Společnou cestou -

Dobrý den,

končí-li Vám podpůrčí doba nemocenské, je se v první fázi třeba zeptat lékařky, zda se domnívá, že je zde prostor pro žádost o prodloužení podpůrčí doby nemocenské. To se přiznává v případě, kdy lze očekávat, že dojde ke zlepšení zdravotního stavu v relativně krátkém časovém horizontu, neslouží k řešení situací, kdy zhoršení zdravotního stavu má být více méně trvalé či dlouhodobé (delší než rok) - pro tyto situace slouží invalidní důchody.

Skončí-li Vám nemocenská, můžete samozřejmě se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru, ale je otázkou, zda-li Vám nabídne pro Vás výhodné podmínky (obecně nelze doporučit dohodu podepisovat, pokud si nejste jistá, co by pro Vás podpis znamenal). Pokud nedojde k rozvázání pracovního poměru výpovědí, měla byste zaměstnavatele informovat, že ke dni ... se sice vzhledem k ukončení neschopnosti máte vrátit do zaměstnání, ale že stále trvají zdravotní obtíže, pro které jste dle názoru ošetřujícího lékaře nezpůsobilá vykonávat sjednanou práci a bylo by Vás tudíž zřejmě třeba vyslat za lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje tzv. pracovnělékařskou péči. Tento lékař by měl následně pro zaměstnavatele vystavit posudek, ve kterém se vyjádří k vaší zdravotní způsobilosti konat sjednanou práci. Pokud uvede, že se jedná o dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti, má Vás zaměstnavatel následně povinnost převést na jinou vhodnou práci (pokud práce odpovídající Vašemu zdravotnímu stavu je k dispozici) a zároveň má možnost s Vámi ukončit pracovní poměr výpovědí pro ztrátu zdravotní způsobilosti. Výpověď má dvě varianty v případě, že jde o důsledek pracovního úrazu, náleží odstupné ve výši minimálně 12násobku Vašeho průměrného výdělku, v případě, že by ztráta zdravotní způsobilosti nebyla důsledkem pracovního úrazu či nemoci z povolání, odstupné by nenáleželo (zákonná minimálně dvouměsíční výpovědní lhůta by byla stejná).

Po skončení pracovního poměru by se bylo vhodné registrovat na úřadu práce, invalidní důchod I. stupně nebrání registraci, naopak se očekává, že k takovémuto důchodu budete pracovat (výše důchodu ani nemá postačovat k živobytí, má pouze částečně kompenzovat sníženou schopnost si vydělávat - např. když v důsledku zdravotního stavu pracujete na zkrácený úvazek). Nevidím důvod, proč byste neměla mít nárok na podporu v nezaměstnanosti (k tomu je třeba mít za poslední dva roky 12 měsíců výdělečnou činností získané doby důchodového pojištění, což zřejmě splníte). Pokud však dostanete odstupné, je třeba pamatovat, že podpora se poskytne až po uplynutí doby odpovídající odstupnému (takže v případě 12ti měsíčního odstupného byste na podporu měla nárok až za 13. měsíc vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání).

Jak vidíte, již jen u výpovědi je podstatné zjistit, zda-li je Vaše pracovní nezpůsobilost důsledkem pracovního úrazu či nikoliv. Vyhřeznutí ploténky ploténky samozřejmě může být považováno za důsledek pracovního úrazu i když zaměstnanec dříve měl potíže se zády, stejně jako infarkt může být pracovním úrazem u zaměstnance, který již za sebou několik infarktů má, či může dojít ke kýle u zaměstnance, který již měl kýlu operovánu atd.

Výchozí zdravotní stav jinými slovy nevylučuje odpovědnost za pracovní úraz, pouze je k němu přihlédnout, když se řeší, co je následkem úrazu a co následkem nezávislým na úraz. Zpravidla je tudíž třeba pečlivě zkoumat anamnézu a úrazový děj, aby se zjistilo, zda-li k vyhřeznutí ploténky došlo skutečně dotčeným úrazem a nejde např. o situaci, kdy již ploténka vyhřezlá byla a v důsledku naražení (které by vyhřeznutí nezpůsobilo) se zjistilo, že záda nebolí jen kvůli naražení, ale kvůli tomu, že zde je (přesně nezjistitelně dlouho) vyhřezlá ploténka. K tomuto např. článek na: http://www.bozpinfo.cz/win/rady/otazky_odpovedi/poskozeni_zdravi/vyhreznuti_plotenky060925.html.

V případě, že se prokáže pracovní úraz jako příčina Vaší ztráty zdravotní způsobilosti, je Vaše situace samozřejmě dramaticky odlišná od situace, kdyby se tuto skutečnost nepodařilo prokázat. Nejen, že by rázem šlo o jiný typ výpovědi (se slušným odstupným), ale zaměstnavatel je u pracovního úrazu povinen hradit účelně vynaložené náklady léčení, dorovnat nemocenskou do výše průměrného výdělku a pokud byste si po skončení neschopnosti nebyla již schopná (ani po připočtení důchodu) vydělávat v rozsahu odpovídajícímu Vašemu průměrnému výdělku před vznikem škody, měla byste nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. "renta"). Nevím, jestli jste již otázku pracovního úrazu a jeho následku se zaměstnavatelem řešila, jak byla zpracována úrazová dokumentace a zda jste o prokazatelnosti příčin vyhřeznutí hovořila s lékařem ani zda a jak se k věci vyjádřila pojišťovna (zaměstnavatelé zpravidla uznávají či neuznávají odpovědnost podle toho, jak se vyjádří pojišťovna poté, co jí předají dokumentaci). Bohužel není zas tak vzácné, že se v těchto případech musí zaměstnanec o své nároky (vyplacení náhrad, neplatnost výpovědi bez odstupného) po marném odeslání předžalobní upomínky soudit. Pozitivní naopak bývá, že u těchto sporů bývají soudy poměrně ochotné přiznávat na žádost právní zastoupení na náklady státu, pakliže si člověk platit advokáta sám nemůže dovolit (zpravidla stačí nastínit co chcete žalovat a proč a požádat o osvobození od poplatků a ustanovení právního zástupce k dopracování žaloby a následné zastupování ve sporu).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.