Společnou cestou -

Dobrý den,

pokusíme se na Vaše otázky odpovědět postupně:

1. evidence u úřadu práce jako OSVČ

Zákon o zaměstnanosti uvádí, že do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která je samostatně výdělečně činnou. Proto pokud budete OSVČ, není možné se evidovat u úřadu práce a pobírat případnou podporu v nezaměstnanosti. Pokud byste se chtěla registrovat na úřadu práce coby uchazečka o zaměstnání, musela byste nejprve svou samostatnou výdělečnou činnost přerušit.

Úřad práce nijak nepomáhá s placením sociálního a zdravotního pojištění, neposkytuje žádné příspěvky tohoto charakteru. Co však může být pro účast na zdravotním a sociálním pojištění podstatné, je, že pro určité osoby může znamenat evidence u ÚP zařazení do kategorie, kdy zdravotní pojištění hradí stát nebo kdy doba evidence je považována za dobu účasti na důchodovém pojištění (započítává se pro nárok na důchod).

Toto však neřeší úřad práce, ale k tomu kompetentní instituce - své zdravotní pojišťovně byste případně do 8 dnů měla nahlásit, že jste se registrovala na úřadu práce a tudíž Vás má zařadit jako tzv. státního pojištěnce.

Náhradní dobu důchodového pojištění pak eviduje Česká správa sociálního zabezpečení (www.cssz.cz - není nutné zvlášť hlásit, nicméně je vhodné uschovat potvrzení o době evidence na Úřadu práce a pobírání podpory v nezaměstnanosti, pokud by tyto informace nějak "vypadly" z centrální evidence). Jako náhradní dobu pojištění lze uznat dobu, kdy byste měla nárok na podporu v nezaměstnanosti. Uznat lze následně i dobu, kdy jste již nárok na podporu neměla, ale pro započítání této doby existuje celoživotní limit 3 let, přičemž z toho maximálně jeden rok lze započítat z doby před dosažením věku 55 let.

Pro doplnění ještě uvádím, že zdravotní pojištění hradí stát i za další osoby, a to např. za osoby celodenně a řádně pečující o jedno dítě do 7 let věku nebo o dvě děti do 15 let věku pokud nemají příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti. Podmínka celodenní řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: "jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy" (více najdete na http://www.vzp.cz/platci/informace/stat).

2. Hlavní či vedlejší samostatná výdělečná činnost

Seznam důvodů pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší naleznete např. na adrese: http://www.jakpodnikat.cz/socialni-pojisteni-vedlejsi-cinnost.php.

Je třeba upozornit, že i když v důchodovém pojištění lze uznat jako náhradní dobu pojištění péči o dítě do čtyř let věku, pro účely rozlišení, zda-li je samostatná výdělečná činnost hlavní či vedlejší, se ohledně péče o dítě uznává pouze doba čerpání peněžité pomoci v mateřství (či nemocenské z důvodu porodu) a rodičovského příspěvku, respektive péče o dítě do 10 let v případě, kdy jde o dítě, které má vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu nárok na příspěvek na péči v I. stupni.

V rámci rešerše jsme se setkali s názorem, že byste se ve Vámi popsané situaci mohla dovolat vedlejší činnosti z toho titulu, že Vám stále trvá zaměstnání, ale z našeho pohledu považujeme takovýto výklad za absurdní. V dotčeném ustanovení nalezneme, že důvodem k posouzení samostatné výdělečné činnosti coby činnosti vedlejší je to, že dotčená osoba "vykonávala zaměstnání" (ust. § 9 odst. 6 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Považovat situaci, kdy zaměstnání sice formálně trvá, ale fakticky zaměstnanec neodvádí žádnou práci a není mu vyplácen žádný zdanitelný příjem či náhrada, považujeme za absurdní, jelikož v případě, kdyby takovéto formální zaměstnání při neplaceném volnu mělo postačovat k získání statutu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, v principu by se každý mohl vyhnout tomu, aby byl posuzován jako osoba s hlavní samostatnou výdělečnou činností tím, že by se s někým domluvil na formálním zaměstnání, ve kterém by bylo v podstatě trvale čerpáno neplacené volno.

Můžeme tedy doporučit, abyste si situaci ověřila na příslušných orgánech (správa sociálního zabezpečení, finanční úřad, zdravotní pojišťovna), jelikož bohužel nemůžeme vyloučit, že v případě, kdy Vám po třetích narozeninách dítěte již nebyl vyplácen rodičovský příspěvek a nesplňovala jste žádnou z výše uvedených podmínek pro posouzení činnosti jako vedlejší, dojdou tyto orgány po kontrole k závěru, že po třetích narozeninách dítěte jste již nesplňovala podmínky pro posouzení činnosti jako vedlejší a tudíž Vám vznikly nedoplatky, ze kterých se Vám nyní počítá penále.

Pokud se pak podíváme na situaci po skončení Vašeho pracovního poměru, je zřejmé, že žádnou z výše uvedených podmínek nebudete splňovat a tudíž bohužel nezbude než uvážit, že:

a) zajistíte si, aby byly splněny okolnosti pro posuzování činnosti jako vedlejší (např. získání zaměstnání), b) budete pokračovat v samostatné výdělečné činnosti v režimu hlavní samostatné výdělečné činnosti, c) přerušíte samostatnou výdělečnou činnost.

3. Ukončení pracovního poměru a samostatná výdělečná činnost

Pokud po ukončení pracovního poměru budete nadále podnikat, pak jste povinna hradit pojistné na zdravotní pojištění. Máte však možnost zdravotní pojišťovně nahlásit, že i po zahájení výdělečné činnosti budete osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, přičemž se opět podmínka celodenní péče považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích, mateřské škole či obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. V situaci souběhu s příjmem ze SVČ tato skutečnost neznamená, že byste byla státním pojištěncem, ale že se u Vás neuplatní minimální vyměřovací základ pro hrazení zdravotního pojištění. "Normálně" totiž OSVČ, za které neplatí zdravotní pojištění stát, musí první rok odvádět zálohy na zdravotní pojištění ve stanovení minimální výši (v roce 2013 jde o 1 748 Kč) a následně se zálohy případně navýší podle příjmů z podnikání. V případě osob u kterých se nepoužívá minimální základ je však postup takový, že v prvním roce podnikání zálohy neplatí, pojištění doplatí až po podání přehledu v následujícím roce přičemž v rámci přehledu se rovněž určí nová výše záloh.

Pro OSVČ je nemocenské pojištění vždy dobrovolné, přičemž platí, že pokud se rozhodnou nemocenské pojištění neplatit, nebudou mít následně nárok na dávky z nemocenského pojištění (popravdě jde systém v tomto ohledu tak daleko, že pokud by se člověk dostal do hmotné nouze z důvodu, že si neplatil nemocenské pojištění, stát mu nepřizná ani dávky pomoci v hmotné nouzi). Zvlášť upozornit se sluší na skutečnost, že pokud byste se rozhodla přihlásit k nemocenskému pojištění, Vaše výdělečná činnost se vždy považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost se všemi s tím souvisejícími důsledky i kdyby jste jinak splňovala podmínky, aby se činnost posuzovala jako vedlejší.

Co se týče důchodového pojištění, pak účast na tomto pojištění je povinná pokud samostatnou výdělečnou činnost byste vykonávala jako hlavní činnost nebo pokud by Váš daňový základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky (pro rok 2013 jde o 62 121 Kč za celý rok, v případě samostatné činnosti po část roku, se rozhodná částka adekvátně krátí), nebo byste se k důchodovému pojištění přihlásila dobrovolně.

4. Peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) vzniká za splnění dvou hlavních podmínek - účasti na nemocenském pojištění v době nástupu na PPM a účast na nemocenském pojištění v rozsahu min. 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na PPM.

Za účast na nemocenském pojištění se považuje pracovní poměr nebo pojistný vztah OSVČ. Dnem nástupu na PPM je den, který si pojištěnka zvolí v období 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu.

Nárok na PPM má i žena, která nastoupí po skončení zaměstnání na PPM v tzv. ochranné době, tj. v době 180 dnů po skončení zaměstnání, a to za předpokladu, že zaměstnání skončilo v době těhotenství. Pokud však pojištění (zaměstnání) trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Pokud byste otěhotněla po skončení pracovního poměru, pak nesplníte podmínku ukončení pracovního poměru v době těhotenství. Pro získání nároku na PPM bystě musela být buď nemocensky pojištěna jako OSVČ nebo byste musela získat účast na pojištění z titulu zaměstnání.

Z hlediska nemocenského běží ochranná lhůta sedm dnů, takže pokud byste onemocněla během sedmi dnů po skončení pracovního poměru, máte ještě možnost nastoupit na nemocenskou počítanou ze skončeného zaměstnání (nemocenské se však vyplácí až od 22. dne), nicméně v souvislosti s těhotenstvím je zřejmě nepravděpodobné, že byste v ochranné lhůtě stihla nejen otěhotnět, ale i nastoupit do pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství.

Pokud bude třeba upřesnit si informace, můžete se na nás znovu obrátit.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou