Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Výpověď dohodou a možnost jejího stažení
Otázka
Dobrý den, dne 4.3.2013 jsem se rozhodla ukončit pracovní poměr v současném zaměstnání, byla mi předložena výpověď dohodou s dvouměsíční výpovědní lhůtou, kterou jsem podepsala. Následně se mi ale stal pracovní úraz, nyní jsem v pracovní neschopnosti. Ráda bych věděla, zda se dá výpověď dohodou z mé strany vzít zpět. Důvodem je, že zaměstnavatel při nemocenské z důvodu pracovního úrazu by mi po celou dobu nemocenské vyplácel ještě navíc i náhradu mzdy ze ztráty výdělku. Nemocenskou budu mít velmi malou a jsem sama s dvěma dětma, hodila by se mi teď každá korunka navíc... Děkuji za odpověď
Odpověď
Dobrý den,
zrušení dohody o ukončení pracovního poměru je možné pouze další dohodou, takže pokud zaměstnavatel nebude mít zájem Vám tímto způsobem vyjít vstříc, tak ho ke zrušení dotčené dohody nemáte jak donutit. Z hlediska právního a ekonomického by pro zaměstnavatele nebylo zrušení dohody výhodné. Takže k případné dohodě o zrušení dohody by zaměstnavatele mohl případně motivovat zřejmě jen "lidský" faktor.
Z hlediska nároku z pracovního úrazu - v tomto ohledu neuvádíte žádné podrobnosti, zejména pak, jestli po ukončení pracovní neschopnosti budete zcela v pořádku, nebo lze předpokládat následky pracovního úrazu a bude proto třeba řešit náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
V případě, kdy řešíme pouze dobu pracovní neschopnosti, by Vám měl zaměstnavatel dále vyplácet náhradu mzdy bez ohledu na skutečnost, že pracovní poměr skončil, jelikož trvá pracovní neschopnost zaviněná pracovním úrazem, nemůžete se registrovat na úřadu práce a zřejmě až na výjimečné situace nelze ani předpokládat, že byste byla zdravotně způsobilá pracovat jinde. K tomuto lze odkázat na starší judikát Městského soudu v Praze sp. zn. 5 Co 153/62: "Náhrada ušlého výdělku, který nebyl uhrazen nemocenským, přísluší zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, po skončení pracovního poměru, trvá-li nadále jeho pracovní neschopnost."
Složitější je situace po ukončení pracovní neschopnosti. Zde se lze setkat s argumentem, že zaměstnavatel nebude vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jelikož by pracovní poměr stejně zanikl a bez ohledu na pracovní úraz by bylo na Vás, abyste si našla jinou práci a pokud byste tak neučinila, tak byste rovněž neměla žádný příjem a tudíž není doložena příčinná souvislost mezi následky pracovního úrazu a ztrátou (poklesem) příjmu. V takovéto situaci může být potřeba doložit, že jste měla možnost, nebo byste měla možnost pracovat, pokud by netrvaly následky pracovního úrazu, či respektive, že jste měla možnost, či byste měla možnost pracovat za vyšší výdělek, pokud byste netrpěla následky pracovního úrazu.
U tohoto typu úrazu může být dále problém s tím, že se principiálně neodškodňuje podle toho, kolik si vyděláváte či respektive nevyděláváte, ale podle toho, kolik byste si vzhledem ke zdravotnímu stavu vydělávat mohla (nebo jste si před nezaměstnaností po ukončení pracovní neschopnosti fakticky vydělala). Pokud by tak např. původní příjem byl 18 000 Kč a po úrazu jste nebyla schopná najít zaměstnání, nicméně z hlediska zdravotního stavu byste měla být schopna pracovat alespoň za minimální mzdu (8 000 Kč), vyplácela by se náhrada jako kdyby jste minimální mzdu pobírala.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.