Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
výpověď - při stěhování na jiné území ČR
Otázka
Dobrý den,
měla bych dotaz, jak je to s výpovědí, když se stěhuji jinam. Jsem zaměstnaná, podala jsem výpověď a musím čekat 2. měsíce? Dohodou se zaměstnavatel vůbec nechtěl bavit. Dřív bylo, že pokud se stěhujete za partnerem či manželem, tak byla výpověďní lhůla kratší, existuje ještě něco takového nebo už je to dávno minulostí?
Mám druhý dotaz, mám 14 dní dovolenou, zaměstnavatel mi řekl, že mi jí nedá, že mi jí raději proplatí. Jenže mně se nehodí, že nedostanu dovolenou, dá se proti tomu něco dělat, nebo ne?
Předem děkuji za odpověďi
Odpověď
Dobrý den,
obávám se, že ani na jednu z Vašich otázek Vám nemohu dát odpověď, která by Vás potěšila.
Současné znění zákoníku práce stanoví minimální výpovědní dobu dva kalendářní měsíce, přičemž zaměstnanec se zaměstnavatelm si případně mohou sjednat i delší výpovědní dobu (pro obě strany musí platit stejná). Výpovědní lhůta se počítá až od začátku měsíce následujícího bezprostředně po měsíci, ve kterém byla výpověď druhé straně doručena. Pakliže jste výpověď doručila zaměstnavateli v březnu, skončí pracovní poměr až 31. května (výpovědní lhůta bude duben a květen). Je pouze a jen na zaměstnavateli, zda bude ochoten přistoupit na rozvázání pracovního poměru dohodou k dřívějšímu termínu.
Druhý Váš dotaz směřuje k tomu, zda Vám zaměstnavatel musí umožnit dočerpání dovolené za kalendářní rok. U dovolené za kalendářní rok (i případné dovolené za odpracované dny) platí pravidlo, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Není neobvyklé, že zaměstnavatel přiděluje dovolenou podle toho, jak si o ní zaměstnanci požádají, ale to je pouze dobrá vůle zaměstnavatele. Nic mu nebrání žádost zaměstnance ignorovat a přidělit dovolenou v jiném termínu. Z toho existují dvě výjimky. První z nich je čerpání dovolené tak, aby navazovala na čerpání mateřské dovolené (zde musí zaměstnavatel žádosti zaměstnance vyhovět) a druhou je pak "automatický" nástup na dovolenou k 1. listopadu, pakliže zaměstnavatel neurčil zaměstnanci termín čerpání dovolené v rozsahu 4 týdnů v roce za který tato dovolená za kalendářní rok náležela a ani do 31. října roku následujícího. Ani o jeden z uvedených případů nejde, takže je opravdu pouze a jen na úvaze zaměstnavatele, zda žádosti o čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě vyhoví, nebo zda ji raději po skončení pracovního poměru proplatí.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
