Společnou cestou -

Dobrý den,

nejsem si jist, co přesně si mohu představit pod tím, že jste byla 2 roky na "MD". Je jasné, že jste nemohla být dva roky na mateřské dovolené (ta se poskytuje po dobu 28 týdnů), ale nemohu si být jist, jestli jste byla dva roky na rodičovské dovolené, nebo zda jste pobírala dva roky rodičovský příspěvek.

Je totiž třeba důsledně rozlišovat čerpání rodičovské dovolené (volna v zaměstnání) a rodičovského příspěvku (sociální dávky vyplácené na základě zajištění péče o dítě). Tyto dvě období se mohou, ale nemusí překrývat. V zásadě nás nemusí zajímat, jak jste čerpala rodičovský příspěvek, ale z hlediska návratu do zaměstnání má zcela zásadní význam, jakým způsobem jste čerpala rodičovskou dovolenou.

Pokud vyjdu z toho, že jste si původně požádala o rodičovskou dovolenou v rozsahu dvou let (což je třeba učinit výslovně - délka dovolené se neurčuje podle varianty čerpání rodičovského příspěvku), měla jste se ke druhým narozeninám dítěte vrátit do zaměstnání (respektive jinak "řešit" otázku pracovního poměru).

V takovémto případě tudíž musíme dále řešit, co se skrývá pod tím, že jste "svůj nástup zpět neřešila". Pokud byste totiž původně oznámila zaměstnavateli, že budete čerpat rodičovskou dovolenou do dvou let věku dítěte a následně jste nenastoupila zpět do zaměstnání (či situaci nevyřešila jinak), běžely by Vám od druhých narozenin dítěte neomluvené absence.

Vše by bylo v pořádku, pokud byste zaměstnavateli oznámila prodloužení rodičovské dovolené, nebo pokud by šlo o situaci, kdy jste si již na počátku požádala o rodičovsku dovolenou v rozsahu do tří let věku dítěte (pokud není při žádosti o rodičovskou dovolenou určeno jinak, předpokládá se, že matka žádá o rodičovskou dovolenou v rozsahu do tří let věku dítěte).

Další pro posouzení situace zásadní skutečností je předpokládaný termín Vašeho dalšího porodu. K získání peněžité pomoci v mateřství je třeba splnit dvě základní podmínky. Jejich splnění se zkoumá ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, přičemž den nástupu si matka může zvolit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu. K tomuto dni je třeba:

1) být účasten nemocenského pojištění, nebo v tzv. ochranné lhůtě po skončení pojištění,

-> nevidím důvod, proč byste zatím neměla být stále ještě účastna nemocenského pojištění, takže pokud by Váš pracovní poměr až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství neskončil, nebylo by ohledně této podmínky co řešit. Pokud by došlo ke skončení pracovního poměru, bylo by nutné začít počítat ochrannou lhůtu. Vzhledem ke skutečnosti, že byste ke dni skončení pracovního poměru byla těhotná a k tomu, jak dlouho trvalo předchozí zaměstnání, byste zřejmě měla nárok na 180 dnů ochranné lhůty. Pokud nejste v počátečních fázích těhotenství a nedojde v nejbližší době ke skončení pracovního poměru (např. v důsledku "ne zcela šťastné" dohody), měla by Vám tato lhůta vystačit do nástupu na peněžitou pomoc v mateřsví.

2) mít za poslední dva roky minimálně 270 dnů účasti na nemocenském pojištění,

-> vzhledem k tomu, že je možné započítat i rodičovskou dovolenou, neměla by tato podmínka představovat problém.

Peněžitou pomoc v mateřství je třeba řešit se zaměstnavatelem, respektive s posledním bývalým zaměstnavatelem. Bude-li v danou dobu zaměstnavatel stále v insolvenci, řídí zaměstnavatele insolvenční správce, takže mu zasílejte korespondeci, u které není zřejmý jiný adresát (např. stále pracující mzdová účetní, která u Vašeho zaměstnavatele má podle pokynu insolvenčního správce tuto agendu dále na starost). Dojde-li k zániku zaměstnavatele, aniž by někdo převzal zaměstnance (výsledkem insolvenčního řízení může být i to, že část provozu včetně zaměstnců převezme jiný subjekt, takž např. továrna vyrábí dál, ale již napatří např. společnosti AAA a.s., ale společnosti BBB a.s.), řeší se žádost o peněžitou pomoc v mateřství přímo s místně příslušnou správou sociálního zabezpečení.

Nyní se podíváme na skončení pracovního poměru a poté se vrátíme k otázce nemocenské (rizikového těhotenství).

I když vyjdeme z toho, že nemáte rok neomluvených absencí (čerpání bylo řádně určeno, nebo zaměstnavatel "přehlédl", že jste se nevrátila do zaměstnání), je jasné, že byste se ke třetím narozeninám měla vrátit do zaměstnání, nebo jinak řešit otázku stále běžícího pracovního poměru.

Insolvenčnímu správce byste tudíž měla zaslat výzvu k dalšímu přidělování práce s tím, že Vám ... dne skončí rodičovská dovolená a proto žádáte o sdělení, zda a kdy se můžete dostavit zpět do zaměstnání k výkonu sjednané práce.

Insolvenční správce následně musí řešit, jestli pro Vás má práci uvedenou ve smlouvě, zda se mu s Vámi podaří dohodnout, může s Vámi pracovní poměr ukončit, či zda Vás musí nechat doma s nárokem na náhradu mzdy.

V případě, kdy Vám insolvenční správce sdělí, že pro Vás má ve smlouvě uvedenou práci, není co řešit - dostavíte se do zaměstnání a budete konat sjednanou práci až do té doby, než nastoupíte na peněžitou pomoc v mateřství nebo Vás lékař pošle do dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství.

Zrovna tak máme v zásadě "vyřešeno", pokud Vám insolvenční správce sdělí, že pro Vás práci nemá a máte zůstat doma. Jedinou, ale dosti zásadní otázkou pak je, zda Vám bude řádně vyplácena náhrada mzdy. Zde totiž následně stojí za úvahu, zda-li je výhodnější nechat běžet zaměstnání s tím, že není jisté zda a kolik z těchto prostředků nakonec fakticky získáte (záleží na situaci v rámci insolvenčního řízení), či je lepší zaměstnání ukončit pro nevyplácení náhrady mzdy.

Co se týče dohod, tak zde platí, že je možné v zásadě cokoliv, pokud s tím obě strany souhlasí a na druhé straně ani jedna ze stran nemůže druhou stranu přimět k dohodě proti její vůli. Je pouze a jen na Vás, zda přistoupíte na případný návrh jiného druhu práce, místa výkonu práce, práce na zkrácený úvazek či skončení pracovního poměru k určitému datu a za určitých podmínek. Obecně si je třeba vždy dohodu promyslet, jelikož u dohody Vás právo nijak nechrání před tím, abyste odsouhlasila něco pro Vás nevýhodného.

Skončení pracovního poměru zaměstnavatelem může nastat z různých důvodů (přičemž zde nyní neřešíme zrušení pracovního poměru dohodou, ke kterému nemůže dojít, pokud ho neodsouhlasíte). Obecně vzato je třeba rozlišovat výpověď (běží minimálně dvouměsíční výpovědní lhůta) a okamžité zrušení pracovního poměru. Insolvenční správce zde má podstatně zúžený manévrovací prostor, jelikož těhotenství představuje tzv. ochrannou dobu, takže může využít pouze některé z možností.

Bez ohledu na těhotenstí s Vámi může pracovní poměr rozvázat výpovědí, pokud dojde k zrušení zaměstnavatele nebo jeho dotčené části (s odstupným ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku). Naopak "pouhé" organizační změny v této situaci nejsou zákonným důvodem k výpovědi. Okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť závažné porušení povinností nepřichází u těhotné zaměstnankyně v úvahu, ale zaměstnavatel může z těchto důvodů zrušit pracovní poměr výpovědí.

Možnost čerpání nemocenské přichází v úvahu, pokud Vás lékař uzná dočasně nezpůsobilou k výkonu sjednané práce (ať již z důvodu rizikového těhotenství, nebo z nějakého jiného důvodu) a ke dni nástupu na nemocenskou bude trvat Vaše zaměstnání, či budete v ochranné lhůtě, která je pro tyto účely pouze v rozsahu sedmi kalendářních dnů. U nemocenské je pak dále třeba upozornit, že skutečná nemocenská se vyplácí až od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti. Mezi 4. až 21. dnem se vyplácí zvláštní druh náhrady mzdy, ale zde nejde o plnění z nemocenského pojištění a tudíž se náhrada vyplácí pouze za směny zameškané z důvodu nemoci - po skončení pracovního poměru již k zameškání směn nedochází a tudíž tato náhrada nenáleží.

V tomto dotazu jsme se dotkli řady témat, jejichž podrobné rozepisování bez konkrétní znalosti Vaší situace není možné, proto Vám v případě potřeby doporučuji dotaz doplnit či upřesnit.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.