Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
přivýdělek při ČID
Otázka
Dobrý den, mám k Vám několik dotazů a prosím o zodpovězení. Jsem v ID 1. stupně a zároveň registrovaná na ÚP, již však podporu v nezaměstnanosti nepobírám. Vím, že si smím přivydělat maximálně 4000 Kč hrubého měsíčně. Chtěla bych však vědět, kdy musím podávat daňové přiznání. Chtěla bych si průběžně přivydělat, momentálně mám možnost jednorázové akce za cca 1000 Kč čistého, poté bych si ráda přivydělávala formou krátkodobých brigád, např. na 1 - 2 měsíce, vždy měsíčně do 4000 Kč hrubého. Předpokládám, že takovéto brigády trvající 1 měsíc nejsou jednorázovým přivýdělkem s limitem 20 000 Kč, který by byl od daně osvobozen. Musím tedy případné příjmy z brigád formou DPP vždy zdanit nebo se na tento příjem vztahuje limit 15 000 Kč, do kdy se daňové přiznání podávat nemusí, jelikož jiný zdanitelný příjem nemám, jen ČID? A pokud bych měla za rok více jednorázových přivýdělků, pokaždé jiných, vztahuje se na ně limit 20 000 Kč osvobozených od daně? Příklad. : Nyní budu mít brigádu - dotazování zákazníků v obchodě, na 1 den. Za měsíc přivýdělek jako člen volební komise na 2 dny, poté opět nějaký jiný přivýdělek, celkem za rok však do 20 000 Kč. A co v případě, pokud bych v témže roce měla opět přivýdělek jako tazatel zákazníků v obchodě na 1 den, už je to považováno za opakující se činnost - jak u stejné firmy tak u jiné? Např. pro obchod Tesco 1 den, za měsíc např. pro obchod Albert 1 den atd. Nevyznám se v tom, co je považováno za příležitostný přivýdělek a co za soustavný a zda i při soustavném přivýdělku musím jakýkoliv příjem danit. Velice Vám děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
z hlediska daně příjmů rozlišuje zákon (č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) tyto základní kategorie:
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10).
V první fázi tudíž neřešíme limit 20 000 Kč, 15 000 Kč, jednorázovost atd, ale to, zda a do které z těchto kategorií je příjem třeba zařadit.
Např. "brigáda" není právní pojem a podle konkrétních okolností musíme určit, do které "škatulky" tu kterou konkrétní "akci" zařadit. Např. pokud jde o "brigádu" na základě dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce zařadíme ji jako příjem ze závislé činnosti (§ 6), pokud půjde např. o smlouvu o dílo, musíme se podle dalších okolností rozmyslet, zda-li ji zařadíme pod samostatnou výdělečnou činnosti (§ 7 - pokud má jít o opakovanou či soustavnou činnost za účelem zisku), nebo pod ostatní příjmy (§ 10 - pokud by šlo o jednorázovou akci bez úmyslu ji opakovat).
Z hlediska registrace na úřadu práce si smíte přivydělat do výše poloviny minimální mzdy (ta se zvýšila z 8 000 Kč na 8 500 Kč) formou závislé činnosti a to konkrétně pracovním či služebním poměrem, dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti. Samostatná výdělečná činnost povolená není, takže pokud byste si např. našla "brigádu" spočívající ve formě "zprostředkování obchodního zastoupení", které by se posoudilo jako samostatná výdělečná činnost, byla byste z úřadu vyřazena, byť byste měla výdělek nižší než je polovina minimální mzdy.
Příležitostná nepodnikatelská činnost (§ 10) se z hlediska evidence úřadu práce nezkoumá, ale je si třeba hlídat, aby stále ještě šlo o takovouto činnost a je si třeba uvědomit, že v žádném případě nerozhoduje zmiňovaná finanční hranice - pokud se např. budete snažit podnikat v oboru údržby travnatých ploch (získat peníze tím, že budete lidem sekat zahrady), zařadí se Vaše aktivita pod samostatnou výdělečnou činnost, byť byste si nakonec za rok takto dokázala přivydělat jen 5 000 Kč, ale na druhou stranu pokud náhodně, jednorázově vypomůžete sousedovi s opravou střechy a on Vám za to dá 10 000 Kč může jít o ostatní příjem. Zmiňované osvobození příjmů do 20 000 Kč se uplatní pouze pokud můžeme dotčené příjmy v první řadě právoplatně zařadit pod příležitostný "ostatní" příjem dle citovaného ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast1.aspx)
Posouzení aktivity podnikání/ostatní nemusí být vždy jednoduché a jednoznačné - v případě pochybností lze doporučit situaci probrat s příslušným živnostenským úřadem a úřadem práce.
Pokud řešíme příjem ze závislé činnosti, je pro nás zajímavý limit 5 000 Kč (počítáno na jednoho zaměstnavatele). Pokud se vejdeme do tohoto limitu (což byste měla, pokud máte mít příjem do poloviny minimální mzdy), musíme rozlišit situaci, kdybyste u zaměstnavatele podepisovala "prohlášení k dani" (nelze současně u více zaměstnavatelů) a situaci kdy nikoliv. V případě podepsání prohlášení se příjem zdaní zálohově a následně se formou zúčtování záloh, či daňového přiznání daň vyúčtuje. To je v principu pro zaměstnance výhodné, jelikož se mohou uplatnit různé slevy, mohou se mu peníze vrátit, ale nehrozí, že by musel něco doplácet. Pakliže prohlášení podepsáno není, řeší se tyto příjmy samostatně srážkovou daní - následně se již nemusí nikde uvádět, ale na druhou stranu zaměstnanec přijde o možnost uplatnit slevy (procesní zjednodušení, ale nikoliv ekonomicky výhodnější). Příjem nad 5 000 Kč neřeším - uvádíte, že nic takového neplánujete.
Teprve poté, co uvážíme jednotlivé kategorie příjmů a jejich zařazení v rámci těchto kategorií, můžeme začít řešit zda je či není nutné podat daňové přiznání, krajně zjednodušeně řečeno, je systém nastaven tak, aby daňové přiznání nemusela podávat osoba, která má pouze příjmy ze zaměstnání (má-li u zaměstnavatele podepsané prohlášení či jde o příjem do 5 000 Kč který se řeší samostatně srážkovou daní), popřípadě ostatní příjem v zákonem nastavených mezích.
Jak vidíte, jde o problematiku relativně složitou a to jsem zde neřešil problematiku pojištění, v případě potřeby lze doporučit uvážit možnost osobní konzultace v některé z poraden (www.obcanskeporadny.cz). Případně svůj dotaz dle potřeby doplňte a upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
