Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud popis situace správně chápu, tak v lednu a únoru je situace taková, že nepracujete, za což dostáváte 60 % mzdy, na kterou byste měli nárok pokud byste pracovali v plném rozsahu a zaměstnavatel v této situaci postupuje tak, že "zaplacených" 60 % pracovní doby chce následně odpracovat v jiných měsících, vedle 100 % "normální" pracovní doby.

Bez bližších informací nelze posoudit, jestli zaměstnavatel postupuje v souladu se zákonem či nikoliv. Zákoník práce rozlišuje různé možné situace a ujednání mezi zaměstnavatelem, zaměstnancem a případnou odborovou organizací, takže praktika zcela legální na pracovišti A může představovat porušení zákona na pracovišti B.

Vyjdu-li na úvod z varianty, že zaměstnavatel nemá tuto problematiku nijak zvlášť ošetřenu a "prostě se stane" že pro Vás nemá v určitém období práci pro "nepříznivé povětrnostní vlivy", může Vám podle ustanovení § 207 odst. 2 zákoníku práce vyplácet náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Zákoník práce pamatuje v ustanovení § 209 i na případy, kdy zaměstnavatel není schopen přidělovat práci ve stanoveném rozsahu pro dočasný pokles odbytu pro jeho výrobky či služby. I v této situaci může být vyplácena náhrada mzdy v rozsahu minimálně 60 % (pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, je se třeba na snížení náhrady dohodnout, pokud odbory u zaměstnavatele nejsou, může si snížení zaměstnavatel stanovit sám interním předpisem).

Výše uvedená ustanovení nezakládají právo zaměstnavatele požadovat po zaměstnanci, aby si napracoval dobu, kdy mu nebyl schopen přidělovat práci - je na zaměstnavateli, aby přiděloval sjednanou práci tak jak bylo v pracovní smlouvě (kolektivní smlouvě) sjednáno a pokud není schopen práci přidělit vzhledem k překážkám na své straně, musí zaměstnanci vyplatit náhradu mzdy (jelikož zaměstnanec si nemohl pro nepřidělení práce vydělat) a výše uvedené případy (zákoník práce zná i další) představují "úlevu" pro zaměstnavatele, jelikož nemusí vyplácet náhradu ve výši 100 %, ale jen 60 % mzdy.

Skutečnost, že zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci o 40 % nižší náhradu ještě nemění nic na tom, že zaměstnavatel vyplácí 60 % mzdy, aniž by za tuto mzdu zaměstnanec odvedl jakoukoliv práci. Z tohoto důvodu se zaměstnavatel může snažit využít možností zákoníku práce k tomu, aby na období, kdy pro zaměstnance nemá práci, mu vůbec povinnost přidělit práci nevznikla a nebyl by "trestán" za nepřidělování práce formou povinnosti vyplácet náhradu mzdy.

Zákoník práce obsahuje v zásadě dvě možnosti, jak tato období řešit.

První variantou je použití tzv. nepravidelného rozvržení pracovní doby s dlouhou vyrovnávací lhůtou. Zákoník práce vychází z hlediska pracovní doby z jednoho pracovního týdne a počítá s tím, že během týdne by zaměstnanec měl odpracovat stanovenou pracovní dobu (což je v základní variantě 40 hodin týdně). V řadě oblastí je však potřeba pracovní dobu zaměstnanců plánovat nepravidelně, takže se např. někomu může střídat týden, kdy odpracuje 20 hodin s týdnem, kdy odpracuje 60 hodin. Vyloučeno není (pokud by se nepřekročili limity směn, přestávek a odpočinku) ani to, aby se u zaměstnance střídala delší období, kdy zaměstnanec pracuje velmi intenzivně s obdobími, kdy nepracuje vůbec.

Podstatné je si uvědomit, že v takovémto případě nedochází k tomu, že by zaměstnanci odpadla směna, protože pro něj zaměstnavatel nemá práci či mu byla přikázán přesčas - v tomto případě se zaměstnanci "od počátku" naplánují směny tak, že v určitém období pracuje více a v určitém období méně. Ve výsledku se však musí zaměstnanec dostat na odpovídající týdenní průměr za tzv. vyrovnávací období, které může činit až 26 týdnů (dokonce 52 týdnů na základě kolektivní smlouvy), nemusí tedy jít jen o střídaní "silného" a slabého týdne, ale skutečně se může jednat i o to, že na určitý měsíc zaměstnanci nejsou vůbec plánovány směny a odpovídající pracovní doba je rozvržena do ostatních měsíců (aby ve výsledku vyšel správný průměr).

Jde-li o tento způsob rozvržení pracovní doby, není důvod počítat zaměstnancům náhrady a může se postupovat normálně podle toho jak byla sjednána mzda - pokud má zaměstnanec sjednánu pevnou mzdu za měsíc. Není důvod, proč by měl dostat jinou měsíční mzdu za měsíc, ve kterém odpracoval podle plánu směn 0 směn a měsíc a za následující dva měsíce, kdy odpracoval 1,5x násobek základní pracovní doby.

Druhý režim, ještě více napsaný na míru takovýmto situacím, je tzv. "konto pracovní doby", které zaměstnavatel zavádí na základě dohody s odborovou organizací a pokud u něj odbory nepůsobí tak vnitřním předpisem.

I zde je vyrovnávací období v základu 26 týdnů (52 na základě kolektivní smlouvy), zaměstnavatel zde vede na jedné straně účet pracovní doby a na druhé straně účet mzdy zaměstnance. Zaměstnanci přísluší za vyrovnávací období za jednotlivé měsíce "stálá mzda", která nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku (85 % pokud se převádí přesčasy), po skončení vyrovnávacího období se srovná vyplacená "stálá mzda" se mzdou, která by zaměstnanci náležela podle toho co odpracovala a případný rozdíl se zaměstnanci doplatí (vysvětluji krajně zjednodušeně´). Vzhledem k tomu, že zmiňujete mzdu ve Výši 60 %, zřejmě u Vás o konto pracovní doby nepůjde, nicméně nemohu vyloučit, že u Vás je použito konto pracovní doby a zaměstnavatel používá nižší než zákonné procento průměrné mzdy na určení stálé mzdy.

Shrnu-li výše uvedené - bylo by třeba zjistit, na základě čeho Vám zaměstnavatel vyplácí 60 % mzdy, jelikož si lze představit variantu, že jde o:

a) odpadnutí plánovaných směn, kdy zaměstnavatel smí vyplatit 60 % náhrady, v rozporu se zákonem pak je skutečnost, že požaduje napracování směn odpadlých pro překážky v práci (něco podobného, jako kdyby chtěl napracovat dobu nemoci),

b) odpadnutí plánovaných směn, kdy zaměstnavatel nesmí vyplatit 60 % (takže jde o porušení dle bodu a) + neoprávněné krácení náhrady mzdy),

c) neodpadají směny, ale v rámci nerovnoměrné pracovní doby jsou tyto směny naplánovány na jiné měsíce, zde pak záleží na způsobu sjednání mzdy, jestli je či není důvod, aby Vám bylo vypláceno 60 %,

d) máte konto pracovní doby, kdy opět dochází k přesunutí směn na jiné měsíce v rámci rozhodného období, nicméně zde zřejmě neodpovídá výše stále mzdy.

Dle potřeby svůj dotaz po zjištění dalších skutečností doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.