Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
mzda o svátcích
Otázka
dobrý den pracuji jako řidič nákladního vozu mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pracuji ve čtyřdeních pracovních ciklech, tedy čtyři dny pracuji a čtyři dny mám volno. V pracovní smlouvě mám pouze 40hod. týdně. Mám nárok na mzdu o st. svátcích. děkuji.
Odpověď
Dobrý den,
pokud jde o mzdu jako takovou, tak na ní máte nárok, pakliže odvedete práci (je jedno jestli v rámci "normálních" směn, nebo v noci, při přesčasu, o víkendu atd.). Máte-li naplánované směny na svátek, není jediný důvod, proč by Vám za tyto směny neměla být vyplacena mzda.
Je-li mzda počítána hodinově, je výpočet mzdy v zásadě velmi jednoduchý (příplatky ke mzdě jsou něco jiného a budeme je řešit později): vezmeme počet odpracovaných hodin a vynásobíme ho hodinovou sazbou.
***
Příklad:
Ve zkoumaném měsíci vychází stanovená pracovní doba na 168 hodin, přičemž zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou 100 Kč hrubého za hodinu. V dotčeném měsíci odpracoval 182 hodin, takže získal mzdu 18 200 Kč, z čehož je 16 800 Kč mzdy za práci v rozsahu stanovené pracovní doby a 1 400 Kč mzdy za přesčasy (bez příplatků).
***
Složitější je výpočet v případě, kdy má zaměstnanec sjednanou měsíční mzdu. Zde je totiž "fixní" částka za měsíc a této mzdě odpovídá v různých měsících různý počet hodin stanovené pracovní doby. Zaměstnanec má např. stanoveno 16 000 Kč měsíčně a nic na tom nemění, že 40h týdně jednou odpovídá odpracování 168 hodin a jindy 184 hodin. Tomu odpovídá i skutečnost, že zaměstnanec může za hodinu práce přesčas obdržet v různých měsících různé částky (jednou to bude 16 000 / 168 = 1 hodina práce přesčas, podruhé 16 000 / 184 = 1). Výpočet mzdy se nám tudíž v případě přesčasové práce o něco komplikuje, jelikož si musíme nejprve spočítat, jaká výše mzdy odpovídá přesčasové práci. Posléze je celková mzda (bez příplatků) rovna fixní měsíční mzdě po přičtení počtu hodin přesčasové práce vynásobených mzdou odpovídající jedné hodině přesčasové práce.
***
Příklad:
Ve zkoumaném měsíci vychází stanovená pracovní doba na 168 hodin, přičemž zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 16 800 Kč hrubého. V dotčeném měsíci odpracoval 182 hodin. Mzda odpovídající hodině přesčasové práce je 16 800 : 168 = 100 Kč. Počet přesčasových hodin je 14. Celková mzda (bez příplatků) = 16 800 + 14 * 100.
***
Velmi specifická je problematika mzdy v případě použití tzv. "konta pracovní doby", ale tu si dovolím v této fázi opomenout (je-li u Vás používáno konto pracovní doby, upozorněte nás na tuto skutečnost).
Raději se zaměříme na problematiku příplatků ke mzdě, jelikož si osobně dovoluji hádat, že Vám ve Vašem případě ani tak nejde o problematiku mzdy za odpracovanou dobu (ať již v rámci či nad rámec stanovené 40 hodinové pracovní doby), jako právě o problematiku příplatků ke mzdě.
S rozvržením pracovní doby spojuje zákoník práce tyto příplatky:
1) Příplatek za noční práci - minimálně 10 % průměrného výdělku (kolektivní smlouva může stanovit jinou min. částku).
2) Příplatek za práci v sobotu a neděli - minimálně 10 % průměrného výdělku (kolektivní smlouva může stanovit jinou min. částku).
3) Příplatek za práci přesčas - minimálně 25 % průměrného výdělku, přičemž zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout, že si zaměstnanec místo příplatku vyčerpá náhradní volno a pamatovat je třeba i na to, že u vedoucích zaměstnanců lze sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas.
4) Příplatek za práci ve svátek - poskytne se pouze pokud se na jeho vyplácení zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou a to ve výši minimálně 100 % průměrného výdělku. Není-li tato zvláštní dohoda uzavřena, neposkytuje se příplatek, ale placené náhradní volno.
Co to znamená v praxi? Nejlepší si bude vše ukázat na dalším příkladu:
Řekněme, že je zaměstnanec placen hodinovou mzdou a v dotčeném měsíci, ve které stanovené pracovní době odpovídalo 168 hodin, odpracoval 188 hodin, přičemž z těchto hodin:
120 hodin bylo "obyčejných"; 8 hodin bylo odpracováno v noci; 32 hodin bylo odpracováno o víkendu; 8 hodin bylo odpracováno o víkendu v noci; 12 hodin bylo "obyčejných" přesčasů; 8 hodin bylo víkendových přesčasů.
Dále si řekněme, že Vám odpracovanou hodinu náleží mzda ve výši 100 Kč a pro zjednodušení předpokládejme, že i průměrný hodinový výdělek vychází na částku 100 Kč.
Nyní se můžeme pustit do výpočtu:
mzda (bez příplatků): 188 * 100 = 18 800 Kč celkem (z toho 2 000 Kč za práci přesčas);
příplatky za práci v noci: (8+8) * (10 % ze 100) = 16 * 10 = 160 Kč;
příplatky za práci v sobotu a neděli: (32+8+8) * (10 % ze 100) = 48 * 10 = 480 Kč;
příplatky za práci přesčas: (12+8) * (25 % ze 100) = 20 * 25 = 500 Kč.
V případě dalších nejasností prosím doplňte nebo upřesněte svůj dotaz.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.