Společnou cestou -

Dobrý den,

zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, rozumí se tím též její získání nebo rozšíření. Na rozdíl od prohlubování kvalifikace, která zůstává i po prohloubení ve "stejné hodnotě", zvýšením kvalifikace zaměstnanec získá kvalifikaci novou či další. Pro účely pracovněprávních vztahů se zvyšováním kvalifikace rozumí pouze studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

V situaci kdy zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci zvýšení si kvalifikace, může zaměstnanci navrhnout uzavření tzv. kvalifikační dohody. Podmínky a náležitosti kvalifikační dohody upravuje § 234 Zákoníku práce, ze kterého vyplývá: "1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. (2) Kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace (§ 230), jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit. (3) Kvalifikační dohoda musí obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání. (4) Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně. (5) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2."

Z uvedených informací lze tedy dovodit, že kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně. Dohoda je uzavřena, jakmile se zaměstnavatel a zaměstnanec shodnou na jejím obsahu. A nyní již k Vašim otázkám:

1) Má na toto zaměstnavatel právo, musím takovou dohodu podepsat, a v případě, kdy ji podepíšu, bude platná? Lze předpokládat, že zaměstnavatel má zájem na podepsání této kvalifikační dohody. Pokud na navrhovanou dohodu přistoupíte, je nutné si uvědomit, že jste jejím obsahem vázána, a že oběma stranám z dohody vyplývají práva a povinnosti. Podpisem dohody obě strany potvrzují, že se s obsahem smlouvy seznámily, že jim je její obsah znám, s jeho obsahem souhlasí, a že smlouva není uzavírána pod nátlakem. Jestliže tedy podepíšete kvalifikační dohodu, která bude obsahovat všechny podstatné náležitosti a její ustanovení nebudou odporovat zákonu, bude dohoda platná tj. pro Vás závazná.

2)Pokud si kvalifikaci nezvýším, například proto, že nejsem dost chytrá, musím platit náklady zaměstnavatele? Novelizace Zákoníku práce z roku 2012 připouští sjednat v kvalifikační dohodě i závazek zaměstnance vrátit vynaložené náklady např. i pro případ neúspěšného ukončení studia anebo při předčasném ukončení studia před dosažením kvalifikace, protože obsah možného závazku je uveden příkladným výčtem, a umožňuje proto sjednat i případy další, na nichž se smluvní strany dohodnou. Není však možné si sjednat např. kvalifikační dohodu na více než 5 let nebo uhrazení vyšší částky než byly vynaložené náklady zaměstnavatele. Podotýkám, že nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z kvalifikační dohody pouze zčásti, povinnost nahradit náklady zvýšení nebo prohloubení kvalifikace se poměrně sníží. Jinými slovy – případná povinnost uhradit zaměstnavateli uhrazené náklady se poměrně snižuje.

Zároveň je v § 235 Zákoníku práce uveden výčet situaci, kdy povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nevzniká. Jeho celý výčet nalezneme zde: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=2&idBiblio=62694&recShow=247&fulltext=&nr=262~2F2006&part=&name=&rpp=100#parCnt

3)A má právo mě v takovém případě zaměstnavatel propustit? – Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze na základě některého ze zákonných výpovědních důvodů. V situaci kdy byste nesplňovala kvalifikační předpoklady pro výkon svého zaměstnání, by mohla v úvahu přicházet výpověď dle § 52 písm. f) Zákoníku práce resp. její první část tj. „Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce, spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil“. Předpoklady pro výkon sjednané práce spočívají zejména v dosažení určitého vzdělání, stupně kvalifikace nebo určitých dovedností, v osvědčení znalosti zaměstnance složením stanovené zkoušky nebo jiným povinným přezkoušením anebo se týkají osoby zaměstnance. Právní předpisy mohou stanovit předpoklady pro výkon sjednané práce nejen před vznikem, ale i dodatečně , během trvání pracovního poměru. Jsou-li předpoklady pro výkon sjednané práce stanoveny právním předpisem, který umožňuje, aby zaměstnavatel jejich nedostatek zaměstnanci prominul, není výpovědní důvod podle § 52 písm. f) naplněn, jestliže se zaměstnavatel rozhodl, že splnění takového předpoklady nebude po zaměstnanci požadovat.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že v situaci kdy byste nepřistoupila na kvalifikační dohodu nebo jejím prostřednictvím nenaplnila předpoklady k výkonu práce, může s Vámi zaměstnavatel z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr. Při sjednání kvalifikační dohody lze doporučit podrobné vymezení „poměrnosti“ vložených nákladů ze strany zaměstnavatele.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou