Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Jaká je možná výše přivýdělku, když nejsem zaměstnaná ani OSVČ a pečuji o své děti do 15let?
Otázka
Dobrý den, je možné si příležitostně přivydělat a do jaké výše ročně, v případě, že nejsem zaměstnaná ani OSVČ? Pečuji o své děti ve věku 4,8 a 10let, živnostenskou činnost mám momentálně pozastavenou a pro zdrav. poj. jsem vedená jako osoba pečující o děti do věku 15let. V případě, že ano, je nutné za tento přivýdělek podávat daňové přiznání? Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
často se lze setkat s názorem, že pokud přivýdělek nepřesáhne 20 000 Kč, nemusíte ho nijak řešit, ale to je názor zcela zavádějící.
Původ tohoto "mýtu" je v ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) v kombinaci s ustanovením § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. Těmito ustanoveními se osvobozují příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem, pokud ve zdaňovacím období (kalendářním roce) nepřesáhnou v úhrnu 20 000 Kč (speciální limit platí pro chov včel).
Řada osob však opomíjí skutečnost, že toto ustanovení má "zbytkovou povahu" a pokud je na místě příjem zařadit pod jiné ustanovení, nelze dotčené osvobození použít. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podléhají ustanovení § 7 a tudíž dotčené ustanovení nelze použít, stejně tak příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) podléhají ustanovení § 6 a tudíž opět nelze osvobození použít.
Je se tudíž třeba zamyslet nad tím, jakým konkrétním způsobem byste si k péči o děti přivydělávala. Jednou z variant by bylo, že byste se stala zaměstnancem (pracovní poměr na zkrácený úvazek, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce), druhou pak opětovné zahájení samostatné výdělečné činnosti (na základě stávajícího či nově získaného živnostenského oprávnění, respektive v jiném právním režimu podle charakteru činnosti).
Aniž byste byla považováno za zaměstnance či osobu samostatně výdělečnou činnou, přichází v úvahu jen velmi omezený okruh činností které pravděpodobně nemáte na mysli (příjem z kapitálového majetku, příjem z pronájmu, nejde-li povahou o podnikání).
Máme-li se vrátit k úvodu zmíněné příležitostné činnosti, tak zde je třeba zdůraznit, že musí jít skutečně o příležitostnou (v principu tak vlastně náhodnou činnost), kterou soustavně ani opakovaně nevyhledáváte (normálně auto nepronajímáte, ale kolega potřeboval po dobu opravy jeho vlastního vozidla něčím jezdit a tak jsem mu svůj automobil na 14 dnů pronajala). Jakmile se činnost opakuje či je dokonce vykonávána soustavně, nemůžeme již příjem podřadit pod ustanovení § 10!
Příklad: budete mít na návštěvě známou, která bude unesena Vaším vlastnoručně vyšívaným prostíráním. Nabídne Vám, že Vám dá 5 000 Kč, když pro ní uděláte rovněž soupravu. Vy tak učiníte a jelikož šlo o náhodnou, jednorázovou činnost příjem podřadíte pod § 10 a bude osvobozený od daně. Pokud však na základě této skutečnosti dojdete k závěru, že byste si takto mohla přivydělávat a např. si dáte inzerci, že na zakázku takováto prostírání zhotovíte. Již půjde o samostatnou výdělečnou činnost a to i v případě, pokud by se Vám další prostírání prodat nepodařilo!
Z praktického hlediska Vám lze doporučit, abyste v případě pochybností své plány rozebrala s místně příslušným živnostenským úřadem.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.