Společnou cestou -

Dobrý den,

pracovní poměr nezanikl, jelikož Vaším zaměstnavatelem nebyl zesnulý, ale stále existující právnická osoba. Chápu-li situaci správně, není po smrti jednatele ve společnosti nikdo oprávněný k tomu, aby tyto věci jménem společnosti řešil. Je-li situace jiná a tyto věci je někdo jménem společnosti oprávněn řešit (např. zmiňovaný účetní či právník), tak samozřejmě níže uvedené informace neplatí a je třeba situaci řešit s tím, kdo je podle interních dokumentů k jednání se zaměstnanci oprávněn.

Nyní tedy k situaci, kdy za společnost nemá kdo jednat.

Jednou z variant jak nemuset čekat na vyřešení situace, je ukončit pracovní poměr z pozice zaměstnance. Nebude-li Vám mzda za září vyplacena ani do 15. listopadu (tj. do 15 dnů od data splatnosti), máte právo jednostranně okamžitě ukončit pracovní poměr pro nevyplacení mzdy s tím, že následně budete moci kromě nároku na dlužnou mzdu požadovat rovněž náhradu za dobu odpovídající výpovědní lhůtě (tj. není-li stanoveno jinak, dvojnásobek průměrného výdělku). Písemné okamžité zrušení pracovního poměru můžete odeslat na adresu sídla společnosti. Není Vaší starostí, zda-li si ji bude někdo schopen jménem zaměstnavatele přebrat.

Pokud byste chtěla v pracovním poměru setrvat, můžete vyčkat až se uvolněného podílu ve firmě ujme správce dědictví, dědic či případě stát (pokud o dědictví nebude mít nikdo zájem, propadne státu, respektive se může dědic či stát dohodnou s věřiteli, že dědictví připadne věřitelům na úhradu dluhů). Vzhledem k situaci máte možnost doložit právní zájem na výsledku dědického řízení a tudíž můžete u soudu žádat o nahlédnutí do dědického spisu a následně kontaktovat notáře s žádostí o bližší informace.

Pokud by se nikdo podílu neujal, respektive by nebyl ustanoven nový jednatel, bylo by také následně možné dát na soud podnět ke zrušení společnosti. V takovém případě by šla společnost do likvidace a vypořádání závazků společnosti (tj. i pracovních smluv) by řešil jmenovaný likvidátor.

Pro úplnost pak dodám, že vyloučit nelze ani to, že tato neobsazená společnost spadne vzhledem ke zmiňovaným dluhům (předpokládám tedy, že dluhy neměl jen zesnulý, ale i dotčená obchodní společnost) do insolvenčního řízení (byla by v úpadku a některý z věřitelů by na ni podal insolvenční návrh, nebo by likvidátor zjistil, že není jiný způsob jak vyřešit závazky společnosti), takže by ve výsledku pracovní poměry ukončoval ustanovený insolvenční správce.

Nárok na odstupné by Vám vznikl ze zákona, pokud byste od osoby oprávněné jednat v těchto věcech jménem zaměstnavatele, dostala výpověď pro rušení zaměstnavatele či jeho části, nebo byste s takovou osobou ukončila pracovní poměr dohodou, ve které by byl tento důvod uveden.

Je třeba počítat i s možností, že ze strany likvidátora či insolvenčního správce k ukončení Vašich pracovních poměrů nedojde, jelikož jménem společnosti dokončí Vámi zmiňovaný obchod a celý provoz včetně zaměstnanců prodají Vámi zmiňované firmě, či jinému zájemci (značná část hodnoty provozu může spočívat právě v pracovním týmu a tudíž pro ně může být výhodnější podnik prodat včetně zaměstnanců, než je propustit a majetek rozprodat po kusech).

Tak či onak, je třeba počítat s tím, že nárok (na dlužnou mzdu, náhradu mzdy či odstupné) má pouze takovou hodnotu, jakou má šanci na uspokojení. Je-li již nyní jasné, že ve společnosti nebude žádný majetek, který by mohl být použit k uspokojení Vašich pohledávek, je třeba počítat s tím, že Vaše nároky zůstanou pouze na papíře, respektive by je bylo možné přinejlepším částečně uspokojit na státní náklady přes mechanizmy ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Je třeba upozornit, že tyto mechanizmy vyžadují, aby zaměstnavatel skončil v insolvenci (podrobnosti např. na: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/ins_prava/).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.