Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud jde o odpovědnost za nemoci z povolání, tak odpovídá poslední zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracoval za podmínek, které ke vzniku dotčené nemoci z povolání vedou. Pokud jde o projevení se nemoci z povolání, neklade zákon žádné zvláštní promlčecí lhůty, jelikož z medicínského hlediska se následky mohou projevit až po značné době po ukončení dotčené činnosti. Promlčecí lhůty běží až poté, co nemoc z povolání propukne a zaměstnanci tak začne vznikat určitá konkrétní škoda. Nepromlčí se tedy obecně nárok na náhradu škody způsobené nemocí z povolání, ale může se promlčet např. náhrada za ztrátu na výdělku, která měla naležet za měsíc duben 2014.

Zákoník práce toto výslovně uvádí v ustanovení § 389

"Nepromlčují se práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují."

Pokud jde o konkrétní promlčecí lhůty pro jednotlivá plnění, musíme použít lhůty uvedené v občanském zákoníku, takže musíme rovněž zkoumat, jakou právní úpravou se to které jednotlivé plnění řídí. Podle nového občanského zákoníku běží tříletá promlčecí lhůta (měl bych podat žalobu do tří let od okamžiku, kdy jsem se např. dozvěděl, že došlo ke ztrátě na výdělku za měsíc duben 2014), podle předchozí právní úpravy byla lhůta dvouletá. Nejde-li o škodu na životě či zdraví, je třeba počítat rovněž s tím, že vedle výše uvedené lhůty (tzv. subjektivní lhůta počítaná podle toho, kdy se poškozený o škodě dozví), běží i tzv. objektivní lhůta, která se počítá od okamžiku vzniku škody bez ohledu na to, že se o jejím vzniku poškozený nedozvěděl.

Předpokládám, že výše uvedené odpovědělo na Vaše otázky ad a) a ad c). Práva jako taková se nepromlčují, ale promlčují se jednotlivá dílčí plnění - neztratíte nárok na výplatu "renty", ale ztratíte nárok na rentu za promlčená období.

Pokud jde o otázku b), tak nevím, jaké konkrétní plnění zaměstnavatel v dohodě uvedl. Pokud jde o plnění, na které plyne nárok ze zákona, tak v zásadě není podstatné, že jejich existenci zmínil zaměstnavatel v dohodě. Měl-li zaměstnanec z titulu nemoci z povolání např. nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v částce odpovídající dorovnání aktuálního příjmu do částky 18 000 Kč (tzv. "renta"), měl toto právo nezávisle na tom, jestli ho zaměstnavatel zmínil v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Stejně nezávisle běží i promlčecí doba - pokud např. skončil pracovní poměr k 31.12.2008 a zaměstnavatel v dohodě uvedl, že zaměstnanci aktuálně v danou dobu náleží náhrada v částce 3 000 Kč měsíčně, nicméně ji fakticky nezačal vyplácet, bylo na zaměstnanci, aby v tehdy dvouleté promlčecí době žádal vyplacení náhrady za leden 2009. Pokud by nárok za daný měsíc uplatnit až nyní, mohl by zaměstnavatel skutečně namítat, že nárok je promlčený (promlčení nároku za leden 2009 však neznamená, že zaměstnanec nemůže požadovat proplacení aktuální náhrady a náhrady za období, které ještě nebylo promlčeno). Zaměstnanec by měl v zásadě stejné postavení i kdyby v dohodě o rozvázání pracovního poměru nic uvedeno (nárok na náhradu za ztrátu na výdělku způsobenou nemocí z povolání dovozujeme ze zákona, nikoliv z dohody).

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.