Společnou cestou -

Dobrý den,

dle ustanovení § 222 odst. 1 zákoníku práce se za nevyčerpanou dovolenou (v situacích, kdy ji lze proplatit), vyplácí "klasická" náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Často se lidé diví, že průměrný výdělek zjištěný podle pracovněprávních předpisů neodpovidá "matematickému" průměru částek, které jim byly vyplaceny. Nemusí jít vůbec o chybu, ale o skutečnost, že výpočet průměrného výdělku podle pracovněprávních předpisů je ve skutečnosti podstatně komplikovanější proces.

Jak se tedy zjišťuje průměrný výdělek?

1) Primárně se vychází z hrubého výdělku. Čistý průměrný výdělek se v případě potřeby předepsaným způsobem počítá z hrubého průměrného výdělku, není možné do vzorce pro výpočet hrubého průměrného výdělku vložit údaje o čistém výdělku a čekat, že ve výsledku získáme správný údaj o čistém průměrném výdělku.

2) Další zásadou je skutečnost, že výdělek zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu a z odpracované doby. Na výši výdělku tudíž na jedné straně nemá vliv případná část peněžních prostředků, které nemají charakter mzdy nebo platu (např. cestovní náhrady) a na druhé straně ani období, za které nenáleží mzda (např. doba dočasné pracovní neschopnosti).

3) Velký význam pak má rovněž fakt, že se v první řadě zjišťuje tzv. průměrný hodinový výdělek a ten se pak podle stanoveného postupu přepočítává podle potřeby na dny či měsíce. Opět nemusíme dojít ke správným výsledkům, pokud výpočet provedeme obráceně.

4) Průměrný výdělek se vypočítává tak, jako kdyby zaměstnanec pracoval po pracovní smlouvou stanovenou týdenní pracovní dobu.

Tím máme zřejmě nejdůležitější zásady a můžeme se na výpočet podívat konkrétněji.

Je-li to možné, počítá se průměrný výdělek z předchozího kalendářního čtvrtletí. Zvláštní pravidla platí pro případ, kdyby zaměstnání netrvalo dost dlouho, v dotčeném čtvrtletí nebyla odpracovaná doba či se používalo tzv. "konto pracovní doby".

V rámci tohoto tzv. "rozhodného období" se na jedné straně sečtou odpracované hodiny (hodiny odpracované přesčas se započítají v období, kdy se započítává příslušná mzda či plat za práci přesčas) a na druhé straně obdržená mzda či plat. Dělením následně získáme průměrný výdělek odpovídající jedné hodině (PHV - průměrný hodinový výdělek).

Má-li bý následně získán měsíční průměrný výdělek, přepočítává se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce, přičemž průměrný rok má pro tyto účely 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících v průměrném roce na jeden měsíc.

Jde tedy o vzorec:

PMV = PHV x (SPD x 4,348)

Kde:

PMV = průměrný měsíční výdělek PHV = průměrný hodinový výdělek SPD = stanovená pracovní doba

Příklad:

Zaměstnanec odpracoval v předchozím kalendářním čtvrtletí 650 hodin (stanovená pracovní doba je 40 hodin týdně, ale v dotčeném období měl řadu přesčasů) a získal výdělek 84 000 Kč.

84 000 / 650 = 129 Kč (zaokrouhluji zde na celé Kč, aby se mi lépe počítalo)

PMV = 129 x (40 x 4,348) PMV = 22 436 Kč (opět zaokrouhluji)

Je trojnásobek průměrného výdělku to samé jako částka vyplacená v období, ze které se průměr počítá?

22 436 * 3 = 67 307 Kč

Máme zde tedy velmi citelný rozdíl, který nám např. v tomto případě způsobilo množství přesčasů.

Na základě zaslaných údajů dost dobře neodhadnu, zda je Vámi uváděná hodnota správná či nikoliv. Máte-li rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu na 8 hodin denně, měla by Vaše denní náhrada vycházet na 8 * PHV, máte-li pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně, jde o PJV * průměrná délka směny.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.