Společnou cestou -

Dobrý den,

vzhledem k současnému datu již nemá smysl, abych řešil varianty důchodů před 30.9.2011. Od tohoto data se způsob výpočtu mění, další "novinky" nás čekají od nového roku.

Nejprve několik obecných věcí:

1) doba nemoci

Doba nemoci pro pracovní úraz (i většina ostatních dob dočasné pracovní neschopnosti) se obecně vzato považuje za vyloučenou dobu. Pokud jste však zároveň měla příjmy ze SVČ, je na Vás, zda si tuto dobu necháte vyloučit, ale pak se (poměrná) část příjmu ze SVČ nezapočítá, nebo se tato doba nevyloučí a při výpočtu se bude vycházet z Vašeho příjmu coby SVČ. Šlo-li jen o nízký přivýdělek, je zpravidla vhodnější tuto dobu nechat vyloučit, jelikož v opačném případě období s nízkým příjmem poškodí celkový průměr.

2) doba registrace na úřadu práce

Vyloučenou dobou je i doba, kdy pobíráte podporu v nezaměstnanosti a dále v rozsahu nejvýše tří let též doba, kdy jste v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale podpora v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci Vám již nenáleží (z toho na dobu před dosažení věku 55 let smí připadat maximálně jeden rok).

Tato doba se Vám zároveň započítá jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění.

Pro pochopení výpočtu výše starobního důchodu je třeba rozlišovat tzv. základní a procentní výměru.

Základní výměra se přiznává na základě splnění obecných podmínek pro přiznání starobního důchodu a v současnosti vychází na 2 170 Kč měsíčně (od 1.1.2012 9 % průměrné mzdy).

Procentní výměra se počítá z tzv. "výpočtového základu" (viz. níže) přičemž v základní podobě náleží za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Tyto násobky náleží nejen za "plnocenou" dobu důchodového pojištění, ale též za náhradní dobu pojištění. Náhradní doba pojištění se ovšem v závislosti na jejím druhu může krátit. Zmiňovaná náhradní doba za evidenci na úřadu práce se započítává 80 %, takže 100 takovýchto dnů se započítá jako 80 dnů pojištění.

Jde-li o předčasný důchod, musíme následně přistoupit ke krácení a to v závislosti na počtu dnů, které schází do dosažení důchodového věku. Za dobu prvních 720 chybějích dnů se důchod krátí za každých byť jen započatých 90 kalendářních dnů o 0,9 % výpočtového základu. Chybí-li pojištěnci delší doba, dochází ještě k výraznějšímu krácení a od 721 dne se za každých 90 chybějících dnů odečítá 1,5 % výpočtového základu.

Bez ohledu na výše uvedené výpočty se přizná procentní výměra v částce minimálně 770 Kč měsíčně, pokud by čistě podle výpočtu vycházela nižší částka.

***

Příklad:

Pojištěnec má 32 let pojištění, z toho jsou 2 roky náhradní doby pojištění započítávané 80 %. O důchod si žádá tři roky před dosažením důchodového věku.

Pojištěnec má nárok na 31 x 1,5 % výpočtového základu (2 roky se započítají 80 % procenty, takže má jen 31 CELÝCH let pojištění), což vychází na celkových 46,5 %.

Do předčasného důchodu však jde o 1095 dnů dříve.

Vezmeme prvních 720 chybějících dnů a za každých 90 dnů odečteme 0,9 %. To nám vychází na 8 * 0,9 = 7,2 %.

Pojištěnci zbylo 375 dnů u kterých za každých i započatých 90 dnů odečteme 1,5 %. To nám vychází na 5 * 1,5 = 7,5 %.

Celkem se tedy procentní výměra sníží o 14,7 %. Ve výsledku se tak dopočítáváme k procentní výměře v rozsahu 31,8 % výpočtového základu. Podání žádosti o tři roky dříve nám právě "vymazalo" skoro 10 odpracovaných let.

***

Výše uvedený výpočet platí do konce roku. Od 1.1.2012 se zpřísňují podmínky pro přiznání předčasného důchodu a to tak. Že za období prvních 360 dnů se odečítá za každých 90 dnů 0,9 %, za období od 361 do 720 dne se odečítá za každých 90 dnů 1,2 % a za období od 721. dne se za každých 90 dnů odečítá 1,5 %. Např. ve výše zmíněném případě by to znamenalo odečtení dalších 1,2 %, takže pokud by již člověk tak jako tak uvažoval o předčasném důchodu, vyjde pravděpodobně výhodněji požádat si v prosinci 2011 než v lednu 2012.

Jak je to v případě, kdy člověk pracuje (je jedno, zda jde o důchodové pojištění ze zaměstnání či v rámci SVČ) po přiznání předčasného důchodu?

Zaprvé si je třeba uvědomit, že narozdíl od "normálního" starobního důchodu není možný souběh výdělečné činnosti a pobírání předčasného důchodu. Pokud je vykonávána výdělečná činnost, výplata předčasného důchodu se zastaví.

Na druhou stranu předčasný důchod nemá být "pastí" ze které by nebylo žádného úniku. Pokud pojištěnec po přiznání předčasného důchodu začne pracovat, přestane se mu vyplácet předčasný důchod, ale na druhou stranu má možnost po dosažení důchodového věku požádat, aby se mu doba odpracovaná mezi přiznáním předčasného důchodu a důchodovým věkem dopočítala (na jedné straně se dopočítá navýšení důchodu a na druhé straně odečte krácení).

Jak je to s výkonem práce po dosažení důchodového věku?

Zde se rozlišuje, zda pojištěnec:

a) pracoval a nepobíral důchod, b) pracoval a pobíral důchod v rozsahu 1/2, c) pracoval a pobíral důchod v plném rozsahu.

U varianty a) se výměra zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů.

U varianty b) se výměra zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů.

U varianty c) se výměra zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů.

V rámci tohoto zvyšování lze započítat i nezohledněný zbytek dnů pojištění z doby před dosažením důchodového věku.

Od 1.1.2012 bude možné v případě předčasného důchodu zvýšení pouze v případě a), tedy pokud šlo o výdělečnou činnost, se kterou nebyl současně pobírán důchod.

Nyní máme myslím celkem přehled o tom, jak se "čaruje" s výpočtovými základy, ale zatím jsme vůbec neřešili, kde se vlastně vezme výpočtový základ.

K vysvětlení výpočtového základu je však třeba začít u ročních vyměřovacích základů. Roční vyměřovací základ můžeme zjednodušeně brát tak, že vezmeme hrubý příjem za daný rok a vynásobíme ho koeficientem nárůstu platným pro daný rok. Koeficient nárůstu slouží k tomu, aby se zohlednilo, že 1 000 Kč vydělaných v roce 1990 mělo zcela jinou hodnotu než 1 000 Kč vydělaných v roce 2010. V současnosti (rok 2011) se např. vychází z toho, že pro rok 2010 je koeficient 1,0 (výchozí cenová hladina), pro rok 2000 platí koeficient 1,8339, pro rok 1990 platí koeficient 7,5286 atd. 1000 Kč vydělaných v roce 1990 by se tudíž započítalo jako 7 538, 6 Kč. Tímto způsobem získáme úhrn počínaje rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku a konče rokem, který bezprostředně předcházel roku přiznání důchodu. V současnosti se však v praxi začíná rokem 1986 (vyjma případů, kdyby při takovémto postupu neměl pojištěnec ani pět let pojištění).

Z ročních vyměřovacích základů (přepočteného souhrnu příjmů v rozhodných letech) se následně vypočítá osobní vyměřovací základ, který je svojí povahou měsíční průměr přepočtených příjmů. Vypočítá se jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období (právě zde se odečtou již zmiňované vyloučené doby).

Důchodový systém není tak štědrý, aby se důchody počítaly z osobního vyměřovacího základu, coby jakéhosi celoživotního průměrného měsíčního výdělku. Výpočtový základ totiž není nic jiného než osobní vyměřovací základ, který je předepsaným způsobem zkrácen.

V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu tak, že se:

1) z částky do první redukční hranice počítá 100 %,

2) z částky nad první do druhé redukční hranice a) od 30.9.2011 do 31.12.2011 počítá 29 %, b) v roce 2012 počítá 28 %, c) v roce 2013 počítá 27 %, d) v roce 2014 počítá 26 %.

3) z částky nad druhou do třetí redukční hranice a) od 30.9.2011 do 31.12.2011 počítá 13 %, b) v roce 2012 počítá 16 %, c) v roce 2013 počítá 19 %, d) v roce 2014 počítá 22 %.

4) z částky nad třetí redukční hranici a) od 30.9.2011 do 31.12.2011 počítá 10 %, b) v roce 2012 počítá 8 %, c) v roce 2013 počítá 6 %, d) v roce 2014 počítá 3 %.

Co jsou to ony redukční hranice? Jde o pohyblivý ukazatel vázaný na průměrnou mzdu.

V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 je:

1. redukční hranice 44 % průměrné mzdy, 2. redukční hranice 116 % průměrné mzdy, 3. redukční hranice 400 % průměrné mzdy.

Výhledově se pak po roce 2014 má vycházet z toho, že se započítává

1) z částky do první redukční hranice 100 %,

2) z částky nad první do druhé redukční hranice 26 %,

3) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.

To na první pohled působí jako drastické snížení, ale ve skutečnosti jde o ubrání počtu redukčních hranic. 1. redukční hranice zůstává na 44 %, ale druhá redukční hranice je stanovena na 400 %, tedy hodnotu současné třetí redukční hranice.

Zatímco lze obecně shrnout, že předčasný důchod vede k snížení výše důchodu, takže je tím více nevýhodný, čím vyššího věku se člověk dožije a tudíž se většinou člověk snaží o předčasný důchod požádat co nejpozději, tak důsledky postupné změny ve způsobu krácení osobního vyměřovacího základu se liší podle toho, jaký pojištěnci vychází osobní vyměřovací základ. Jde-li o částku do 44 % (do necelých 11 000 Kč měsíčně) tak se ho výše uvedené příliš nedotkne, jelikož se celé období vejde do první hranice započítávané 100 %. Pro osobu s o něco vyššími příjmy to však již znemená, že při stejném základu a započítávaných letech by mu byl s každým dalším rokem vyměřen nižší důchod. V okamžiku, kdy pojištěnec má základ nad druhou redukční hranicí (116 % průměrné mzdy - necelých 29 000 Kč), začínají se naopak postupné změny vyplácet, jelikož zatímco se výdělek mezi první a druhou hranicí započítává čím dál tím méně, tak výdělek nad druhou hranicí se započítává čím dál tím více.

Netuším, jak Vám vychází vyměřovací základ v současnosti a jak by Vám vycházel v době dosažení důchodového věku, ale dovoluji si odhadnout, že případné snížení vzhledem k výše uvedenému posouvání redukčních hranic v případě, že Váš příjem spadá do pásma, které je novým výpočtem znevýhodněno, bude nižší, než snížení způsobené krácením procentní výměry z důvodu předčasného čerpání důchodu, zvláště pak v situaci, kdy Vám dobu evidence na úřadu práce bude možné 80 % započítat pro určení procentní výměry. Pokud byste však chtěla mít jistotu, musela byste si výši důchodu konkrétně přepočítat podle Vámi získané doby pojištění a vyměřovacích základů. Dále musím upozornit, že jde o zjednodušený výklad, jelikož v případě, kdybych měl vysvětlit a popsat všechny odchylky, výjimky a zvláštní pravidla, měla by již odpověď formu knižní publikace.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.