Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se snažit postupně odpovědět na Vámi položené otázky. Nejprve se zastavím u zmiňovaného snížení mzdy. Zde předpokládám, že se jedná o situaci, kdy máte mzdu upravenou mzdovým výměrem, který není nedílnou součástí pracovní smlouvy nebo vnitřním předpisem. V tomto případě zaměstnavatel skutečně může snížit mzdu aniž by k tomu potřeboval Váš souhlas, na rozdíl od situace, kdy je výše mzdy upravena přímo v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je povinen snížení mzdy oznámit s předstihem a zároveň nesmí snížit mzdu pod výši základní mzdy (což zjevně dodržel), nemělo by jít ani o diskriminaci či nerovné zacházení se zaměstnanci (pokud by všem ostatním na stejné pozici nechal původní mzdu).

A nyní již k otázce data skončení pracovního poměru. Naskýtají se dvě možné varianty.

1.) Vaše oznámení o tom, že netrváte na prodloužení pracovního poměru ve smyslu § 53 odst. 2 Zákoníku práce, jste stihla doručit do 31. května (včetně). Pokud tomu tak opravdu bylo, skončil Váš pracovní poměr k 31. květnu 2012.

2.) Pokud bylo oznámení doručeno po 31. květnu, měl by pracovní poměr skončit ke stejnému datu jako tomu bylo v předchozím případě.

Zákon sice jasně nedefinuje, do kdy má zaměstnanec oznámit zaměstnavateli své stanovisko ohledně prodloužení či neprodloužení trvání pracovního poměru dle § 53 odst. 2 Zákoníku práce, ale k podobné situaci se již dříve vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku vedeným pod sp. zn. 24 Cdo 1440/2003, ze kterého mj. vyplývá:

"V posuzovaném případě žalovaná dne 26.5.1999 dala žalobkyni neplatnou výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) a f) zák. práce a žalobkyně - jak vyplývá z obsahu prohlášení ze dne 22.10.1999 i z obsahu žaloby – učinila v průběhu sporu o neplatnost výpovědi prohlášení, že netrvá na dalším zaměstnávání. Důsledkem tohoto prohlášení je potom vznik právní fikce ve smyslu ustanovení § 61 odst. 3 písm. a) zák. práce, že pracovní poměr účastníků (kteří se nedohodli jinak) skončil dohodou uplynutím výpovědní doby počínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, tj. 1.6.1999, a končící uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, tj. 31.7.1999 (§ 45 odst. 2 zák. práce).

Názoru žalobkyně, že běh výpovědní doby (její skončení) byl modifikován v důsledku její pracovní neschopnosti od 1.6. do 24.10.1999, nelze přisvědčit. Skutečnost, že žalobkyně byla od 1.6.1999 do 24.10.1999 v ochranné době (v dočasné pracovní neschopnosti), která přesáhla výpovědní dobu, by ovlivnila skončení výpovědní doby a tím i konec pracovního poměru v tom směru, že by její pracovní poměr skončil teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, tj. až dnem 24.12.1999, jen za předpokladu, že by zde nebylo prohlášení žalobkyně, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Protože však žalobkyně takové výslovné prohlášení ve smyslu ustanovení § 48 odst. 2 i.f. zák. práce dne 22.10.1999 učinila, její pracovní poměr se o dobu trvání ochranné doby neprodloužil."

Celé znění rozsudku naleznete zde: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/D32D63EACBBDEA86C1257983005BA0C7?openDocument&Highlight=0,

Zároveň upozorňuji, že vzhledem k době vydání rozsudku a řešení celého případu, jsou v něm citovány § "starého" Zákoníku práce. Pro úplnost dodávám, že jsem v literatuře našla právní názor autora, který byl zcela opačný než je obsah citovaného rozsudku Nejvyššího soudu. Je tudíž možné, že Váš zaměstnavatel našel takovýto názor, že je pozdě doručené oznámení zaměstnance neplatné a není mu znám výše uvedený právní názor NS ČR.

Vzhledem k tomu že Váš zaměstnavatel očividně nebere na zřetel Vámi zaslané oznámení o tom, že netrváte na prodloužení Vašeho pracovního poměru, bylo by vhodné mu zaslat dopis (doporučeně s dodejkou, kopii si ponechejte), odkázat na výše uvedený judikát (pokude jde jak předpokládám o případ, kdy bylo zaměstnavateli doručeno podle jeho názoru opožděně) a upozornit ho, že Váš pracovní poměr již zanikl k 31. květnu 2012, tudíž že je povinen Vám vyplatit odstupné (dle § 67 odst. 4 Zákoníku práce) a současně vystavit potvrzení o zaměstnání tzv. "zápočtového listu (tato povinnost je upravena v § 313 Zákoníku práce), případně na základě Vaší žádosti je povinen Vám vystavit potvrzení pro Úřad práce ČR o průměrném výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Pokud by Vám zaměstnavatel, i po opakovaných urgencích, odmítl vydat příslušná potvrzení a zároveň nevyplatil odstupné, můžete se obrátit se stížností na Oblastní inspektorát práce, případně na kontrolní oddělení příslušného úřadu práce (nevystavení potvrzení o výdělku pro účely podpory - pokud ji máte čerpat). V krajním případě je možné vymáhat Vaše nároky soudně.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou