Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Starobní důchod
Otázka
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak musí zaměstnanec i zaměstnavatel postupovat v souvislosti s dosažením důchodového věku zaměstnance, který oznámí zaměstnavateli termín začátku pobírání dávek. Manžel pracuje na HPP na dobu neurčitou již šestý rok. Měl v úmyslu pracovat dále, ale nabyl dojmu, že s ním již zaměstnavatel nepočítá. Tento týden byl manžel požádat na OSSZ o důchod ke dni 6.6.2011. Vím, že musí zaměstnavateli nahlásit, že požádal o starobní důchod. Ale nevím, kdy. Již nyní, nebo stačí těsně před termínem 6.června? Co musí udělat zaměstnavatel, když již nebude chtít manžela v důchodu zaměstnávat? Musí mu dát výpověď s řádnou výpovědní lhůtou? Jaký musí být kvalifikovaný důvod? Má zaměstnanec v takovém případě nárok na odstupné? Jistě je ještě mnoho náležitostí, které je nutno z obou stran dodržet. Prosím o sdělení případně dalších. Děkuji předem za odpověď a srdečně zdravím.
Odpověď
Dobrý den,
ačkoliv člověk někdy může zaslechnout něco jiného, z právního hlediska v žádném případě není dosažení věku či pobírání starobního důchodu důvodem, pro který by byl zaměstnavatel oprávněn ukončit s dotčeným zaměstnancem pracovní poměr. Existují samozřejmě práce, na které se vztahuje zvláštní právní úprava, která stanový věkový limit (např. u soudců je věková hranice 70 let), ale u většiny pracovních míst žádný věkový limit stanoven není.
Zaměstnavatel se tedy musí se zaměstnancem na případném ukončení pracovního poměru dohodnout, nebo zde musí být dán zákonný důvod k výpovědi ze strany zaměstnavatele (např. organizační změny, pro které se ruší dotčené pracovní místo) či okamžitému zrušení pracovního poměru. V opačném případě musí zaměstnavatel zaměstnance dál zaměstnávat a čekat na něco z výše uvedeného, či na to, že zaměstnanec pracovní poměr sám ukončí. Přiznání či nepřiznání odstupného je věcí dohody, či důvodu a způsobu rozvázání pracovního poměru (zákoník práce určuje, kdy odstupné náleží a kdy nikoliv).
V minulosti často docházelo také k tomu, že si sám zaměstnanec požádal o změnu pracovní smlouvy na dobu určitou, aby mohl zároveň pobírat mzdu i důchod a zaměstnanec následně pracovní smlouvu neprodloužil. To do značné míry v současnosti odpadá, jelikož v zákoně již není uvedeno, že by osoba pobírající starobní důchod nemohla mít sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou.
Nyní k oznámení pobírání důchodu - pobírání důchodu je z hlediska plnění povinností zaměstnavatele významný údaj, který by mu měl být oznámen, nicméně si nejsem vědom toho, že by zde byla stanovena povinnost hlásit již samotné podání žádosti o důchod. V zásadě však nemůžete nic zkazit, pokud se i tato skutečnost zaměstnavateli oznámí (nejde-li o situaci, kdy zaměstnavatel takto upřímného zaměstnance obratem "odmění" zhoršením pracovních podmínek či usilovným hledáním důvodu pro ukončení pracovního poměru). Ohledně hlášení přiznání důchodu je třeba vycházet z toho, že zaměstnavatel plní ohlašovací povinnost zpravidla ve lhůtě 8 dnů - je mu proto třeba tuto skutečnost hlásit v takovém termínu, aby mohl dostát svým povinnostem (lze tudíž doporučit hlásit přiznání důchodu bez zbytečného prodlení).
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
