Společnou cestou -

Dobrý den,

odpovídám na Váš dotaz, ve kterém sdělujete, že Váš zaměstnavatel je v insolvenci. Zároveň jste nedostala výplatu za dva měsíce a to za březen a duben. Zajímá Vás, jak nyní postupovat.

Navzdory tomu, že je Váš zaměstnavatel v insolvenci resp. že byl podán k soudu insolvenční návrh, jste stále zaměstnancem firmy. Insolvence nemá za následek zánik pracovního poměru. V tuto chvíli máte několik variant, jak postupovat.

Jednou z nich je setrvat v pracovním poměru. V případě, že pro Vás zaměstnavatel nemá práci, Vám vzniká nárok na náhradu mzdy. Tímto způsobem můžete v zaměstnání setrvat až do konce června, kdy má Váš pracovní poměr skončit uplynutím doby, na kterou byl sjednán. V případě že by Váš pracovní poměr skončil tímto způsobem, nárok na odstupné by Vám nevznikl. Nicméně proplacení dlužných mezd byste mohla částečně požadovat po úřadu práce.

Zaměstnanec, jehož zaměstnavatel se ocitl v insolvenci může o částečné vyplacení dlužných mzdových nároků požádat kterýkoliv úřad práce podáním "Žádosti o uspokojení dlužných mzdových nároků". Příslušným k vyplacení mzdového nároku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo či místo podnikání zaměstnavatel, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium nebo na něhož byl podán insolvenční návrh. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., zaniká, není-li uplatněn ve výše uvedených lhůtách. Uplynutím těchto lhůt není dotčeno právo zaměstnance vymáhat své nároky soudně.

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Zároveň však celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci, včetně doplatku podle § 9 odst. 7, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodná částka je každoročně stanovována ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu. V současné době se jedná o částku cca. 23.000,--Kč.

Přikládám odkaz na kterém najdete obecné informace k přihlašování mzdových nároků, ale také odkaz na databázi zaměstnavatelů, kteří jsou v insolvenci a u kterých ještě neuběhla lhůta k přihlášení mzdových nároků: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence

Další variantou jak postupovat, je uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru, která by obsahovala také faktický důvod zániku pracovního poměru tj. skutečnost že je zaměstnavatel v insolvenci (dohodu budete uzavírat se zaměstnavatelem či insolvenčním správcem v závislosti na fázi insolvenčního řízení). Je zcela na úvaze druhé strany, zda bude považovat za vhodné rozvázání pracovního poměru dohodou místo toho, aby pracovní poměr doběhl do 30.6.2011. Od 1. ledna úřad práce zkoumá důvody ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance nebo dohodou. Pokud byste pracovní poměru neukončila z vážného důvodu, činila by procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání po celou podpůrčí dobu tj. po dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti (jinak by šlo první dva měsíce o 65 %, třetí a čtvrtý měsíc o 50 % a teprve poté o 45 %).

Ve Vašem případě je možné také uvažovat o okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, které upravuje § 56 odst. 2 Zákoníku práce, ve kterém je stanoveno: "Zaměstnavatel mu (rozumějme zaměstnanci) nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakkoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti."

Jestliže vycházíme z předpokladu, že splatnost březnové mzdy uplynula 30.dubna 2011 (pozor, je důležité nezaměňovat výplatní termín se splatností mzdy), lze podat okamžité zrušení pracovního poměru nejdříve k 16. 5. 2011.

Přikládám Vám odkaz na kterém naleznete vzor okamžitého zrušení pracovního poměru: http://www.vzory.cz/vzory/zamestnani/okamzite-zruseni-pracovniho-pomeru-zamestnancem/

Pro úplnost ještě vysvětlím termín splatnost mzdy: dle § 141 odst. 1 Zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku". Není-li splatnost mzdy dohodnuta, rozumí se uplynutím splatnosti mzdy příslušející zaměstnanci za vykonanou práci až marné uplynutí posledního dne následujícího měsíce, okolnost, že zaměstnavatel stanovil svým jednostranným opatřením termín, kdy bude mzda na pracovišti vyplácena není pro posouzení splatnosti mzdy významná.

V případě okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance dle zmiňovaného § 56 odst. 2 Zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.

Jak již bylo uvedeno výše, dlužné mzdové nároky (mezi které patří jak nevyplacené odstupné tak nevyplacená mzda) můžete částečně požadovat proplatit po místně příslušném úřadu práce (ve stanoveném rozsahu viz výše), zbývající mzdové nároky lze uplatnit v insolvenčním řízení (na základě přihlášky věřitele dostupné na http://www.insolvencni-zakon.cz/obecne-informace/formulare-vzory.html), přičemž jsou mzdové pohledávky zaměstnanců vůči zaměstnavateli uspokojovány přednostně.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou