Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se snažit postupně zodpovědět Vaše dotazy, které jste ve svém dotaze uvedla.

1+2) Odpověď na druhou otázku a část první otázky najdeme v § 304 odst. 1 Zákoníku práce, ve kterém je uvedeno: "Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovně-právním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem."

V případě že by Vás stávající zaměstnavatel a budoucí zaměstnavatel měli shodný předmět činnosti (můžete pravděpodobně zjistit z obchodního rejstříku), budete potřebovat písemný souhlas Vašeho stávajícího zaměstnavatele.

Jinými slovy: není podstatné, zda konáte stejnou práci, ale pro koho ji děláte.

K otázce souběhu zaměstnání a rodičovského příspěvku se vyjádřím níže.

3) Úprava Vaší výdělečné činnosti tj. druh pracovněprávního vztahu se bude odvíjet od sjednání podmínek s budoucím zaměstnavatelem. V úvahu přicházejí tyto tři varianty: dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a pracovní poměr.

Nyní se můžeme podívat podrobněji na otázku odvodů u výše jmenovaných variant.

Dohoda o provedení práce - Až do ledna 2012 se z odměny získané na základě dohody o provedení práce srážela pouze daň. Nově platí, že v případě kdy odměna získaná na základě dohody o provedení práce přesáhne v daném měsíci 10.000 Kč bude z ní srážena nejen daň, ale zároveň odváděno zdravotní a sociální pojištění. Forma této dohody však pro Vás zřejmě nebude vhodná, jelikož mluvíte o polovině až třechčtvrtinách úvazku a tuto dohodu lze uzavřít pouze na 300 hodin.

Dohoda o pracovní činnosti - zde se z odměny odvádí zdravotní a sociální pojištění a zároveň je srážena daň. V tomto ohledu jde o stejná pravidla jako pro pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti však zaměstnanci nedává takové výhody a záruky jako pracovní poměr a lze ji sjednat maximálně na poloviční úvazek).

Nakonec můžete pro nového zaměstnavatele pracovat v "klasickém" pracovním poměru.

Skutečnost, že ve svém původním zaměstnání čerpáte rodičovskou dovolenou Vás neomezuje v možnosti pracovat jinde, ale ani nezbavuje povinnosti hradit daně či pojistné.

Je ale důležité ve věci zdravotního pojištění upozornit na odlišné stanovení minimálního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu že jste v současné době u své zdravotní pojišťovny vedena jako žena na rodičovské dovolené, což znamená, že jste v kategorii tzv. „státních“ pojištěnců (viz §7 Zákona o veřejném zdravotním pojištění), bylo by Vám z tohoto důvodu odváděno zdravotní pojištění v trochu jiném režimu než je u běžných poplatků.

V praxi to znamená, že je-li zaměstnané osobě, za kterou platí pojistné stát, zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nikoliv z minimální mzdy.

Pro větší představu Vám uvedu příklad: Zaměstnankyně vedena v kategorii „státní pojištěnec“ viz výše dosáhla v měsíci únoru příjem ve výši 6.000 Kč.

V tomto případě zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 6.000 Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy (která činí 8.000 Kč). Pojistné činí 13,5 % z částky 6.000,--Kč tj. 810 Kč. Jednu třetinu (270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (nebo-li rozdíl) v částce 540 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Pokud by tento výdělek měla žana, která není státním pojištěncem, musela by pojistné doplatit do výše odpovídající příjmu 8 000 Kč.

Pro úplnost dodávám, že v oblasti sociálního pojištění se s podobným režimem nesetkáme. Fakticky to znamená, že by Vám bylo odváděno pojistné ve stejném režimu jako běžnému zaměstnanci.

4) Zajímá Vás, zda nastaly nějaké změny od roku 2012. Zde máte patrně na mysli změny, které by se týkaly Vaší situace. Na tomto místě se vrátím k části Vaší první otázky, ve které se ptáte, zda je možné mj. pracovat při RD u jiného zaměstnavatele. Určitě je na místě objasnit rozdíl mezi RD – rodičovskou dovolenou a RoP – rodičovským příspěvkem.

Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která se poskytuje na základě osobní celodenní a řádné péče o dítě. Zároveň máte pravdu, že je možné si při pobírání rodičovského příspěvku přivydělat (dokonce neomezeně) v případě že zajistíte osobní péči o dítě jinou zletilou osobou nebo dodržíte limity docházky dítěte do kolektivního zařízení.

V tomto směru skutečně nastala od ledna 2012 změna. Pokud byste i nadále čerpala rodičovský příspěvek tzv. „po staru“, tak by se na Vás Vámi zmíněné limity vztahovaly tzn. že by dcerka ve cca. 2 letech mohla docházet do školky pouze 5 dnů v měsíci. Od tří let by se již tento rozsah zvýšil na 4 hodiny denně nebo 5 dnů v měsíci. Těmto "limitům docházky" by se bylo možné vyhnout, pokud byste nyní přestoupila na nové čerpání rodičovského příspěvku. Změnu čerpání je možné provést kdykoliv do vyčerpání 220.000,- Kč ze systému státní sociální podpory viz dále. Pro její realizaci je potřeba vyplnit tento formulář: https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/form/edit.jsp?CMD=EditForm&FN=RodP120101101&SSID=ng9fMpFb3goHNcWWKuwciEYrawZgd7Tn

Jak jsem z Vámi uvedených informací pochopila, v současné době pobíráte tříletou variantu rodičovského příspěvku tj. 7.600,--Kč. V případě že byste chtěla začít čerpat "rodičovský příspěvek po novu", bylo by vhodné zjistit, jaký jste měla denní vyměřovací základ při pobírání peněžité pomoci v mateřství. Z něj se totiž podle nové právní úpravy počítají limity na měsíční výši rodičovského příspěvku.

Vychází se zde ze 70% 30násobku tohoto denního základu. Nepřesahuje-li výsledná částka 7 600 Kč, můžete si zvolit výši příspěvku do částky 7 600 Kč. Přesahuje-li výsledná částka 7 600 Kč, můžete si zvolit měsíční výši příspěvku až do této výsledné částky, maximálně však do 11 500 Kč.

Pro větší představu uvedu příklad: denní vyměřovací základ PPM by činil 515,--Kč. Výpočet bude vypadat takto: 515x0,70x30 = 10.815,--Kč, tato částka by představovala novou maximální měsíční částku rodičovského příspěvku (výsledek nepřevyšuje max. limit 11 500 Kč).

Je dále vhodné uvážit kolik jste již ze systému vyčerpala a kolik Vám do limitu 220.000,--Kč zbývá vyčerpat. Následně můžete zvážit, jak si čerpání rodičovského příspěvku rozvrhnete. Např. byste mohla požádat o výplatu nižší částky rodičovského příspěvku než máte, čímž byste si čerpání rodičovského příspěvku mohla „protáhnout“ třeba až do čtyř let věku dítěte. Pozor, jednalo by se o prodloužení čerpání rodičovského příspěvku nikoliv rodičovské dovolené.

Pro úplnost dodávám, že je možné částku rodičovského příspěvku měnit každé tři měsíce.

5) Určitě by bylo vhodné si „ohlídat“ případné překrytí obou pracovních poměrů. Pokud by druhé zaměstnání trvalo v době skončení rodičovské dovolené u Vašeho původního zaměstnavatele, budete povinna plnit povinnosti vůči oběma. Tomu lze předejít vhodným načasováním ukončení původního pracovního poměru nebo sjednáním nového pracovního poměru do doby skončení rodičovské dovolené (což Vás však na druhé straně omezuje v možnosti čerpat nemocenské dávky - za trvání takto sjednaného zaměstnání lze pobírat nemocenské dávky (např. další peněžitou pomoc v mateřství) pouze z tohoto zaměstnání).

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou