Společnou cestou -

Dobrý den,

podle ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce máte právo žádat o zkrácení či jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přičemž zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody. Soudní praxe je zde vůči zaměstnavatelům poměrně přísná. K právoplatnému odmítnutí nestačí skutečnost, že by vyhovění žádosti znamenalo pro zaměstnavatele provozní obtíže, komplikace či zkrátka "starost navíc". Dle soudní praxe je odmítnutí na místě teprve v okamžiku, kdy by vyhovění znemožnilo či vážně ohrozilo plnění provozních úkolů zaměstnavatele.

Lze tudíž doporučit, abyste oficiálně (písemně s prokazatelným doručením) požádala dle citovaného ustanovení o úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel Vám následně buď vyhoví (a není co řešit), nebo Vaši žádost zamítne. V případě zamítnutí je na místě zkoumat, z jakých vážných provozních důvodů byla žádost zamítnuta. Dojdete-li k závěru, že zde vážné důvody nebyly (ohledně hodnocení vážnosti důvodů se je vhodné poradit např. s místní odborovou organizací), můžete zaměstnavatele požádat o přehodnocení stanoviska s tím, že v opačném případě Vám nezbude než napadnout odmítnutí u Inspektorátu práce a (nebo) místně příslušného soudu.

Budete-li dávat výpověď (protože uznáte vážnost důvodů, nebo protože nebudete chtít riskovat soudní spor), nebudete mít nárok na odstupné a úřad práce bude zkoumat, z jakých vážných důvodů jste pracovní poměr ukončila. Do výpovědi lze proto doporučit uvést, že ji dáváte z toho důvodu, že zaměstnavatel odmítl z vážných provozních důvodů vyhovět Vaší předchozí žádosti o takovou úpravu pracovní doby, která by Vám umožnila zkloubit péči o dítě a výkon zaměstnání. Je v zásadě na úvážení úřadu práce, které důvody uzná a které neuzná, nicméně lze očekávat, že v takovémto případě byste neměla mít potíže (pro jistotu se nicméně neuškodí informovat na místní praxi). Neuznání Vážného důvodu zde neznamená, že ztrácíte nárok na podporu, ale že Vám bude přiznána jen v sazbě pro pátý měsíc (tj. od počátku pobíráte 45 % čistého průměrného výdělku, místo toho, abyste první dva měsíce pobírala 65 %, třetí a čtvrtý měsíc 50 % a teprve pátý měsíc 45 %).

Samozřejmě zákon o zaměstnanosti zná i důvody, pro které podpora vůbec nenáleží, ale jejich existenci zde nepředpokládám (např. opakované bezdůvodné ukončení zprostředkovaného zaměstnání).

Výše podpory je závislá nejen na tom, zda ukončíte pracovní poměr z vážných důvodů či nikoliv, ale také na tom, zda se vrátíte po skončení rodičovské dovolené do zaměstnání či nikoliv. Jde o to, že v případě, kdy jste neměla za poslední tři roky výdělek (nezískala jste výdělečnou činností alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění), musí úřad práce zkoumat, jakou činnost jste vykonávala bezprostředně před nástupem na úřad práce. Jde-li o výdělečnou činnost, měl by Vám přiznat podporu počítanou z průměrného výdělku z této činnosti. V opačném případě Vám přizná podporu počítanou zvláštní sazbou z celonárodního průměru, což v roce 2011 vychází na 3 499 Kč první dva měsíce, 2 799 Kč třetí a čtvrtý měsíc a 2 566 Kč pátý měsíc.

Stručně řečeno - v situaci, kdy jste strávila poslední tři roky doma s dítětem, je výhodnější se byť alespoň na jeden den vrátit do zaměstnání a teprve poté (bez další prodlevy!) se registrovat na úřadu práce. Je nicméně třeba upozornit, že se místní praxe úřadů někdy liší, takže se neuškodí informovat na místně příslušném úřadu práce, zda jim postačuje jeden den, nebo zda mají jinou představu (je-li rozumná, je jí zpravidla lepší vyhovět, než muset následně řešit odvolání).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.