Společnou cestou -

Dobrý den,

na základě Vašeho popisu popravdě nelze zcela přesně poznat, jakým způsobem má být k 31.12.2012 pracovní poměr ukončen. Chápu, že nejde o výpověď ani zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, takže jde zřejmě buď o dohodu (ve které jsou uvedeny "Vaše důvody" nebo o výpověď danou z Vaší strany. Pokud jde o dohodu, skončí pracovní poměr k datu uvedenému v dohodě bez ohledu na to, že jste těhotná. U výpovědi je situace obdobná, akorát pracovní poměr končí uplynutím výpovědní lhůty bez ohledu na to, zda a jaké datum ukončení pracovního poměru je v listině uvedeno (pokud byste výpověď předala zaměstnavateli v říjnu a nebyla sjednána jiná, než zákonem stanovená výpovědní doba, skončil by pracovní poměr k 31.12.2012). I u výpovědi dané zaměstnancem platí, že těhotenství nemění nic na datu ukončení pracovního poměru.

Možnosti dalšího postupu budou v zásadě vázány na Váš zdravotní stav.

Varianta I.

Půjde-li o rizikové těhotenství, měl by Vám lékař vystavit neschopenku. Nárok na nemocenskou budete mít, pokud ji vystaví nejpozději do sedmi dnů od skončení pracovního poměru, nicméně je třeba počítat s tím, že nemocenská se vyplácí až od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti. První tři dny se nevyplácí nic a 4. až 21. den vyplácí zaměstnavatel zvláštní druh náhrady mzdy (vychází ve výsledku obdobně jako nemocenská) za zameškané směny. Z logiky věci se náhrada za zameškané směny nevyplácí za dny, kdy jste již neměla pracovat.

Můžeme si tak představit tyto podvarianty:

I. a) - nástup na neschopenku do 11. prosince (počítám 11. prosince jako 1. den pracovní neschopnosti)

V tomto případě Vám období prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti připadne na dobu před skončením pracovního poměru. Nebudete si moci vydělat "klasickou mzdu", ale za 4. až 21. den neschopnosti dostanete náhradu mzdy (opakuji, že jde o zvláštní druh náhrady, která je krácena +/- na částky odpovídající nemocenské), od 22. dne budete pobírat nemocenskou na čemž nic nezmění ani skončení pracovního poměru (nepředpokládám, že byste spadala do specifických kategorií zaměstnanců, kteří nemohou pobírat nemocenskou po skončení pracovního poměru). Registrace na úřadu práce nebude nutná a ani fakticky možná (nelze se registrovat na úřadu práce v době dočasné pracovní neschopnosti).

I. b) nástup na neschopenku 12. prosince až 31. prosince

V tomto případě Vám část období prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti připadne na dobu po skončení pracovní neschopnosti a je tudíž třeba počítat, že za tuto dobu nezískáte žádné finanční prostředky od zaměstnavatele ani z nemocenského pojištění. Opět platí, že registrace na úřadu práce není vzhledem k pracovní neschopnosti možná.

I. c) nástup na neschopenku po skončení pracovního poměru v rámci ochranné lhůty 7 kalendářních dnů od skončení pracovního poměru.

Na neschopenku je možné nastoupit nejen za trvání pracovního poměru, ale i v ochranné lhůtě sedmi dnů po jeho skončení. Nárok na nemocenskou od 22. dne zůstává zachován, ale je se třeba zamyslet nad tím, co v mezidobí od skončení pracovního poměru do 22. dne pracovní neschopnosti. V praxi jde o to, že pokud již nastupuje zaměstnanec na neschopenku po skončení pracovního poměru, měl by se nejdříve zaregistrovat na úřadu práce a požádat si o podporu v nezaměstnanosti a teprve poté si požádat o nemocenskou. V takovémto případě mu totiž úřad práce bude moci až do vzniku nároku na výplatu nemocenské vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Pokud by zaměstnanec postupovat obráceně, úřad práce by ho musel pro dočasnou pracovní neschopnost odmítnout zaregistrovat a tudíž by zaměstnanec byl bez podpory a až od 22. dne mu náležela nemocenská.

Mám-li Výše uvedené shrnout, tak:

u varianty a) člověk přijde o rozdíl mezi mzdou a náhradou mzdy za směny zameškané z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, ale jedinou úplnou mezerou jsou první tři dny pracovní neschopnosti,

varianta b) je nejméně výhodná, jelikož zde vznikne mezera, kdy již člověk nemá nárok na mzdu ani náhradu mzdy, ale ještě nemá nárok na nemocenskou a vzniklou mezeru nelze vyplnit pobíráním podpory v nezaměstnanosti,

nakonec varianta c) umožňuje, aby si zaměstnankyně do poslední chvíle vydělávala mzdu a mezidobí do pobírání nemocenské si vyplnila pobíráním podpory v nezaměstnanosti (vycházím z toho, že se zde není důvod domnívat, že by na podporu neměl být nárok).

Dovolím si nicméně zopakovat, že by se zde samozřejmě mělo vycházet ze skutečného zdravotního stavu a nikoliv fingovat horší zdravotní stav za účelem dřívějšího nástupu do pracovní neschopnosti, či naopak riskovat zdraví zatajováním obtíží s cílem nástup do pracovní neschopnosti oddálit.

Varianta II.

U této i předchozí varianty platí, že pokud nenastoupíte do dočasné pracovní neschopnosti, měla byste se po skončení pracovního poměru zaevidovat na úřadu práce a požádat si o podporu v nezaměstnanosti. Nedojde-li pak k pracovní neschopnosti v již zmíněné ochranné lhůtě sedmi dnů, nebude již pozdější nástup na nemocenskou pro rizikové těhotenství možný (neřeším nyní variantu, že byste si našla v mezičase nové zaměstnání a pak čerpala nemocenskou z něj). Zůstanete tudíž zřejmě na podpoře v nezaměstnanosti. Osoby do 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu pěti měsíců.

Varianta III.

Pokud Vám to zdravotní stav dovolí, lze se samozřejmě soustředit na to, abyste si našla novou práci, do které po novém roce nastoupíte. Pokud by následně došlo k zhoršení zdravotního stavu, mohla byste na rizikové těhotenství nastoupit z tohoto nového zaměstnání.

***

Popsané tři varianty řešily aktuální situaci. Z dlouhodobějšího hlediska se je třeba zamyslet především nad Vaším nárokem na peněžitou pomoc v mateřství (lidově řečeno "mateřskou" či zkráceně "PPM").

K získání této dávky je třeba, aby nastávající matka splnila dvě základní podmínky:

a) musí mít za poslední dva roky minimálně 270 dnů účasti na nemocenském pojištění. Vyjdu-li z toho, že poslední zaměstnání trvalo od 1.2.2012 do 31.12.2012, nebude tato podmínka představovat problém,

b) na PPM je nutné nastoupit v době, kdy Vám běží nemocenské pojištění, nebo ochranná lhůta po jejím skončení, v tento okamžik Vás možná vyděsilo, že jsme výše uváděli, že je ochranná lhůta 7 dnů. Naštěstí Vás v tomto mohu uklidnit, že pro nárok na PPM se ochranné lhůty počítají jinak. Vzhledem k tomu, že Vaše zaměstnání trvalo 11 měsíců a jste v současnosti těhotná, poběží Vám od skončení pracovního poměru ochranná lhůta 180 dnů.

Obě podmínky se zkoumají ke dni nástupu na PPM a ten si nastávající matka může zvolit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu.

Vzhledem k Výše uvedenému byste tudíž neměla mít problém splnit podmínky pro nástup na PPM.

Pokud jde o výši nemocenské a PPM, můžete využít kalkulačky pro rok 2012 a 2012 na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí - http://www.mpsv.cz/cs/7.

Podpora v nezaměstnanosti náleží v sazbě 65 % posledního čistého průměrného výdělku první dva měsíce, 50 % další dva měsíce a 45 % poslední pátý měsíc. Zároveň existuje maximální možná výše podpory v nezaměstnanosti, která v současnosti vychází na 13 761 Kč (příští rok bude +/- obdobná), takže pokud by měl zaměstnanec mzdu 40 000 Kč čistého, nedostane podporu v částce 26 000 Kč (což je 65 %), ale jen 13 761 Kč. Dále je třeba upozornit, že v případě ukončení pracovního poměru dohodou, či výpovědí ze strany zaměstnance, musí úřad práce zkoumat, zda-li k ukončení pracovního poměru byly vážné důvody. V opačném případě dojde ke zkrácení podpory a po celou dobu se vyplácí v sazbě 45 %.

V případě potřeby svůj dotaz dále doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.