Společnou cestou -

Dobrý večer,

v dotazu uvádíte pouze omezené informace, takže nemohu jednoznačně sdělit, na kolik dní dovolené máte nárok, nicméně se pokusím vysvětlit, jak se nárok na dovolenou spočítá.

Odpracovala jste v loňském roce 5 měsíců, z čehož můžeme dovozovat, že jste odpracovala více jak 60 dnů a tudíž zde můžeme mluvit o nároku na dovolenou za kalendářní rok (jsou různé druhy dovolené).

Nyní je nezbytné určit dvě věci:

1) na kolik týdnů dovolené za kalendářní rok máte u zaměstnavatele obecně vzato nárok (dle zákoníku práce min. 4 týdny, ale řada zaměstnanců má pracovní či kolektivní smlouvou stanoven nárok na delší dovolenou, některé kategorie zaměstnanců mají delší dovolenou stanovenou dokonce přímo právními předpisy),

2) co se přesně skrývá pod tím, že jste odpracovala 5 měsíců, jelikož pro nárok na dovolenou za kalendářní rok je podstatné, zda pracovní poměr trval celý rok a z nějakého důvodu jste z toho roku odpracovala jen část, či zda šlo o pracovní poměr, kdy se délka překrývá s odpracovanou dobou.

Předpokládejme, že máte nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu "klasických" 4 týdnů. Dále vycházejme z toho, že Vaše zaměstnání trvalo 5 celých kalendářních měsíců, přičemž pro názornost příkladu budeme dále předpokládat, že jste z těchto 5 měsíců ve skutečnosti odpracovala jen 4,5 měsíce, protože jste dva týdny byla v dočasné pracovní neschopnosti.

Netrvá-li zaměstnání celý kalendářní rok, náleží zaměstnanci dovolená v rozsahu 1/12 za každý CELÝ kalendářní měsíc trvání zaměstnání. V našem případě máme pět měsíců (vycházíme z toho, že jsou celé), takže dovolená vychází na 5/12 ze 4 týdnů.

Dále musíme řešit, zda nenastaly skutečnosti, pro které je třeba nárok na dovolenou krátit. V našem příkladu vycházíme z toho, že nedošlo k žádným neomluveným absencím, ale pro 14 dní dlouhou pracovní neschopnost bylo zameškáno 7 pracovních směn. Krátit dovolenou tudíž nemusíme, jelikož neomluvené absence zde nejsou (zde se za jednu absenci krátí o 1-3 dny) a ostatních zameškaných směn je méně jak 100 (ve skutečnosti je proces krácení ještě složitější - některé zameškané směny se pro účely dovolené považují za odpracované, zákoník práce uvádí, kdy není možné krátit či stanoví maximální možné krácení, vzhledem k popsanému způsobu rozvržení směn se 7 zameškaných směn považuje za 10 zameškaný směn atd.).

Zůstává nám tedy nárok v rozsahu 5/12 z 4 týdnů dovolené a můžeme přistoupit k přepočtu na dny. Zde vycházíme z ustanovení § 213 odst 4 zákoníku práce, podle kterého u zaměstnance s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich při daném rovržení pracovní doby připadá na dobu jeho dovolené při celoročním průměru.

Nemám k dispozici kompletní přehled Vašich pracovních dnů, ale orientačně můžeme vycházet z toho, že při pravidelném cyklu 7 pracovních dnů na dva týdny bude na jeden týden dovolené vycházet 3,5 pracovního dne.

Nyní tedy můžeme doplnit náš vzorec:

5/12 (1/12 za celý měsíc zaměstnání) * 3,5 (počet pracovních dnů připadajích v průměru jeden týden) * 4 (počet týdnů dovolené za rok)= 70/12 = 5,833.. dne dovolené.

Dovolená se musí zaokrouhlovat na půldny. Zákon přesně nestanoví způsob zaokrouhlování, nicméně z pohledou obou v praxi používaných metodik by Vám při výše uvedené hodnotě vyšlo 6 dní dovolené.

Vychází mi tedy v popsaném příkladu méně jak Vámi zmiňovaných 8,5 dne. To by bylo možné vysvětlit buď tím, že jsem ve valné míře "domyšleném" příkladu vycházel z jiných skutečností, než jaké jsou u Vás dány ve skutečnosti, nebo tím, že na 8,5 dne dovolené nárok nemáte.

Osobně bych si dovolil odhadnout, že jde o údaj, který jste získala jako "poměrnou část čtyřtýdenní dovolené na pět měsíců". Tato hodnota by ovšem odpovídala v případě, pokud byste měla "klasické" rozvržení do pěti pracovních dnů v týdnu. Pak by nám totiž výše uvedený vzorec vycházel:

5/12 * 5 * 4 = 100/12 = 8,333.., což se zaokrouhlí na 8,5.

Pokud bych měl jít nad rámec Vašeho dotazu (výpočet dovolené), musel bych se pozastavit nad uváděným způsobem rozvržení směn. Maximální stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně (mělo by vyjít alespoň v průměru), maximální délka směny je 12 hodin, minimální přestávka mezi směnami je 12 hodin, na 8 hodin může být u dospělého zaměstnance zkrácena jen pokud je následující přestávka adekvátně prodloužena, během sedmi po sobě jdoucích dnů má mít dospělý zaměstnanec jednu přestávku v rozsahu minimálně 35 hodin (lze zkrátit na 24 hodin, ale opět jen pokud bude následující přestávka přiměřeně prodloužena). Do směn se nepočítají přesčasy, ale i na ty jsou limity. V předpisech dále nalezneme pro určité případy a kategorie zaměstnanců jisté výjimky, nicméně osobně bych si kladl otázku, nakolik byl zmiňovaná praxe plánování směn v souladu se zákoníkem práce.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.