Společnou cestou -

Dobrý den,

správně jste pochopila, že úřad práce a finanční úřad posuzují každý Vaši situaci samostatně, podle pro ně podstatných zákonů (úřad práce podle zákona o zaměstnanosti, finanční úřad podle zákona o daních z příjmů).

Z hlediska úřadu práce je podstatné, zda-li Vaše příjmy nepřekročí polovinu minimální mzdy. Není pro ně podstatné, zda máte či nemáte podepsané prohlášení k dani a jaké to pro Vás má důsledky z hlediska daní.

Je samozřejmě k uvážení, co rozumíte pod tím, že se nebudete muset o nic starat, pakliže u jednoho ze zaměstnavatelů prohlášení podepíšete.

Vyjdu-li z toho, že byste neměla jiné příjmy, které by bylo nutno v rámci daňového přiznání řešit (takže by zde např. byla pouze jiná dohoda o provedení práce s výdělkem do 5000 Kč), postupovalo by se tak, že u zaměstnavatele, u kterého byste měla podepsané prohlášení, byste si mohla požádat na začátku následujícího roku o zúčtování záloh, zatímco druhý "podlimitní" příjem by se vyřešil jednorázovou srážkou a v rámci vyúčtování daní by již dále nikde nefiguroval. Nebylo by nutné podávat daňové přiznání, jelikož jeden příjem (který může být nad 5 000 Kč jak se níže pokusím vysvětlit) Vám "hlídá" zaměstnavatel u kterého máte podepsané prohlášení a ostatní příjmy jsou takové, že se k nim dále nemusí přihlížet (jsou vyřešeny srážkou).

Dále řešíte, jak by tomu bylo v případě překročení limitu 5 000 Kč (z povahy věci plyne, že byste při takovémto příjmu již nemohla být na úřadu práce).

Dokud žádný Váš souhrný příjem ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele nepřesáhl 5 000 Kč, nemusíte prohlášení nikde podepsat, všechny takovéto příjmy lze řešit jako samostatný základ daně srážkovou daní a následně se tyto příjmy neprojeví na daňovém přiznání (neuvádíte je do daňového přiznání, respektive Vám nemusí ani vzniknout povinnost daňové přiznání podat).

Jakmile však jeden z příjmů překročí tento limit, nelze ho již řešit tímto způsobem.

Následně řešíme, zda-li tento limit byl překročen pouze u jednoho zaměstnavatele, či současně u dvou a více zaměstnavatelů (řešíme zde současné překročení ve stejnou dobu např. za měsíc květen u zaměstnavatele A 5 500 Kč a zároveň u zaměstnavatele B 5 500 Kč, o současné překročení limitu nejde, pokud máme u zaměstnavatele A 5 500 Kč v květnu, a 4 000 Kč v červnu, zatímco u zaměstnavatele B máme 4 000 v květnu a 5 500 v červnu).

Není-li limit současně překročen u více zaměstnavatelů, je situace jednoduše řešitelná podepsáním prohlášení k dani u toho zaměstnavatele, u kterého je nadlimitní příjem. Ve výsledku tak dosáhneme toho, že zde máme vždy buď zaměstnavatele u kterého je podepsané prohlášení, nebo zaměstnavatele kterého lze vyřešit srážkou.

Zaměstnanec pak ve výsledku splní podmínku, že za zdaňovací období měl buď pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele u kterého měl podepsané prohlášení, nebo postupně vystřídal několik zaměstnavatelů u kterých měl podepsané prohlášení (fakticky měl sice další zaměstnavatele, ale ti byli podlimitní a vyřešili se srážkou). To znamená, že nemusí podávat daňové přiznání (pro zjednodušení předpokládám, že povinnost podat daňové přiznání nevznikla v důsledku jiného druhu příjmu) a může si do 15. února požádat zaměstnavatele o zúčtování daně (předloží potvrzení o zdanitelných příjmech od případných předchozích zaměstnavatelů, u kterých měl v daném roce podepsané prohlášení). Pokud by prohlášení nepodepsal, nesplnil by Výše uvedenou výjimku a musel by zřejmě podat daňové přiznání.

Obecně platí, že daňové přiznání musí podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (neřeším nyní otázky vykazování ztráty atd.).

Výše řešené prohlášení k dani představuje jednu z výjimek z tohoto obecného pravidla.

Jelikož prohlášení nelze současně podepsat o více zaměstnavatelů, možná již tušíte jak by tomu bylo v případě, pokud byste měla současně dva zaměstnavatele u kterých byste měla příjmy nad 5 000 Kč. Jelikož nelze prohlášení podepsat u obou a ani není možné u jednoho podepsat prohlášení a u druhého příjem vyřešit srážkovou daní, je třeba počítat s tím, že při dosažení výše uvedeného ročního limitu 15 000 Kč bude nutné podat daňové přiznání.

Mám-li tedy závěrem odpovědět na Vaši poslední otázku - z hlediska povinnosti podat daňové přiznání na podepsání prohlášení nezáleží, pokud se příjmy drží do 5 000 Kč (vše lze vyřešit srážkou), pokud dojde k překročení limitu, může podepsání prohlášení představovat rozdíl mezi tím, že daňové povinnosti vyřeší za Vás zaměstnavatel a tím, že budete muset podat daňové přiznání, tomu však pravděpodobně neuniknete, pakliže byste současně dosáhla nadlimitního příjmu u dvou zaměstnavatelů.

Závěrem musím upozornit, že výše uvedené je základní schéma, není možné touto formou řešit všechny možné potenciální situace a výjimky. Zvláště pak si dovolím upozornit, že výše jsme řešili pouze příjmy ze závislé činnosti, nikoliv situace, kdy by došlo ke kombinaci příjmů ze závislé činnosti např. z příjmem ze samostatné výdělečné činnosti.

V případě potřeby svůj dotaz dále doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.