konec rodičovské dovolené

Dotaz ze dne 4. 6. 2012 21:24.

Otázka

Dobrý den, žádám o radu, jak mám postupovat. Dne 24.8.12 budou mé dceři 3 roky, měla bych se vrátit do zaměstnání. Vzhledem k tomu, že dceru do školky nepřijali z důvodu vysokého počtu dětí, nevím, jak dál postupovat.

Pokoušíme se o druhé dítě, pokud by se podařilo,byla by záležitost se zaměstnavatelem vyřešena (v případě otěhotnění, následné nemocenské při rizik.těhotentsví nevím, zda mi bude vyplácena mateřská stejná jako u prvního dítěte? - do kdy platí tzv.ochranná lhůta, je vázaná těhotenstvím, nebo porodem)

V případě, že neotěhotním, může mi zaměstnavatel podat výpověď? nebo mám podat žádost o neplacené volno z důvodu toho,že mám nezaopatřené dítě? Vím,že u výpovědi je 2měs.výp.lhůta (během které vlastně také mohu otěhotnět - co pak?Jak je to v případě nemocenské a mateřské při nepl.volnu?), proto Vás prosím, o rychlou odpověď na můj zřejmě dost chaotický dotaz.

Předem Vám za to děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

pokud skončí rodičovská dovolená, máte obecně vzato povinnost nastoupit do zaměstnání a vykonávat přidělenou práci podle pracovní smlouvy. Skutečnost, že pro dítě nemáte hlídání není důvodem k tomu, abyste nenastoupila zpět do zaměstnání, takže by se Vaše nenastoupení považovalo za neomluvené absence, pro které by Vám zaměstnavatel mohl dát nejen výpověď, ale i okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť závažné porušení pracovních povinností zaměstnance a vyloučeno není ani vymáhání nenastoupením způsobené škody (v praxi se tomu tak většinou neděje, ale to neznamená, že zaměstnavatel na náhradu škody nemá nárok).

Pokud otěhotníte a lékař Vás uzná vzhledem k rizikovosti těhotenství za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, není skutečně co řešit - na čerpání rodičovské dovolené plynule naváže omluvená absence z důvodu pracovní neschopnosti. Z hlediska výpočtu dávek nebudete mít žádný aktuální příjem (nemocenské se počítá ze mzdy, nikoliv z jiných dávek jako je rodičovský příspěvek či nemocenská), takže se budou dávky počítat z příjmů, které jste měla v nejbližším předcházejícím kalendářním roce, ve kterém jste měla započitatlný příjem (mzdu) a alespoň 30 tzv. nevyloučených (zjedodušeně řečeno odpracovaných) dnů.

V případě peněžité pomoci v mateřství lze navíc ještě použít zvlástní pravidlo - pokud trvá stejný pracovní poměr a zaměstnankyně nastupuje na další peněžitou pomoc v mateřství do čtyř let věku předchozího dítěte, srovnává se "normálně" vypočítaný vyměřovací základ s tím, jaký vyměřovací základ byl použit u předchozího dítěte. Toto ustanovení primárně chrání matky, které se na chvíli vrátí do zaměstnání na zkrácený úvazek a v ostatních případech zpravidla nemá zásadní význam. Jisté odlišnosti ve výpočtu však nelze vyloučit, jelikož v popsaném případě se "docouvá" k poslednímu použitelnému kalendářnímu roku, zatímco předchozí peněžitá pomoc v mateřství se počítala (nebylo-li rovněž nutno couvat, či nenastala jiná výjimečná situace) z předchozích 12 měsíců, takže není vyloučeno, že se průměry (vyměřovací základy) z těchto dvou období o něco liší.

Dále je vhodné upozornit, že použití shodného vyměřovacícho základu ještě neznamená, že bude výsladná dávka stejně vysoká. Vyměřovací základ je pouze mezi hodnota, která se používá k dalšímu výpočtu, takže pokud se mění např. tzv. redukční hranice (hranice, které určují jakým procentem se započítá ta která část vyměřovacího základu), může být výsledná dávka bez ohledu na shodný vyměřovací základ odložná.

Nebude-li nástup do práce "vyřešen" tímto způsoben, měla byste si zajistit, abyste se nemusela vracet do práce vzhledem k tomu, že budete mít se zaměstnavatelem písemně dohodnuté neplacené volnu, nebo pracovní poměr včas ukončíte (včasnou výpovědí nebo dohodou).

V případě neplaceného volna nelze nastoupit na nemocenskou (rizikové těhotenství), ale peněžitou pomoc v mateřství přiznat lze.

U skončení pracovního poměru pak případné otěhotnění během výpovědní lhůty na skončení pracovního poměru nic nemění (překážky výpovědi platí v některých případech pro zaměstnavatele, ale nikoliv v případě výpovědi dané zaměstnancem).

Z hlediska možnosti čerpání dávek následně platí, že nastoupit na nemocenskou lze toliko v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Ohledně peněžité pomoci v mateřství pak platí, že pokud jste byla těhotná ke dni skončení pracovního poměru, běží Vám (vzhledem k předchozí délce pracovního poměru) ochranná lhůta 180 kalendářních dnů. Vzhledem k tomu, že na peněžitou pomoc v mateřství můžete nastoupit nejdříve osm týdnů před očekávaným termínem porodu, je zřejmé, že Vám ochranná lhůta nevystačí, pokud otěhotníte vysloveně na poslední chvíli (ochranná lhůta je konstruována tak, aby byla dostatečná v případě výpovědi, kdy zaměstnankyně otěhotněla před obdržením výpovědi, kdy ještě neměla důvod předpokládat, že o zaměstnání a s tím související nemocenské pojištění přijde).

Pokud byste ke dni skončení pracovního poměru těhotná nebyla, běžela by i pro peněžitou pomoc v mateřství základní (a z povahy věci u této dávky až na výjimky jako je adopce nepoužitelná) ochranná lhůta v délce 7 kalendářních dnů. Získání peněžité pomoci v mateřství by tak následně bylo možné jenom za předpokladu získání nového zaměstnání, které by Vám založilo nové nemocenské pojištění.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším