Společnou cestou -

Dobrý den,

nebudu-li v první fázi řešit otázky kolem skončení pracovního poměru, tak čistě z hlediska nemocenského pojištění a práva na náhradu mzdy platí následující.

1. až 3. den dočasné pracovní neschopnosti není placený (někteří zaměstnavatelé je proplácí, ale v takovém případě jde o z hlediska zaměstnavatele "dobrovolný" tzv. zaměstnanecký benefit obdobně jako je třeba příspěvek na rekreaci).

4. až 21. den vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy za zameškané směny. Zde si je třeba uvědomit, že po skončení pracovního poměru již zaměstnanec žádné směny nezamešká, jelikož by pro daného zaměstnavatele tak jako tak nepracoval. Lze tudíž shrnout, že jde o náhradu, která se vyplácí pouze do skončení pracovního poměru.

Od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti se vyplácí nemocenská ze systému nemocenského pojištění (žádost se podává u zaměstnavatele či bývalého zaměstnavatele, ale výplatu provádí místně příslušná správa sociálního zabezpečení) za předpokladu, že ke dni vzniku pracovní neschopnosti běželo dotčenému zaměstnanci nemocenské pojištění, nebo tzv. ochranná lhůta po zániku účasti nemocenského pojištění. To jinými slovy znamená, že počátek dočasné pracovní neschopnosti musí spadat do doby před skončením pracovního poměru či do sedmi kalendářních dnů po jeho skončení. Toto jsou obecné podmínky. Ve stanovených případech se postupuje jinak - např. u osoby pobírající starobní důchod není možné pobírat nemocenskou po skončení zaměstnání.

Nemocenské se nevyplácí neomezeně. V základní podobě ho lze poskytovat (jsou-li pro to medicínské důvody) až po dobu 380 dnů. Za předepsaných okolností lze výplatu nemocenské prodloužit a naopak v některých případech se nárok zkracuje (započítávání předchozích pracovních neschopností, omezené jsou nároky poživatelů starobních důchodů a invalidních důchodů III. stupně, specifické postavení má pojištění plynoucí ze zaměstnání sjednaného u studentů na dobu prázdnin atd.).

V této souvislosti nelze nezmínit problematiku registrace na úřadu práce. Úřad práce nemůže zaregistrovat osobu, která je v dočasné pracovní neschopnosti, takže pokud má člověk nastoupit na nemocenskou po skončení zaměstnání v již zmíněné ochranné lhůtě sedmi dnů, může pro něj být výhodnější se nejprve zaregistrovat na úřadu práce a požádat si o podporu v nezaměstnanosti a teprve poté si nechat vystavit neschopenku. V takovém případě má možnost prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti pobírat podporu v nezaměstnanosti (pokud na ní má nárok) a od 22. dne začít místo podpory pobírat nemocenskou.

Na závěr se zastavím u samotného skončení pracovního poměru. Neupřesňujete, z jakého důvodu máte dostat výpověď, nicméně s ohledem na nárok na odstupné lze předpokládat, že jde o některý z tzv. organizačních důvodů, nebo pro zdravotní nezpůsobilost způsobenou pracovním úrazem či nemocí z povolání.

V případě skončení pracovního poměru výpovědí z důvodů rušení či stěhování zaměstnavatele nebo jeho dotčené části, nemá případná pracovní neschopnost vliv na platnost výpovědi ani na běh výpovědní doby.

V ostatních uvedených případech (což je zde zejména případ výpovědi pro nadbytečnost) však zakládá dočasná pracovní neschopnost tzv. ochrannou dobu (neplést s ochrannou lhůtou plynoucí z nemocenského pojištění). Během ochranné doby nelze z tohoto důvodů dát platně výpověď a v případě již běžící výpovědi nemůže pracovní poměr v ochranné době skončit. Pokud by připadl den skončení pracovního poměru na ochrannou dobu, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítá a pracovní poměr zanikne až poté, co po skončení ochranné doby (skončení pracovní neschopnosti) doběhne zbytek výpovědní doby. Jde o pravidlo sloužící k ochraně zaměstnance a proto je zde dáno zaměstnanci na výběr, zda o takovéto prodloužení pracovního poměru má či nemá zájem. Pokud by neměl zájem o prodloužení, může se ho písemnou formou vzdát.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.