Společnou cestou -

Dobrý den,

k Vašim dotazům uvádíme následující:

ad 1. Zaměstnanec má ve Vašem případě podle délky pracovního poměru nárok na poměrnou část dovolené, tzn. za každý měsíc trvání pracovního poměru 1/12 výměry dovolené. Pokud tedy pracovní poměr má trvat 9 kalendářních měsíců, pak má nárok na 9/12 výměry dovolené.

Jestliže zaměstnanec nastoupí 1. 8. 2013 do pracovní neschopnosti, a nejde o pracovní neschopnost z důvodu nemoci z povolání nebo pro pracovní úraz, pak není doba pracovní neschopnosti považována za výkon práce a výměra dovolené se krátí o 1/12 za každých 100 zmeškaných směn (pracovních dnů) pracovní neschopnosti a dále o 1/12 za každých dalších 21 zmeškaných směn (pracovních dnů) pracovní neschopnosti. Jestliže by šlo o pracovní neschopnost v důsledku nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, dovolená by se nekrátila.

Ve Vašem případě se předpokládá, že zaměstnanec bude v pracovní neschopnosti do konce pracovního poměru, tj. do 30.9.2013 (a poté ještě jeden měsíc), tj. 61 kalendářních dnů a z toho 43 pracovních dnů/zmeškaných směn (při běžném rozložení pracovní doby). Pokud by s případnou předchozí pracovní neschopností nedosáhl 100 pracovních dnů pracovní neschopnosti, pak by se mu výměra dovolené nekrátila a měl by nárok stále na 9/12 výměry dovolené.

ad. 2 Po dobu pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od 4. do 21. dne pracovní neschopnosti náhrada mzdy a od 22. dne pracovní neschopnosti nemocenské. Náhrada mzdy se vyplácí buď do 21. dne pracovní neschopnosti nebo po kratší dobu, a to pokud je pracovní neschopnost ukončena dříve nebo je dříve ukončen pracovní poměr. Nemocenské končí zpravidla dnem ukončení pracovní neschopnosti, nejdéle do 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (v určitých případech si lze zkusit požádat o další prodloužení). Do doby 380 kalendářních dnů se započítávají i dny předchozích pracovních neschopností v předchozích 380 kalendářních dnech (tyto zápočty se dělají tehdy, neuplynulo-li ode dne poslední pracovní neschopnosti alespoň 190 kalendářních dnů).

Jestliže zaměstnanec je poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu III. stupně, vyplácí se mu nemocenské po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne ukončení zaměstnání.

Pokud ve Vašem případě není zaměstnanec starobním důchodcem nebo invalidním důchodcem ve III. stupni a z některého výše uvedeného důvodu mu neskončí pracovní neschopnost dříve než po 3 měsících, jak uvádíte v dotaze, pak mu bude zpravidla vyplácena náhrada mzdy od 4. do 21. kalendářního dne pracovní neschopnosti a poté od 22. dne nemocenské až do skončení pracovní neschopnosti, tedy i v době, kdy již nebude v pracovním poměru u výše uvedeného zaměstnavatele.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou