Dochází zde totiž k tomu, že se srovnává "nový" vyměřovací základ (zde předpokládám, že se matka vrací do zaměstnání a pracuje, takže není nutné "couvat" s rozhodnou dobou do minulosti) se základem, který měla u předchozího dítěte a dávka se následně vypočítá z toho, který je pro ni výhodnější.

Dohodne-li se tudíž matka se zaměstnavatelem např. na tom, že na mezidobí nastoupí pouze na zkrácený úvazek (a tudíž bude aktuální vyměřovací základ nižší), přizná se jí následně peněžitá pomoc v mateřství z předchozího vyměřovacího základu (tedy z doby před prvním dítětem, kdy ještě pracovala na plný úvazek).

Neuškodí zdůraznit, že denní vyměřovací základ není všechno. I když zákonodárce nezmění pravidla pro výpočet vyměřovacího základu, může konečnou výši dávky ovlivnit dalšími způsoby.

Zaprvé jsem již zmínil redukci denního základu. Jde o to, že pro další výpočet se ze zjištěného "průměru" vezme pouze část. Např. v součastnosti jsou redukční hranice nastaveny takto:

první redukční hranice 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč, třetí redukční hranice 2 371 Kč.

Podle druhu dávky se následně redukuje denní vyměřovací základ, takže např. u nemocenské se z částky do první redukční hranice započítá 90 % (u mateřské je to 100 %) z částky nad první do druhé hranice 60 %, z částky nad druhou do třetí hranice 30 % a z částky nad třetí redukční hranicí 0 %. Systém je zde nastaven tak, aby osoby s vyššími příjmy přispívali na osoby s nižšími příjmy, takže čím víc vyděláváte, tím v poměru méně dostáváte. Tímto však redukce nekončí - z takto redukovaného denního základu se totiž dávka vypočítá až další redukcí - nemocenská je v součastnosti přiznávána v částce 60 % redukovaného základu a peněžitá pomoc v částce 70 % redukovaného základu. Přistupuje-li stát k redukci dávek, dochází ke změnám těchto parametrů, takže i se stejným vyměřovacím základem můžetete mít různě vysokou dávku, jelikož jednou se přiznává 70 %, podruhé 60 % redukovaného základu...

Na úplný závěr se pak krátce zmíním k riziku skončení pracovního poměru. Těhotná zaměstnankyně je v tzv. ochranné době (stejně jako když čerpá rodičovskou dovolenou či je neschopná práce), takže zaměstnavatel s ní může rozvázat pracovní poměr výpovědí pouze z omezeného počtu důvodů - právě Vámi zmiňovaná nadbytečnost (ust. § 52 písm. c) zákoníku práce) nesmí být dána v době Vašeho těhotenství. Samozřejmě nelze vyloučit, že by Vám zaměstnavatel dal výpověď z některého z přípustných důvodů (typicky rušení či stěhování zaměstnavatele nebo jeho části), ale tu by Vám mohl jak v současnosti (rodičovská dovolená) tak v případě nástupu do pracovní neschopnosti.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.