Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
dlužní úpis
Otázka
Dobrý den, jsem rozvedená, s dcerou na škole, abych zaplatila nájem a zbylo mi na jídlo, musím si ke svému zaměstnání přivydělávat jako pokladní přes agenturu. Mám podepsanou hmotnou zodpovědnost a přesto pokladnu po skončení směny nepočítám já ale koordinátorka. Stalo se mi, že po spočítání pokladny chybělo 1000Kč, peníze se nemohly přepočítat, protože koordinátorka je odeslala do banky. Musela jsem podepsat dlužní úpis na 1000Kč. Z banky přišlo, že se koordinátorka spletla, pokladnu jsem měla v pořádku. Když jsem chtěla dlužní úpis vrátit, bylo mi řečeno, že jej roztrhali a že mohu být klidná, kdyby se manko potvrdilo, musela bych dlužní úpis podepsat ještě jednou na agentuře. Prosím, moje otázka: Mají právo chtít po mě podepsat dlužní úpis, pokud není manko potvrzené bankou? Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
odpověď na Vaši otázku je jednoduchá a složitá zároveň. Chtít po Vás úpis samozřejmě mohou, ale to neznamená, že máte povinnost dlužní úpis podepsat. Je na zaměstnanci, zda odpovědnost za škodu uzná (např. podepíše, že došlo ke schodku X Kč na hodnotách, které měl povinost vyúčtovat) či odpovědnost za škodu odmítne a následně bude na zaměstnavateli, aby byl schopen prokázat odpovědnost zaměstnance.
V případě hmotné odpovědnosti zaměstnavateli stačí prokázat schodek na svěřených hodnotách, ale ani to neznamená, že zaměstnanec musí odpovědnost za škodu bez dalšího uznat. Lze si představit nejen spor ohledně toho, zda skutečně došlo či nedošlo ke schodku, ale časté jsou i spory založené na tom, že ke ztrátě na svěřených hodnotách došlo způsobem, za který zaměstnanec neodpovídá (např. loupežné přepadení, uposlechnutí přímého pokynu zaměstnavatele), či proto, že zaměstnavatel nevytvořil zaměstnanci podmínky, aby byl fakticky schopen svěřené hodnoty chránit.
Odmítne-li zaměstnanec škodu uznat, ničeho se tím nedopouští, toliko se v dané chvíli odmítá se zaměstnavatelem "dohodnout" na vyřešení vzniklé situace, což může znamenat jak to, že se spolu "dohodnou" časem např. v závislosti na prověření dalších okolností, nebo dotčený spor budou řešit před soudem (obecně vzato se lidé buď dohodnou, soudí, nebo věci ponechají svému osudu).
Z praktického hlediska si zaměstnanci zpravidla kladou otázku, jakým způsobem bude zaměstnavatel reagovat, pokud odmítnou uznat odpovědnost za škodu a proto u drobnějších škod někdy raději škodu uznají, než aby se zaměstnavateli znelíbili.
V popsané situaci si dokáži představit, že byste na žádost o uznání odpovědnosti reagovala tak, že Vám to přijde divné a že byste s úpisem raději počkala až na to, zda manko potvrdí banka (pokud vzhledem k okolnostem je takovéto potvrzení či vyvrácení manka možné), přičemž dále uvedete, že pokud k němu skutečně došlo, tak odpovědnost samozřejmě uznáte a škodu uhradíte. Rozumný zaměstnavatel by podle mého názoru neměl mít v takovéto situaci problém počkat na zprávu z banky, nicméně vše je o lidech a tudíž je na zaměstnanci, aby posoudil, jak bude jeho nadřízený na co reagovat a jakou reakci je ochoten riskovat (znám z praxe případy vedoucích, kteří reagovali zcela cholericky na jakékoliv známky odporu svých zaměstnanců bez ohledu na to, že po nich požadovali naprosté nesmysly).
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
