Společnou cestou -

Dobrý den,

odpovídám na Váš dotaz, ve kterém popisujete vztahy na Vašem pracovišti, které se negativně dotýkají Vaší kolegyně. Zároveň Vás zajímá, jak v tomto směru dál postupovat a zda je jednání Vaší nadřízené správné.

Obecně lze říci, že bossing skutečně obnáší ze strany nadřízeného vůči zaměstnanci jeho přehlížení, znevýhodňování, přetěžování, psychický nátlak, ironické poznámky apod. Vámi popsaná vynucená "přísaha" nadřízené na Vaší kolegyni známky bossingu podle bližších okolností může obnášet.

Zároveň nelze samozřejmě vyloučit, jak sama správně uvádíte, že se tlak ze strany vedoucí bude stupňovat. Jak se bránit?

Proti bossingu se lze bránit v zásadě dvěma, poměrně náročně proveditelnými způsoby: a)sbírat odpovídající důkazy o jednání nadřízeného např. emaily, sms, dopisy apod. b) mít k dispozici věrohodná svědectví spolupracovníků, kteří by se nebáli svědčit proti nadřízenému.

Pouze Vaše svědectví by pro případný spor nestačilo.

Vzhledem k tomu že jednání mezi Vaší kolegyní a nadřízenou probíhalo "mezi čtyřma očima" jak jsem z uvedených informací pochopila a vedoucí si bude patrně dávat pozor, aby tomu tak bylo i v budoucnu, je možné zkusit požádat, aby při příštím rozhovoru byla přítomna i další osoba. Dále by bylo vhodné si "hlídat" poštu, sms zprávy a vše pečlivě ukládat a veškeré výtky nadřízené požadovat písemně.

Obávám se, že ani druhá ze zmiňovaných variant nebude úplně realizovatelná, vzhledem k atmosféře na pracovišti.

Výše uvedená opatření je vhodné použit až v situaci, kdy by se napětí mezi nadřízenou a kolegyní stupňovalo, jelikož v opačném případě mohou nadělat víc škody než užitku (vedoucí zatím nemusí být skutečně zaujatá a mohla by vycítit, že si na ní kolegyně snaží shromažďovat důkazy a začít jednat podle toho). Nyní by byla na místě snaha kolegyně ukázat vedoucí, že vznesená výtka byla bezpředmětná, a že její „zdroj“ neměl pravdu. Tím by si mohla připravit „půdu“ do budoucna a naklonit si vedoucí na svoji stranu.

Bohužel, bossing či mobbing (šikana mezi kolegy) často končí odchodem ze zaměstnání, jelikož zaměstnanec buď podlehne tlaku nadřízeného nebo mu vzniklé zdravotní obtíže brání ve výkonu práce, případně vyhodnotí, že mu tzv. "nestojí za to", aby setrval dále na pracovišti. Zaměstnanci pak často ani nezáleží, za jakých okolností odchází, jeho jediným cílem je zbavit se daného tlaku. Je však rozdíl mezi ukončením pracovního poměru pro „nadbytečnost“, což je jednou z lepších variant (zaměstnanci totiž vzniká nárok na odstupné) nebo výpovědí pro neplnění pracovních povinností (této výpovědi musí předcházet písemná výtka a poskytnutí času na zjednání nápravy). Případně může dát výpověď zaměstnanec sám, tehdy mu nárok na odstupné nevzniká a často má problém s doložením vážného důvodu pro účely úřadu práce (např. zdravotní potíže apod.).

Jak sama vidíte, oblast mezilidských vztahů není jednoduchá a právně těžce postižitelná. Bude tedy určitě v zájmu Vaší kolegyně zkusit prvně „smírnou“ cestou a teprve pokud by tento způsob nezabral, tak přistoupit k uvedeným opatřením.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou