Práce při RD u jiného zaměstnavatele

Dotaz ze dne 15. 7. 2011 09:27.

Otázka

Dobrý den.

Momentálně jsem na MD a mám u svého zaměstnavatele smlouvu na dobu neurčitou a zažádáno o RD na 3 roky. Od ledna 2012 bych při RD chtěla začít pracovat u jiného zaměstnavatele, u kterého pracuje i moje matka... střídaly bysme se na směnách kvůli hlídání mé dcery. Je to práce úplně v jiném oboru než ve kterém podniká můj současný zaměstnavatel. Ve třech letech dcery, po skončení RD, bych se ale chtěla vrátit k současnému zaměstnavateli. Dá se to takhle vůbec udělat?? Můžu být u toho nového zaměstnavatele na normální smlouvu třeba na dobu určitou nebo to musí být nějaká dohoda o provedení práce? Jak je to s odvody? Odvádí za mě pojištění stát nebo musí ten nový zaměstnavatel? Děkuji za Vaši odpověď.

S pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

práce u jiného zaměstnavatele v době čerpání rodičovské dovolené u stávajícího zaměstnavatele je možná. Sama jste však zmínila několik úskalí, které se v této situaci mohou vyskytnout.

Rozhodně je dobré, kvůli trvání Vašeho nároku na rodičovský příspěvek, že jste se dohodla s Vaší matkou ve střídání péče o Vaši dcerku. Jak sama patrně víte, rodičovský příspěvek je rodiči vyplácen na základě osobní péče o dítě, zároveň je možné si souběžně s jeho pobíráním přivydělat, přičemž se příjmy rodiče nesledují. Je však povinností rodiče, který tuto dávku pobírá, aby zajistil péči o dítě v době, kdy on bude pracovat, jinou zletilou osobou (respektive pobyt v mateřské školce či obdobném zařízení je přípustný pouze v zákonem stanovených mezích). I když zákon výslovně nestanoví povinnost informovat o přivýdělku pracovnici úřadu práce, která spravuje agendu vyplácení této dávky, doporučuji Vám tuto informaci pracovnici sdělit, předejdete tak případným nedorozuměním

Píšete, že práce u dalšího zaměstnavatele by byla jiného charakteru než jste vykonávala před nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou u nynějšího zaměstnavatele. Je však dobré vědět, že v případě že byste začala pracovat u jiného zaměstnavatele, přičemž byste u stávajícího byla zaměstnankyní čerpající rodičovskou dovolenou, je potřeba si „ohlídat“, zda druhý zaměstnavatel má stejný předmět činnosti jako ten stávající. Jestliže by tomu tak bylo, je potřeba získat písemný souhlas současného zaměstnavatele. V opačném případě byste se vystavila riziku případné náhrady škody a/nebo rozvázání pracovního poměru. Rovněž je vhodné prostudovat pracovní smlouvu, zda-li jste se v ní nezavázala k dalším omezením co do výkonu práce pro jiné zaměstnavatele či co do možností samostatné výdělečné činnosti.

S dalším zaměstnavatelem můžete uzavřít Vámi zmiňovanou pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Dohoda o provedení práce může být mezi stejnými účastníky sjednána v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Od ledna tohoto roku musí mít dohoda o provedení práce písemnou formu, jinak je neplatná. Z odměny vyplácené na základě dohody o provedení práce se odvádí pouze daň, nikoliv zdravotní a sociální pojištění. Odměna z dohody za jednu hodinu práce nesmí být nižší než minimální hodinová mzda, která je v současnosti 48,10 Kč/hod. V zásadě lze říci, že se jedná o "nejvolnější" formu upravující vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud byste čerpala rodičovskou dovolenou, pobírala rodičovský příspěvek a zároveň si přivydělala na základě dohody o provedení práce, bylo by za Vás hrazeno zdravotní pojištění státem (z titulu příjemce rodičovského příspěvku a také osoby pečující celodenně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku byste byla „státním“ pojištěncem), zároveň by Vám byla ze zákona doba péče o dítě do 4 let věku brána jako náhradní doba důchodového pojištění a v neposlední řadě by Vám tato doba byla započítána do doby nemocenského pojištění (případný zápočet by Vám vznikl na základě Vašeho stávajícího pracovního poměru).

Kromě dohody o provedení práce, lze uzavřít již zmiňovanou dohodu o pracovní činnosti. Uvádím ji především proto, že se tyto dvě dohody často zaměňují. V dohodě o pracovní činnosti, která musí mít pod sankcí neplatnosti písemnou formu, je třeba sjednat druh příslušné práce, rozsah pracovní doby (maximálně 20 hodin týdně), dobu, na kterou se uzavírá a odměnu. Také v tomto případě nesmí být výše sjednané odměny nižší než minimální mzda odpovídající rozsahu pracovní doby. Na rozdíl od dohody o provedení práce se z odměny odvádí nejen daň, ale také zdravotní pojištění a sociální pojištění (včetně nemocenského), pokud výdělek dosahuje alespoň 2 000 Kč. Práce na základě dohody o pracovní činnosti se již přibližuje pracovnímu poměru, proto se také při jejím ukončení vystavuje zaměstnanci zápočtový list.

U pracovního poměru je z výdělku odváděna opět daň, zdravotní a sociální pojištění. Pokud chcete zabránit tomu, aby se Vám oba pracovní poměry kryly resp. aby došlo k situaci, kdy byste se měla po skončení rodičovské dovolené dostavit do zaměstnání k původnímu zaměstnavateli a zároveň plnit povinnosti vůči novému zaměstnavateli, je vhodné hned na začátku uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. V tomto případě by pracovní poměr zanikl uplynutím doby, samozřejmě pokud by nebyl dodatkem k pracovní smlouvě prodloužen.

Nyní se ještě zastavím u výše odváděného zdravotního a sociálního pojištění (což by bylo aktuální u pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, ze které vznikne nárok na odměnu ve výši min. 2.000,--Kč). Vzhledem k tomu, že jste z titulu příjemce rodičovského příspěvku a také z důvodu čerpání rodičovské dovolené tzv. „státní pojištěnec“ neuplatňoval by se u Vás tzv. minimální vyměřovací základ (který v současné době činí 8.000,--Kč). To v praxi znamená, že je-li zaměstnané osobě, za kterou platí pojistné stát, zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda, která činí již zmiňovaných 8.000,--Kč), odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Základní podmínkou tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny registrován ve „státní“ kategorii po celý příslušný kalendářní měsíc. Pro větší představu uvedu příklad: za měsíc srpen byste si vydělala 6.000,--Kč. Zároveň byste byla po celý měsíc vedena jako „státní“ pojištěnec. V tomto případě by zaměstnavatel odvedl pojistné z vyměřovacího základu 6.000,--Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy. Pojistné by činilo 13,5% z částky 6.000,--Kč tj. 810 Kč Jednu třetinu (270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci (tj. Vám), dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 540,-- Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

V případě že by Váš výdělek byl vyšší jak 8.000,--Kč, bude Vám zdravotní pojištění odváděno opět z Vašeho faktického výdělku.

Ohledně odvodu sociálního pojištění není stanoven minimální vyměřovací základ, z tohoto důvodu se na Vás žádné výhody ohledně odvodu pojištění nevztahují. Sociální pojištění tedy bude odváděno z vyměřovacího základu, který bude stanoven z Vašeho výdělku.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete kdykoliv znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším