Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud se podíváme do ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce, nalezneme zde uvedeno, že zaměstnavatel je povinen při měsíčním vyúčtování mzdy vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o případných srážkách.

V případě agenturního zaměstnávání nalezneme v ustanovení § 309 odst. 1 zákoníku práce uvedeno, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury k výkonu práce u "klienta" agentury, je to "klient" agentury, kdo ukládá zaměstnanci agentury pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomuto účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jinak řečeno - klient agentury, ke kterému je zaměstnanec agentury přidělen, fakticky řídí výkon práce.

Nikde však není uvedeno, že by vysláním agenturního zaměstnance ztratila agentura práce své ostatní povinnosti plynoucí z toho, že je zaměstnavatelem dočasně přiděleného zaměstnance. Nikde samozřejmě není ani to, že by se na agentury nevztahovala obecná povinnost všech zaměstnavatelů vydávat výplatní pásky.

Stručně řečeno: agentura samozřejmě má povinnost, stejně jako kterýkoliv jiný zaměstnavatel, vydávat výplatní pásky.

Otázkou ovšem může být, jak dosáhnout vydávání výplatních pásek bez toho, aby se Váš syn dostal na "černou listinu". Není-li rozumná dohoda možná, existují v zásadě dva právní postupy jak přimět zaměstnavatele k vydání pásek:

a) podání žaloby na jejich vydání - zaměstnavatel neplní svojí zákonnou povinnost a tudíž se samozřejmě lze soudně domáhat vydání chybějících pásek, tento postup však zpravidla volí zaměstnanci až v souvislosti s ukončením pracovního poměru, jelikož jak asi tušíte, vztahům se zaměstnavatelem podání žaloby příliš neprospívá, po právní stránce samozřejmě zaměstnavatel nesmí zaměstnance nijak trestat za to, že se domáhá svých zákonných práv, ale u nás se zatím spíše vychází z toho, že "kdo chce psa bít, hůl si vždy najde" a zaměstnanci zpravidla nejsou ochotní spoléhat na to, že by se u soudů podařilo rozplést, co se skutečně stalo a co jen zaměstnavatel účelově "narafičil", aby se nepohodlného zaměstnance zbavil,

b) podání stížnosti na místně příslušný inspektorát práce - nevydávání výplatních pásek je správní delikt, za který může inspektorát zaměstnavateli uložit pokutu, popravdě často v takovéto situaci dochází k tomu, že agentura na výzvu inspektorátu doloží výplatní pásky a jelikož v zákoně není nic takového, jako povinnost zaměstnavatele předávat výplatní pásky proti podpisu, bylo by možné porušení povinností doložit pouze na základě toho, že by zaměstnanci byli ochotni svědecky vypovědět, že agentura sice nyní "mává" výplatními páskami, ale že je vidí poprvé v životě a nikdy žádné nedostali. Opět pak často kontrola narazí na problém, že se zaměstnanci bojí msty zaměstnavatele a tvrdí, že vše řádně dostali.

Jak vidíte, vymáhat individuálně práva zaměstnance nemusí být vždy "úplně jednoduché" a proto také začala odborová hnutí (odbory a komunismus jsou dvě zcela různé věci - akorát u nás vzhledem k dlouholeté kontrole odborů komunisty získaly takovouto "nálepku") - vždy je větší šance na úspěch vyjednávání se zaměstnavatelem a menší riziko msty zaměstnavatele vůči konkrétnímu zaměstnanci, pakliže nejde o "jednoho potížistu, co si pořád na něco stěžuje", ale o společný postoj pracovního kolektivu. Bohužel v případech agenturního zaměstnávání bude nejspíš i takovýto postup komplikovaný - zaměstnanci zde zpravidla nemají tak úzké vazby a schopnost domluvit se na společném postupu v zájmu ochrany svých práv.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.