Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud se v důsledků zhoršení následků pracovního úrazu stanete nezpůsobilým k výkonu sjednané práce, může s Vámi zaměstnavatel (obec) ukončit pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Tento výpovědní důvod je spojený s nárokem na odstupné a to v rozsahu dvanáctinásobku Vašeho průměrného výdělku (což na druhou stranu znamená, že po dvanáct měsíců nedostanete podporu v nezaměstnanosti).

Skončením pracovního poměru nezaniká odpovědnost zaměstnavatele za následky pracovního úrazu. Pokud po zániku pracovního poměru nebudete schopen výdělečnou činností dosahovat alespoň stejného výdělku, máte nárok na náhradu této ztráty na výdělku (z náhrady se odečítá případný invalidní důchod vyplácený ze stejných zdravotních důvodů).

Příslovečný "kámen úrazu" však může spočívat v tom, že v rámci náhrady se řeší, jakého nižšího výdělku jste schopen, nikoliv to, že si takovouto práci nemusíte být schopen sehnat a zůstanete v evidenci úřadu práce.

Pokud by Vás zaměstnavatel před skončením pracovního poměru dočasně přidělil na jinou práci (v opačném případě by Vás totiž musel až do uplynutí výpovědní lhůty nechat doma, jelikož Vám nesmí přidělit práci, ke které jste zdravotně nezpůsobilý - pokud tedy nebudete až do konce pracovního poměru v pracovní neschopnosti), vyplácí se Vám následně náhrada za ztrátu na výdělku nikoliv jako dorovnání mezi podporou v nezaměstnanosti a předchozím průměrným výdělkem (výdělkem před převedením na jinou práci), ale jako dorovnání mezi předchozím průměrem a průměrem po převedení na jinou práci. Pokud by tento postup nebyl možný, jelikož byste na jinou práci nebyl převeden (poslední průměr je průměr z původní pozice), vychází se z toho, že byste byl schopen výdělku ve výši minimální mzdy (8 000 Kč).

Obvyklé komplikace (pokud nejsou pochybnosti, že jde o stav vyvolaný pracovním úrazem) tak spočívají v tom, že zaměstnavatel např. zaměstnance s předchozím průměrem 20 000 Kč převede na výpovědní lhůtu na administrativní pozici s průměrem 18 500 Kč a tak zaměstnanec následně, dostává "rentu" 1 500 Kč bez ohledu na to, že může být na úřadu práce bez podpory. Z hlediska dorovnání se řeší, že byl zdravotně schopen si 18 500 Kč vydělat a nikoliv to, že takovouto práci nemůže najít.

Po nalezení nového zaměstnání má náhrada sloužit jako dorovnání poklesu příjmů. Je nicméně třeba počítat s tím, že povinný (odpovědnost má zaměstnavatel, ale ten zpravidla postupuje podle toho, jak určí pojišťovna, která až na výjimky fakticky nese tyto náklady) může vyplatit nižší vyrovnání s argumentem, že byste byl schopen vyššího výdělku. Lidově řečeno bude tvrdit se nesnažíte pořádně pracovat, jelikož spoléháte na dorovnání a tak by vyrovnání mělo být sníženo, jako kdybyste měl vyšší příjmy. Následně nezbývá než se začít bránit a to v případě nutnosti soudně. V této souvislosti je vhodné zmínit, že stejně jako může povinný argumentovat tím, že se pořádně nesnažíte pracovat, můžete Vyargumentovat tím, že aktuální výdělek je naopak možný jen díky nadstandardnímu pracovnímu nasazení a naopak požadovat, aby dorovnání bylo navýšeno, aby odpovídalo dorovnání při "normální" snaze.

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.