Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se snažit postupně vyjádřit k Vámi položeným otázkám.

1) Obávám se, že na Vaši otázku ohledně Vámi popsaného ujednání není možné bez bližšího prostudování dotčené listiny a posouzení okolností odpovědět.

Stěžejní pro posouzení obsahu sjednaného ujednání je otázka, zda se jedná o odborný rozvoj zaměstnance upravený v pracovní smlouvě nebo zda se jedná o samostatné ujednání (tj. mimo pracovní smlouvu) mezi Vámi a zaměstnavatelem, které se týká dalšího vzdělávání mimo výkon práce. Nejde o to, zda jde o samostatnou listinu, ale zda jde o dva samostatné právní vztahy!

Pokud by se jednalo o odborný rozvoj zaměstnance zahrnutý do výkonu práce, může se jednat o zaškolení či zaučení, odbornou praxi absolventů, prohlubování či zvyšování kvalifikace. Pro Vaši větší představu se pokusím jednotlivé formy odborného rozvoje ve stručnosti charakterizovat.

Umožnění zaškolení či zaučení zaměstnance je povinností zaměstnavatele, který by ho měl zaměstnanci poskytnout zdarma resp. zaměstnanci vzniká za období zaškolování náhrada mzdy.

Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata, a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce, za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, přičemž účast na školení nebo jiných formách přípravy se považuje za výkon práce, za který přísluší mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatele. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. V případě zvýšení kvalifikace již zaměstnanci přísluší pracovní volno výhody uvedené v § 232 zákoníku práce.

Při prohlubování kvalifikace či při jejím zvyšování lze se zaměstnavatelem sjednat kvalifikační dohodu.

Pokud se jedná o kvalifikační dohodu uzavřenou v souvislosti se zvyšováním kvalifikace. Tehdy je jejím obsahem závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace, přičemž zaměstnance se "na oplátku" zavazuje u zaměstnavatele setrvat určitou dobu nejdéle však 5 let v pracovním poměrů. Nesplněním tohoto závazku, vzniká zaměstnanci povinnost uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace.

Pakliže se jedná o uzavření kvalifikační dohody při prohlubování kvalifikace, lze ji uzavřít pokud předpokládané náklady dosahují alespoň 75 tisíc Kč.

Jak sama vidíte, možností výkladu Vašeho ujednání může být více. Určitě by bylo vhodné zjistit, zda se jedná o školení mimo výkon práce (tehdy by patrně nebylo zcela na obou stranách, jaké podmínky si sjednají). V opačném případě by bylo na místě určit o jaký typ odborného rozvoje zaměstnance se jedná a podle toho nadále situaci posuzovat. Např. pokud by zaměstnavatel požadoval úhradu za zaškolení při nástupu, či si de facto takto chtěl pojistit, že zaměstnanec nerozváže pracovní poměr, šlo by zřejmě o neplatné ujednání.

Obsah pracovní smlouvy můžete zkonzultovat s některým z právníků, kteří se zaměřují na oblast pracovního práv – seznam advokátů včetně jejich zaměření naleznete zde: http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx. nebo můžete využít služeb občanských poraden. Jejich seznam včetně kontaktů je uveden zde: www.obcanskeporadny.cz

2) Vámi popsané ustanovení má v zásadě obsah konkurenční doložky. Zdůrazňuji slovo " v zásadě", jelikož zákoník práce opravdu umožňuje, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali v pracovní smlouvě či v samostatném dokumentu konkurenční doložku.

Z ní by mělo vyplývat, že se zaměstnanec zavazuje po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdržet výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je však také závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly jinak.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že podstatnou náležitostí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání. Vzhledem k omezení které zaměstnanci z konkurenční doložky plyne, nelze konkurenční doložku platně sjednat bez současného závazku zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci finanční kompenzaci.

Je také důležité vědět, že konkurenční doložku nelze sjednat s jakýmkoliv zaměstnancem. Vyjma zaměstnanců jejichž okruh je upraven v § 311 zákoníku práce, u kterých je uzavření konkurenční doložky zcela vyloučeno, je potřeba posuzovat, zda u daného zaměstnance lze spravedlivě s ohledem na povahu informací, poznatků, pracovních postupů vyžadovat uzavření konkurenční doložky. Např. konkurenční doložka by byla možná u zaměstnance pracujícího se soubory určitých dat nikoliv však se zaměstnancem, který vykonává jednoduché či pomocné práce.

Konkurenční doložka může zaniknout buď odstoupením zaměstnavatele (což je možné pouze za trvání pracovního poměru) nebo výpovědí zaměstnance, který může konkurenční doložku vypovědět, jestliže zaměstnavatel bude v prodlení s výplatou peněžitého vyrovnání (nebo jeho části) a nevyplatí-li je zaměstnanci za příslušný měsíc ani do 15 dnů po uplynutí splatnosti.

Určitě by bylo vhodné si ustanovení o konkurenční doložce prostudovat a následně tak zjistit, zda se jedná o platné znění konkurenční doložky tj. zda je pro Vás vůbec závazná. V případě pochybností je možné využít výše uvedených kontaktů.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou