Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uváděných informací vyplývá, že jste měl dostat odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku. Ptáte se, jaké srážky je zaměstnavatel z vypočítaného odstupného povinen odvést. V neposlední řadě Vás zajímá, jaká částka by Vám měla být vyplacena.

Na odstupné ve smyslu § 67 Zákoníku práce vzniká právo zaměstnanci u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm.. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů. Máte pravdu, že odstupné na rozdíl od mzdy či náhrady mzdy je zatíženo pouze daní, která v současné době činí 15 % (dále tudíž vycházíme, že v dohodě máte skutečně nárok na odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku a nejde o dohodu v tom smyslu, že Vám bude vyplaceno odstupné za tři měsíce a náhrada mzdy za dva měsíce).

Odpověď na Vaši druhou otázku je složitější, jelikož nemáme k dispozici podklady na základě kterých Vám bylo odstupné vypočítáno. Odstupné se stanoví na základě průměrného výdělku zaměstnance zjištěného v rozhodném období. Není-li stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Ve Vašem případě se tedy jedná o období říjen - prosinec 2012.

Konkrétní postup zjištění průměrného výdělku upravuje § 353 Zákoníku práce, ze kterého vyplývá, že průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Pro úplnost uvádím, že za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Je si třeba uvědomit, že pro výpočet průměrného výdělku se vychází ze mzdy v pravém smyslu slova. Pokud by Vám byla vyplácena částka, která nemá charakter skutečné mzdy (např. náhrada za ošacení, či "věrnostní odměna" za dobu práce pro firmu), při výpočtu by se k ní nepřihlíželo.

Často také způsobuje nejasnosti práce přesčas. Hodiny a mzda za práci přesčas se pro výpočet průměrného hodinového výdělku použijí, ale následně se průměrný měsíční výdělek počítá pouze podle stanovené pracovní doby a "normovaného" počtu týdnů. Průměrný měsíční výdělek podle zákoníku práce tak neodpovídá tomu, kolik si zaměstnanec v průměru za měsíce v rozhodném období vydělal, ale tomu, kolik by zaměstnanec obdržel na mzdě, kdyby pracoval přesně po stanovenou pracovní dobu.

Pokud by pak docházelo k tomu, že práce přesčas je proplácena v jiném čtvrtletí, než v jakém byla odpracována, přesouvají se odpracované hodiny do toho období, ve které byla práce proplacena. Např. práce přesčas v rozsahu 50 hodin by byla provedena ve III. čtvrtletí, ale byla by proplacena až ve mzdě za IV. čtvrtletí. Pro účely výpočtu průměru by se 50 odpracovaných hodin přesunulo ze III. čtvrtletí do IV. čtvrtletí, aby nedošlo k tomu, že by hodinový průměr ve III. čtvrtletí byl bezdůvodně nižší (obdržená mzda by se dělila počtem hodin včetně 50 hodin za které mzda nebyla vyplacena), zatímco průměr ve IV. byl bezdůvodně vyšší (mzda by byla navýšena, aniž by se navýšil počet hodin, kterými se mzda dělí).

Z výše uvedeného vyplývá, že takto „od stolu“ lze těžko posoudit, zda a k jaké chybě při výpočtu došlo. V tuto chvíli máte právo obrátit se na bývalého zaměstnavatele (zejména na účetní), poukázat na nesrovnalosti mezi vypočteným průměrem a v rozhodném období vyplácenou mzdou a požádat o vysvětlení či přepočtení výše odstupného. V krajním případě lze „nedoplatek“ na odstupném vymáhat soudně. Předtím by však bylo vhodné se zkusit se zaměstnavatelem dohodnout „po dobrém“.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou