Společnou cestou -

Dobrý den,

v první fázi je k úvaze, zda-li za těchto podmínek chcete zatím u zaměstnavatele setrvat, nebo využijete příležitosti k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Dle zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr (písemně, prokazatelně doručit zaměstnavateli), pakliže je zaměstnavatel více než 15 dnů po splatnosti se mzdou, její náhradou či její podstatnou částí. Upozorním, že rozhodující je termín splatnosti mzdy, nikoliv termín její výplaty. Pokud není výslovně stanoveno jinak, je mzda splatná (bez ohledu na stanovený termín výplaty mzdy) ke konci následujícího měsíce. Např. mzda za měsíc duben je tak splatná do konce května a tudíž až po marném uplynutí 15. června vzniká 16. června nárok na okamžité zrušení pracovního poměru. Využije-li zaměstnanec této možnosti, náleží mu zvláštní náhrada ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu (není-li platně sjednána delší než zákonem stanovená dvouměsíční výpovědní doba, jde ve výsledku o dvojnásobek průměrného výdělku).

Hrozí-li skutečně krach zaměstnavatele, není příliš účelné dlužné částky řešit žalobou k soudu - pravděpodobně by totiž řízení neproběhlo tak rychle, aby mělo nějaký praktický smysl. Bude-li zaměstnavatel v insolvenci (lze doporučit sledovat na https://isir.justice.cz/isir/common/index.do), lze doporučit uplatnit nárok přes tzv. ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, kdy může úřad práce (v stanovených mezích co do období i výše částek) vyplatit zaměstnancům zaměstnavatelů v insolvenci mzdové nároky (či jejich část). "Kouzlo" tohoto postupu spočívá v tom, že je takto možné získat finanční prostředky i v případě krachu zaměstnavatele, jehož ekonomická situace je tak špatná, že v samotném insolvenčním řízení již zaměstnanci nemají šanci získat své peníze, či respektive získají pouze malou část. Jinak řečeno - v těchto situacích stát ze státního rozpočtu vyplatí mzdové nároky i u zaměstnavatelů, kde již není z čeho brát. Bližší informace k tomuto postupu včetně formulářů naleznete na https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence.

Vzhledem k výše zmiňovaným limitům je samozřejmě možné, že přes úřad práce nebude možné uspokojit veškeré mzdové nároky. Zbytek je pak na místě uplatnit v insolvenčním řízení - mzdové nároky se v principu nemusí uplatňovat klasickou přihláškou (viz http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/veritel/pohledavky-a-jejich-prihlaseni-.html), nicméně pokud člověk nemá důvěru v to, že "správná" výše dluhu vyplyne z dokumentů zaměstnavatele, je možné přihlášku pohledávky "pro jistotu" podat. Pohledávky zaměstnanců mají v insolvenčním řízení přednostní postavení, takže mají větší šanci na uspokojení než "obyčejní" věřitelé, kteří v průměru dostávají jen poměrně nízké procento ze svých pohledávek, nicméně bohužel není výjimečné, že peníze nezbudou ani na zaměstnace (a proto je vhodné pokud možno využít výše zmiňovaný postup přes Úřad práce).

Co se týče Vámi zmiňovaného "naděleného náhradního volna", nejsem si jist, co tím přesně myslíte. Pokud by mělo jít o náhradní volno za práci přesčas, tak to se poskytuje na základě dohody se zaměstnancem místo příplatku za práci přesčas. Pokud žádná takováto dohoda nebyla uzavřena, nemáte za práci přesčas obdržet náhradní volno, ale příplatek.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.