čid po pracovním úraze a výpověď pro nadbytečnost

Dotaz ze dne 2. 7. 2013 14:29.

Otázka

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně výpovědi pro nadbytečnost. V roce 2011 jsem utrpěla prac. úraz, řádně evidovaný zaměstnavatelem. Po operaci a 7měsíční PN jsem hned první den v zaměstnání obdržela výpověď pro nadbytečnost, závodním lékařem jsem byla shledána zdravou, ač léčba úrazu stále pokračovala. Ještě ve výpovědní lhůtě na tento úraz další PN, reoperace kolene a letos 28.5 jsem dostala čid 1 stupně přiznaný právě na pracovní úraz. Zaměstnavatel nadále trvá na výpovědi pro nadbytečnost, i když nyní po ukončení PN a prohlídce závodním lékařemjsem byla shledána nezpůsobilou pro výkon práce kvůli pracovnímu úrazu. Jak mám nyní postupovat? Zaměstnavatel mi sdělil, že v době podání výpovědi jsem čid neměla, tudíž nevidí důvod mi dávat 12 měs odstupné. Za jakoukoliv radu moc děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

dvanáctiměsíční odstupné je navýšení odstupného, které má zaměstnavatele motivovat snažit se najít zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání ztratil způsobilost dále konat sjednanou práci, jiné vhodné zaměstnání aby "zbytečně" neukončoval pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti v situaci, kdy by "s trochou snahy" byl schopen dotčeného zaměstnance dále zaměstnávat na jiné práci (je si třeba uvědomit, že zaměstnavatelé v současnosti nemají žádnou obecnou "nabídkovou povinnost" vůči propouštěným zaměstnancům).

Skutečnost, že jsou dány okolnosti pro výpověď z tohoto důvodu však neznamená, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci dát výpověď z jiného výpovědního důvodu, pakliže nastaly okolnosti, pro které mu to zákon umožňuje (organizační změny, porušení pracovních povinností atd.).

Dochází-li u zaměstnavatele skutečně k organizačním změnám, v jejichž důsledku jste se stala nadbytečnou. Je zřejmě postup zaměstnavatele v souladu se zákonem a nemáte možnost vymoci si, aby s Vámi zaměstnavatel ukončil pracovní poměr jiným, pro Vás výhodnějším způsobem.

Ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů neznamená, že byste neměla nárok na náhradu škody způsobené úrazem i když se lze někdy setkat s tím, že člověk musí trochu "zabojovat" o to, aby mu byla dále vyplácená "renta" (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - v dotazu nezmiňujete, zda-li Vám na ní vznikl nárok), jelikož se někdy lze setkat s argumentem, že zaměstnanec by byl nezaměstnaný tak jako tak, takže mu v důsledku úrazu nevzniká žádná škoda a tudíž mu nebude nic vypláceno. Proti takovému postupu se lze samozřejmě bránit a dokládat, že by dotčený zaměstnanec nastoupil do jiné práce, pakliže by mu v tom v důsledku pracovního úrazu snížená pracovní schopnost nebránila.

Něco jiného by samozřejmě bylo, pokud by u zaměstnavatele žádné skutečné organizační změny nebyly a výpověď pro nadbytečnost by byla pouze "fingovaná" za účelem snížení nákladů spojených s Vaším propuštěním. V takovémto případě lze bez zbytečných odkladů písemně oznámit, že výpověď považujete za neplatnou a trváte na dalším zaměstnávání a do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, podat na soud žalobu na neplatnost výpovědi. Otázkou zde však samozřejmě bude uvážení důkazní situace, nebo-li zda před soudem budete moci být úspěšná s dokládáním skutečnosti, že žádné skutečné organizační změny nejsou, či zda naopak soud jako věrohodnější vyhodnotí verzi zaměstnavatele.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším