Společnou cestou -

Dobrý den,

rekapituluji stručně situaci - na úřad práce jste se registrovala v květnu 2014, takže rozhodné období pro nárok na podporu se počítá od května 2012 (použije se samozřejmě přesné datum, ale to neuvádíte). Vaše zaměstnání skončilo uplynutím výpovědní doby k 31.3.2013 (předpokládám, že šlo o výpověď pro rušení zaměstnavatele nebo jeho části). Od toho dne jste až do registrace na ÚP nevykonávala výdělečnou činnost, ale byla v pracovní neschopnosti (není přesně uvedeno, jak rychle jste se po skončení pracovní neschopnosti registrovala na ÚP). Vzhledem k výše uvedenému jste tedy nesplnila podmínku 12 měsíců výdělečnou činností získané doby pojištění, ale zřejmě jste uplatnila část doby po skončení pracovního poměru jako náhradní dobu zaměstnání z titulu péče o dítě do čtyř let věku.

Z hlediska podpory samotné výše uvedené znamená, že se u Vašeho nároku na podporu zkoumalo, co je třeba posuzovat jako poslední vykonávanou činnost a v okamžiku, kdy poslední činností před registrací na ÚP byla péče o dítě do čtyř let věku (náhradní doba zaměstnání) zákon stanoví, že se nemá podpora počítat z posledního výdělku, ale zvláštní (pro žadatele nevýhodnou) sazbou z národního průměru.

Pokud Vám druhá pracovnice sdělila, že pokud byste se registrovala ihned po skončení pracovního poměru na ÚP (což by bylo možné, pokud byste nebyla v pracovní neschopnosti), zkoumala by se Vaše situace podle výše uvedených pravidel - pokud jste i tehdy neměla za poslední dva roky výdělečnou činností získaných 12 měsíců doby důchodového pojištění (např. jste byla poslední dva roky na rodičovské dovolené), nemohla by Vám být rovněž přiznána podpora z Vašeho výdělku - k tomu by bylo nutné se před registrací vrátit alespoň na chvíli do práce.

V popsaném případě však dle všeho neřešíte primárně otázku nároku na podporu, ale otázku kompenzace za nevyplacené odstupné.

Tento nárok je rovněž upraven v zákoně o zaměstnanosti, ale v jiných ustanoveních, než nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Dle ustanovení § 44b náleží kompenzace uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno.

Toto ustanovení se do zákona dostalo, aby kompenzovalo důsledky ustanovení § 44a, které uvádí, že uchazeči, kterému bylo vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby odpovídající počtu násobků průměrného výdělku.

Jinak řečeno - pokud by někdo ukončil zaměstnání k 31.3.2013, do tří dnů se registroval na úřadu práce a bylo mu vyplaceno odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, tak by podle ustanovení § 44a neměl v dubnu, květnu a červnu nárok na podporu (předpokládá se, že po tyto měsíce bude zabezpečený vyplaceným odstupným) a podpora v nezaměstnanosti by se mu vyplácela až od července. Absence nároku na podporu první tři měsíce neznamená, že by se mu krátil celkový nárok na vyplácení podpory, takže u osoby do 50 let by mohl pobírat podporu dalších 5 měsíců - celkově by tak byl po skončení zaměstnání zabezpečen po dobu 3+5 měsíců.

Co v případě nevyplacení podpory? Starší zákonné znění bylo vázané na nárok na odstupné (a nikoliv na jeho vyplacení), což způsobovalo, že by výše uvedený zaměstnanec duben, květen a červen neobdržel nic a pak by pět měsíců pobíral podporu.

To byl samozřejmě praktický nesmysl, jelikož se při výplatě podpory počítalo s tím, že zaměstnanec bude žít z peněz, které také (možná) může po zaměstnavateli vysoudit za několik měsíců či let.

Následná změna tudíž odsunutí nároku na podporu spojila pouze s případy, kdy bylo odstupné skutečně vyplaceno. To by však v praxi způsobovalo, že zaměstnanec, kterému zaměstnavatel řádně vyplatil odstupné, žil tři měsíce z odstupného, pět měsíců měl podporu a byl tedy zabezpečený po výše uvedených 8 měsíců, zatímco zaměstnanci, který měl na odstupné nárok, ale nebylo mu vyplaceno, by bylo pouze po pět měsíců vyplaceno odstupné, takže by byl proti prvnímu zaměstnanci znevýhodněn v rozsahu zabezpečení (času na hledání nového místa) tří měsíců.

Zákonodárce tudíž do zákona doplnil kompenzaci - pokud jde o zaměstnance, kterému mělo být vyplaceno odstupné, ale fakticky vyplaceno nebylo a tudíž by mu měla běžet podpora v nezaměstnanosti od počátku, se přizná kompenzace po dobu odpovídající nevyplacenému odstupnému a nárok na podporu se odsune stejně, jako kdyby vyplaceno bylo - ve výsledku mu pak bude samotný nárok na podporu běžet od stejného termínu, jako kdyby mu podpora vyplacena byla a celková doba zabezpečení je stejná 3+5 (pro úplnost dodám, že vyplacenou kompenzaci pak uplatňuje stát vůči dotčenému zaměstnavateli). Pokud byste se registrovala po skončení pracovního poměru na úřadu práce a požádala o podporu, byla by Vám zřejmě přiznána jak kompenzace tak podpora, přičemž první tři měsíce by Vám náležela kompenzace a od čtvrtého do osmého měsíce pak podpora.

Z hlediska výše dávek jsme se již výše zastavili u toho, že za absence dostatečné doby pojištění se podpora bude počítat zvláštní sazbou z národního průměru, pokud poslední činností před registrací byla péče o dítě do čtyř let věku.

Z hlediska výpočtu výše kompenzace se postupuje podle ustanovení § 44b odst. 2 a vychází se z měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. Zákon zde tedy nestanoví nic o tom, že by se měl výpočet provádět zvláštní sazbou z národního průměru, jelikož např. jde o matku, která poslední dva roky byla na rodičovské dovolené (nemá dobu důchodového pojištění) a bezprostředně před registrací se jí počítá coby náhradní doby zaměstnání péče o dítě do čtyř let věku (před registrací ani dočasně nenastoupila do zaměstnání).

Zákon i u kompenzace počítá s možností, že se bude počítat výše uvedenou zvláštní sazbou z národního průměru, ale to platí pro případ, kdy uchazeč nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit (odst. 3 citovaného ustanovení). Byl-li by Vám v rámci insolvence zaměstnavatele někdo schopen potvrdit pro úřad práce výši výdělku (počítalo by se jako pravděpodobný výdělek) či by bylo možné výši jinak doložit, nevidím důvod proč by Vám kompenzace měla být krácena.

Jsou-li tedy naplněny výše uvedené předpoklady, souhlasím s pracovnicí úřadu práce, že by Vám v případě registrace bezprostředně po skončení pracovního poměru náležela "plná" kompenzace tři měsíce a "nejnižší" podpora následných pět měsíců.

Ve Vašem případě však k registraci nedošlo - v ochranné době jste nastoupila do pracovní neschopnosti a registraci řešíte až k červnu 2014. Kompenzaci Vám následně není možné vyplatit, jelikož ta se vyplácí pouze do doby, po kterou by se dle ustanovení § 44a "odsunul" nárok na podporu.

Viz. již citovaná ust. § 44b odst. 1:

"poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v § 44a"

Doba dle ust. § 44a uplynula dříve, než jste se registrovala.

Na základě poskytnutých údajů se proto nemám důvod domnívat, že z hlediska postupu úřadu práce došlo k pochybení (jsou-li naplněny výše zmiňované předpoklady např. co do absence dostatečné výdělečné činnosti v rozhodném období).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.