Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací vyplývá, že v současné době pobíráte tzv. "ČID" a současně pracujete. Zajímá Vás, zda by Vám v případě ztráty zaměstnání vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Podporu v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve kterém jsou také stanoveny podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Stěžejní podmínkou pro vznik nároku je splnění 12 měsíců doby důchodového pojištění za poslední 3 roky. Potřebnou dobu důchodového pojištění lze také splnit prostřednictvím tzv. náhradních dob zaměstnání, mezi které řadíme např. celodenní osobní péči o dítě do 4 let věku, pobírání důchodu pro invaliditu třetího stupně aj. Také je důležité si uvědomit, že podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání, který splní i další podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti.

Jestliže byste splnil tuto výše uvedenou stěžejní podmínku, je na místě zjistit, jaký typ důchod vlastně pobíráte. Od ledna 2010 se totiž původní částečný invalidní důchod (Vámi zmiňovaný ČID) a plný invalidní důchod (tzv. PID) přetransformovaly na důchody pro invaliditu 1. až 3. stupně.

Pokud byste pobíral důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, nejedná se o překážku, která by Vám bránila se zaevidovat na úřadu práce a stát se uchazečem o zaměstnání. Zároveň by Vám mohl vzniknout při splnění podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Trochu jiná situace by byla v případě, kdy byste pobíral důchod pro invaliditu třetího stupně. Tato skutečnost totiž může být překážkou evidence na úřadu práce viz § 25 odst. 2, písm. d) zákona o zaměstnanosti. Vyjma situace, kdy byste byl fyzická osoba, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (což byste patrně splnil, pokud jste nyní zaměstnancem).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že s největší pravděpodobností Vám nebude nic bránit stát se uchazečem o zaměstnání. V případě že byste byl poživatelem důchodu pro invaliditu 1. a 2. stupně by byla evidence na úřadu práce dokonce více než vhodná z důvodu úhrady zdravotního pojištění (není-li hrazeno státem - viz. další odstavec).

Dle zákona o veřejném pojištění je totiž státem hrazeno pojištění za osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni!(nikoliv v 1. nebo 2. stupně) nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy. Dále pak je hrazeno pojištění státem také za poživatele důchodu z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993.

Ve svém dotaze také zmiňujete, že Vás zaměstnavatel nutí k podpisu výpovědi. Dovolím si upozornit, že v případě výpovědi není nutný podpis druhé strany bez ohledu na skutečnost, kdo výpověď podává. Maximálně po Vás zaměstnavatel může chtít podepsat převzetí výpovědi, nicméně pokud byste ji odmítl převzít a on by byl schopen jinak dokázat, že Vám byla doručena (např. díky svědkům, prostřednictvím doručenky) její platnost to neovlivní (nyní neřeším, zda výpověď splňuje všechny potřebné náležitosti a je oprávněná).

Trochu jiná situace je v případě dohody o rozvázání pracovního poměru. Jelikož se jedná o dohodu, je potřeba, aby jí podepsaly obě dvě strany. V dohodě by měl být mj. sjednán datum zániku pracovního poměru, případně částka odstupného a pokud si to zaměstnanec vyžádá tak i důvod zániku pracovního poměru.

V neposlední řadě upozorňuji, že v případě výdělečné činnosti se od 1. ledna 2011 zkoumají důvody jejího zániku. V případě, že skončí dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance (toto pravidlo se nevztahuje na výpověď ze strany zaměstnavatele, zániku pracovního poměru uplynutím doby nebo zrušením pracovního poměru ve zkušební době), aniž by byly prokázány vážné důvody, které byly důvodem zániku pracovního poměru (mezi ně je řazena např. docházka dítěte do školního či předškolního zařízení, zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání apod.) činí výše podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu 45 % čistého průměrného výdělku dosaženého v posledním zaměstnání (tzn. „nezačíná se“ s výší podpory, která by činila 65 % čistého průměrného výdělku dosaženého v posledním zaměstnání). Podrobné informace o výši podpory, jejím výpočtu, vážných důvodech apod. naleznete v již zmiňovaném zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti viz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou