Společnou cestou -

Dobrý den,

dle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaplatit zaměstnanci mzdu za odvedenou práci. Ve Vašem případě je potřeba rozlišit výplatu mzdy a úhradu případné náhrady škody.

Jak jsem již uvedla výše, pokud jste řádně odvedl svoji práci, vznikl Vám nárok na vyplacení mzdy viz § 38 odst. 1, písm. a) Zákoníku práce. V tuto chvíli by bylo na místě se na zaměstnavatele obrátit (nejlépe písemně prostřednictvím doporučeného dopisu s dodejkou, kopii si ponechte) a upozornit ho na to, že jste svoji práci řádně odvedl, a že tedy očekáváte zaplacení mzdy, případně náhrady mzdy, přičemž náhrada mzdy se zaměstnanci vyplácí od 4. dne do 21. dne dočasné pracovní neschopnosti. Pokud by ani přes Vaše upozornění mzdu či náhradu mzdy neproplatil, mohl byste se obrátit se stížností na Oblastní inspektorát práce, který má oprávnění v případě porušování povinností udělit zaměstnavateli pokutu. V případě kdy by Vám nebyla mzda či její náhrada zaplacen do konce její splatnosti, mohl byste vymáhat dlužnou mzdu po zaměstnavateli soudně a zároveň by Vám vznikl důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance dle § 56 písm. b) Zákoníku práce.

Pro upřesnění uvádím, že mzda, není-li sjednáno či určeno jinak, je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou její složku. Pokud by se jednalo např. o mzdu za měsíc říjen, tak by její splatnost skončila 30. listopadu daného roku. Případné okamžité zrušení pracovního poměru byste mohl uplatnit v tomto případě 16. prosince tj. splatnost mzdy + 15 dnů navíc, zda odkazuji na znění již uvedeného § 56 písm. b) Zákoníku práce. Pro úplnost dodávám, že tento důvod pro skončení pracovního poměru zakládá zaměstnanci nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

I kdyby jste byl odpovědný za škodu (k tomu níže), neopravňuje to zaměstnavatele k tomu, aby Vám zadržoval mzdu či její náhradu. V úvahu by k náhradě škody přicházely maximálně srážky (v zákonem stanoveném rozsahu) a i ty, by byly možné jen na základě dohody mezi Vámi a zaměstnavatelem.

Píšete, že jste v současné době v dočasné pracovní neschopnosti. Pro Vás to fakticky znamená, že jste nyní chráněn před výpovědí ze strany zaměstnavatele, Vy sám však výpověď dát můžete, také můžete uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru. Zároveň upozorňuji, že zákaz výpovědi v ochranné doby se nevztahuje na výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu jeho zániku či zrušení jeho části, dále z důvodu přemístění, z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr nebo pro jiné porušení povinností.

V neposlední řadě je dobré vědět, že po skončení Vaší dočasné pracovní neschopnosti, kdy přestanete být chráněn před výpovědí, může zaměstnavatel vůči Vám uplatnit výpověď dle § 52 písm. f) Zákoníku práce. Tento výpovědní důvod může zaměstnavatel použít, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Výše uvedený výpovědní důvod lze ve Vašem případě "postavit" na ztrátě Vašeho řidičského průkazu.

A nyní již k odpovědnosti za vzniklou škodu. Ve Vašem případě bude stěžejní, zda a jak byla upravena odpovědnost za technický stav vozidla. Pokud jste měl v pracovní smlouvě nebo v některé z příloh, která by byla její nedílnou součástí stanoveno, že jste to Vy, kdo zodpovídá za technický stav vozidla, mohl by po Vás zaměstnavatel požadovat náhradu škody. V tomto případě by se jednalo o obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu, přičemž pro její vymáhání musí být splněny tyto předpoklady: 1.) Samotný vznik škody. 2.) Porušení povinnosti zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. 3.) Existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody. 4.)Zavinění zaměstnance, jde o odpovědnost za zavinění.

Zaměstnanec v těchto případech neodpovídá za škodu, kterou nezavinil. Zavinění může mít formu úmyslu či nedbalosti. U obecné odpovědnosti je prokazuje zaměstnavatel.

Pokud by zaměstnavatel (případně soud) prokázal Vaší odpovědnost za škodu, mohl by ji po Vás vymáhat (v krajním případě i soudně). Zároveň však platí, že výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.

Jestliže odpovědnost za řádný stav vozidla dle pracovní smlouvy či jejích příloh nenesete nebo tak není upraveno, bylo na zaměstnavateli, aby Vám prokázal při případném vymáhání škody opak.

Je samozřejmě nesmyslné, že byste byl odpovědný za škodu, která vzniká zaměstnavateli v důsledku toho, že jste nezaviněně v pracovní neschopnosti a nemůžete pro něj pracovat.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou