Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se snažit na Vaše otázky odpovědět v pořadí, v jakém jste je položila. Ještě předtím si však dovolím uvést několik informací k čerpání neplaceného volna. Pokud byste se rozhodla pro tuto cestu, bylo by vhodné zvolit písemnou formu této dohody. Takto jsou lépe chráněny obě dvě strany a v neposlední řadě jsou i písemně upraveny podmínky čerpání neplaceného volna.

Samotná dohoda by měla obsahovat označení Vás i zaměstnavatele (tj. kdo koho žádá o neplacené volno). Bylo by vhodné uvést důvod a stanovit od kdy do kdy o neplacené volno žádáte. Dohodu je potřeba podepsat a označit datem vyhotovení.

Teď již přejdu k Vašim dotazům.

Ohledně zdravotního pojištění byste v tomto případě přestala být zaměstnankyní na rodičovské dovolené a patrně také příjemcem rodičovského příspěvku. Nicméně byste i nadále mohla zůstat v jiné kategorii "státních pojištěnců", pokud byste pečovala celodenně a řádně alespoň o 1 dítě do 7 let věku. Dle Zákona o veřejném zdravotním pojištění, se považuje podmínka celodenní péče za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně.

Pokud by tedy Vaše dítě navštěvovalo školku max. 4 hodiny denně, byla byste nadále "státní pojištěnec", což by znamenalo, že by za Vás po dobu "neplaceného volna" nemusel zaměstnavatel, u kterého byste „neplacené volno“ čerpala, odvádět zdravotní pojištění, jelikož by bylo hrazeno státem. Pro úplnost dodávám, by bylo v tomto případě bylo potřeba, abyste tuto změnu nahlásila Vaší zdravotní pojišťovně ve lhůtě 8 dnů od vzniku změny.

Pojistné na sociální zabezpečení v době neplaceného volna hradit nemusíte a ani za Vás nebude hrazeno – nezískáte totiž započitatelný příjem, ze kterého by se odvádělo. Dle § 5 odst. 1 písm. r) zák. č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění, v platném znění, jsou však osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let účastny důchodového pojištění. Účast osob pečujících o dítě ve věku do čtyř let se považuje za tzv. náhradní dobu pojištění.

V době čerpání neplaceného volna nemůžete čerpat nemocenskou (např. na zmiňované rizikové těhotenství), ani by se Vám nevyplácela náhrada mzdy, která se jinak vyplácí od 4. do 21. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Tuto náhradu a nemocenskou byste mohla získat pouze v případě, pokud byste se dohodla se zaměstnavatelem, že dohodou předčasně ukončíte neplacené volno.

Zákoník práce upravuje výčet situací, ve kterých je zaměstnanec chráněn (až na zákonné výjimky) před výpovědí. Mezi tyto situace patří např. čerpání mateřské či rodičovské dovolené, dočasná pracovní neschopnost, těhotenství zaměstnankyně aj.

V těchto případech může dát zaměstnavatel výpověď pouze v zákonem stanovených výjímkách jako je např. zánik či přemístění zaměstnavatele či jeho části nebo hrubé porušení pracovní kázně tj. důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru.

Jestliže byste tedy již nečerpala rodičovskou dovolenou, ale pouze neplacené volno (což není zákonem stanovená ochranná doba), tak byste před výpovědí zvlášť chráněna nebyla a např. výpověď pro nadbytečnost, kterou jste patrně měla na mysli, byla přípustná. Jakmile byste však otěhotněla případně byla uznána dočasně práce neschopnou, tak by opět šlo o ochrannou dobu a tudíž jste byla před výpovědí pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) Zákoníku práce chráněna.

A nyní k Vaší poslední otázce tj. zda byste si mohla v průběhu neplaceného volna přivydělat.

V případě že byste začala pracovat u jiného zaměstnavatele, přičemž byste u stávajícího byla zaměstnankyní čerpající „neplacené volno“, je potřeba si „ohlídat“, zda druhý zaměstnavatel má stejný předmět činnosti jako ten stávající. Jestliže by tomu tak bylo, bylo by potřeba získat písemný souhlas současného zaměstnavatele. V opačném případě byste se vystavila riziku případné náhrady škody a/nebo rozvázání pracovního poměru. Rovněž je vhodné prostudovat pracovní smlouvu, zda-li jste se v ní nezavázala k dalším omezením co do výkonu práce pro jiné zaměstnavatele či co do možností samostatné výdělečné činnosti.

V neposlední řadě je třeba pamatovat na to, že po skončení „neplaceného volna“, byste měla povinnosti zaměstnance vůči oběma zaměstnavatelům. Je tudíž třeba dopředu zvážit, jestli všechny své pracovní povinnosti stihnete zároveň (budete chodit současně do obou zaměstnání), nebo některé zaměstnání včas ukončíte (respektive si ho rovnou sjednáte na dobu určitou, ale pozor na to, aby nešlo pouze o zaměstnání sjednané na dobu volna ve Vašem původním zaměstnání, v takovém případě byste totiž následně nemohla z tohoto původního zaměstnání čerpat peněžitou pomoc v mateřství).

Také je dobré vědět, že v případě, kdy byste po dobu „neplaceného volna“ začala pracovat u jiného zaměstnavatele na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti bylo by za Vám z dosažených příjmů odváděno zdravotní a sociální pojištění. Pokud byste doložila, že jste v oblasti zdravotního pojištění státním pojištěncem, neznamenalo by to, že pojistné neplatíte, ale toliko to, že by bylo zdravotní pojištění odváděno z dosaženého výdělku a nehrozilo by Vám, že v případě nižších výdělků budete muset doplácet pojistné do tzv. minimálního základu, který je v současné době 8.000,--Kč.

Pro větší představu uvedu příklad: Váš výdělek by u dalšího zaměstnavatel činil 6.000,--Kč. Zaměstnavatel by Vám v tomto případě odvedl pojistné z vyměřovacího základu 6.000,--Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy. Pojistné činí 13,5 % z částky 6.000,--Kč tj. 810 Kč. Jednu třetinu tj. 4,5 % = 270 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny v částce 540 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

Pokud byste nebyla státním pojištěncem a měla výdělek pouze 6 000 Kč, musela byste si doplatit zdravotní pojištění do částky, která by se odváděla v případě výdělku 8 000 Kč.

Ohledně odvodu sociálního pojištění obdobné opatření neexistuje. To znamená, že vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod sociálního pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daní z příjmů fyzických osob, přičemž zde není stanoven minimální vyměřovací základ. Pro úplnost dodávám, že v případě uzavření dohody o provedení práce se zdravotní a sociální pojištění neodvádí, zde se sráží pouze daň z příjmů, nejde-li o dohodu o provedení práce s měsíčním výdělkem nad 10 000 Kč (u takto rozsáhlé dohody o provedení práce se pak odvádí pojistné stejně jako u dohody o pracovní činnosti či pracovního poměru). V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou